Podle studie společnosti Juniper Research se očekává, že celosvětový počet připojení IIoT vzroste do roku 2025 o 107 % a dosáhne 36,8 miliardy. Shromažďování a zpracování dat ze senzorů IIoT na zařízeních umožňuje firmám lepší pochopení provozních procesů, prediktivní údržbu a zvýšení výkonu a efektivity výroby. Hlavním problémem je otázka, jak propojit provozní technologii s firemním digitálním ekosystémem, což zahrnuje výběr relevantních informací z celé skupiny údajů, jejich převod a bezpečné odeslání do zpracovatelské aplikace v IT prostředí.

Vzdálený odečet dat bez rizika útoku

Bezpečnostní brána Kaspersky IoT Secure Gateway 100 umožňuje přímé a chráněné připojení k průmyslovým doménám s čerpadly, CNC stroji, dopravníky a mnoha dalšími drahými fixními výrobními prostředky. Tento první produkt podle koncepce Kaspersky Cyber Immunity využívá kombinaci hardwaru Siemens Simatic IoT2040 a systému KasperskyOS. Díky technologii Kaspersky Security System, mikrokernelu KasperskyOS a architektuře MILS (Multiple Independent Levels of Security) může brána provádět pouze plánované akce, pro které byla navržena. To znamená, že většina kybernetických útoků na bránu s kybernetickou imunitou je neúčinná a nemůže ovlivnit její hlavní funkce. Proto není zapotřebí dodatečná ochrana brány a připojeného zařízení, jako je antivirový program, kontrola zařízení nebo řešení zajišťující pouze jednosměrný přenos dat.

Brána je vhodná pro nasazení v infrastrukturách s různým vybavením od různých výrobců, protože využívá univerzální komunikační protokol OPC UA. Kaspersky IoT Secure Gateway 100 podporuje nativní připojení k Siemens MindSphere – cloudové digitální platformě IIoT služeb. Všechny funkční součásti Kaspersky IoT Secure Gateway 100 navrhla a vyvinula dceřiná společnost Kaspersky – Adaptive Production Technology (APROTECH), která podniká v oblasti IIoT a je oficiálním Silver partnerem platformy MindSphere. Společné řešení umožňuje rychlý přístup k důvěryhodným průmyslovým datům a jejich transformaci na podklady k zvýšení produktivity výroby pomocí výkonných průmyslových aplikací s pokročilou analytikou a umělou inteligencí.

KasperskyOS připravuje nasazení kybernetické imunity v dalších bezpečnostních produktech

„Digitální technologie se rychle mění a nedávno jsme zažili, jak se kybernetická bezpečnost stala jedním z nejnaléhavějších globálních problémů. Náš koncept Cyber Immunity se zabývá budováním různých IT řešení na prověřené interní bezpečnostní základně poskytované naším operačním systémem KasperskyOS. Řešení kybernetické imunity dokážou odolat naprosté většině kybernetických útoků. Jsem velmi hrdý na to, že na veletrhu Hannover Messe 2021 představujeme svůj první produkt s kybernetickou imunitou – bezpečnostní bránu Kaspersky IoT Secure Gateway 100. Je to začátek velmi dlouhé cesty a brzy budou následovat další produkty s kybernetickou imunitou založené na systému KasperskyOS, které přinesou na trh nový standard zabezpečení,“ říká Grigory Sizov, vedoucí obchodní divize KasperskyOS.

„Digitální transformace povede ke vzniku nových průmyslových lídrů s implementovanými ekosystémy IIoT. Pro tuto změnu jsou zapotřebí nejen pokročilé technologie, nové dovednosti a inovativní obchodní modely, ale také vyšší úroveň odolnosti vůči bezpečnostním hrozbám. Jsme proto rádi, že můžeme představit Kaspersky IoT Secure Gateway 100 jako základní součást naší špičkové koncepce a prvního člena vznikající rodiny Cyber Immunity,“ dodává Andrey Suvorov, CEO Adaptive Production Technology (dceřiné společnosti Kaspersky).

Další informace o bezpečnostní bráně Kaspersky IoT Secure Gateway 100 najdete na webových stránkách.

Během veletrhu Hannover Messe 2021 se budou konat také speciální přednášky o koncepci kybernetické imunity a bezpečnostní bráně Kaspersky IoT Secure Gateway 100:

• 14. dubna, 12.15–13.00 SELČ – Cyber Immunity for Cyber Age, Eugene Kaspersky, CEO společnosti Kaspersky
• 14. dubna, 16.00–16.25 SELČ – Cyber Immunity: from idea to unique IIoT gateway, Andrey Suvorov, CEO společnosti Adaptive Production Technology

O společnosti Kaspersky

Kaspersky je globální společnost zaměřená na kybernetickou bezpečnost, která vznikla v roce 1997. Odborné znalosti společnosti Kaspersky v oblasti bezpečnostních hrozeb a zabezpečení se neustále transformují do inovativních bezpečnostních řešení a služeb na ochranu firem, kritické infrastruktury, vlád a dalších uživatelů po celém světě. Komplexní portfolio zabezpečení, jejž tato společnost nabízí, zahrnuje špičkovou ochranu koncových bodů a řadu specializovaných bezpečnostních řešení a služeb, jež pomáhají čelit sofistikovaným digitálním hrozbám, jakkoli se neustále proměňují. Technologie společnosti Kaspersky chrání víc než 400 milionů uživatelů a 240 000 firemním klientům přináší ochranu všeho, co je pro ně v digitální oblasti nejcennější. Další informace jsou k dispozici na http://svetvbezpeci.cz/pe_app/clientstat/?url=www.kaspersky.com.

O společnosti Adaptive Production Technology

Adaptive Production Technology (APROTECH) je dceřiná společnost společnosti Kaspersky založená v roce 2018. APROTECH se zabývá navrhováním a vývojem vertikálních řešení IIoT, počínaje komunikační bránou, která zajišťuje bezpečné spojení mezi výrobními zařízeními a otevřeným cloudovým operačním systémem, a konče vizualizací úzkých míst technologických procesů, a nabízí rychlé nasazení služeb pro monitorování a správu kyberneticko-fyzikálních systémů. Další informace jsou k dispozici ZDE.  

Téměř polovina dospělé evropské populace (46,5 %) věří, že by vylepšování přirozených lidských schopností pomocí vyspělých technologií nemělo narážet na žádné překážky. Řada dalších se ovšem obává dlouhodobých společenských dopadů takové technologie. Dokazuje to nový průzkum, který v rámci celé Evropy provedla společnost Kaspersky, jedna z největších světových firem v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Vylepšování přirozených lidských schopností se dělí do dvou hlavních kategorií. První představuje řešení zdravotních problémů (sem patří třeba umělé bionické končetiny), druhou pak dobrovolné rozhodnutí (díky němuž si lidé nechávají například implantovat RFID čipy).

Rozsáhlý průzkum, jehož se zúčastnilo na 6 500 dospělých Evropanů ze sedmi zemí, odhalil, že by jen 12 % obyvatel Evropy odmítlo pracovat s člověkem s rozšířenými schopnostmi, protože by podle nich takový člověk byl nespravedlivě zvýhodněn. Téměř dvě pětiny Evropanů (39 %) ovšem mají obavy, že by takové umělé vylepšování mohlo vést k budoucím sociálním nerovnostem nebo konfliktům. Naopak optimisticky či nadšeně se k budoucímu spolužití „vylepšených“ a běžných jedinců staví bezmála polovina respondentů (49 %).

Každý dvacátý Evropan už měl nebo má vztah s „vylepšeným“ člověkem

Více než polovina Evropanů (51 %) se podle průzkumu už s někým „vylepšeným“ setkala. Pokud jde o soukromý život, neměla by s takovým partnerem či partnerkou problém necelá polovina obyvatel (45 %). A 5,5 % respondentů už takový vztah dokonce mělo nebo má. Více než třetina dotazovaných uvedla, že vylepšené jedince „za všech okolností akceptuje“ a 17 % se vůči nim tváří vstřícněji než před deseti lety. Polovina evropských mužů (50 %) uvedla, že se na budoucí soužití obou skupin dívá optimisticky nebo s nadšením. U žen toto číslo dosáhlo 40 %.

Pokud by technologické vylepšení potřeboval někdo z rodiny ze zdravotních důvodů, většině lidí by bylo nejpříjemnější, kdyby měl takový rodinný příslušník bionickou paži (38 %) nebo nohu (37 %), nejvstřícněji pak na tuto eventualitu reagovali obyvatelé Velké Británie. K dobrovolnému vylepšení jsou lidé vstřícní především v Portugalsku a Španělsku, kde 56 %, resp. 51 % respondentů uvedlo, že si každý se svým tělem může naložit dle libosti. V Británii je v tomto ohledu vstřícných lidí nejméně (36 %). Téměř tři Evropané z deseti (29,5 %) by podpořili rodinného příslušníka, který by se k vylepšení rozhodl, bez ohledu na to, jaký způsob by zvolil. Největší podporu dali najevo Portugalci (46 %), nejmenší Francouzi (19 %).

Jen 16,5 % považuje volbu nechat se vylepšit za podivnou – toto stanovisko se pohybuje od 8 % v Portugalsku po 30 % ve Velké Británii. Téměř čtvrtina lidí (24 %) považuje sebevylepšení za odvážné.

Více než čtvrtina (27 %) respondentů je přesvědčena, že by vylepšení lidé měli mít zastoupení na vládní úrovni. Proti je 41 % respondentů.

Výsledky průzkumu si můžete podrobněji projít při online debatě s experty na tuto problematiku, kterou 17. března 2021 pořádá společnost Kaspersky v rámci tradiční konference Kaspersky NEXT 2021*. Průzkum navazuje na zprávu společnosti Kaspersky Future of Human Augmentation 2020.

Marco Preuss, ředitel oddělení globálních průzkumů a analýzy společnosti Kaspersky, k průzkumu dodává:

 „Technologické vylepšování lidských schopností má podporu po celé Evropě a budí velký zájem, ale zároveň s sebou nese pochopitelné obavy z dopadů této technologie na společnost. Vlády, velké firmy i jedinci s vylepšenými schopnostmi by měli společně pracovat na budoucnosti tohoto oboru, aby se mohl dále rozvíjet regulovaným a bezpečným způsobem.“

Hannes Sjöblad, generální ředitel zdravotnické společnosti DSruptive, ředitel inovačního centra Epicenter a děkan Singularity University Nordic, doplnil:

 „Technologie schopná vylepšit přirozené lidské schopnosti musí být cenově i jinak dostupná všem, nezávisle na majetku či privilegiích. Každý by měl mít možnost využívat jejích výhod.“

Poznámky

*Debata o vylepšování lidských schopností se konala v rámci akce Kaspersky NEXT 2021 dnes 17. března 2021. Účastnili se jí následující hosté:

Kate Russell – technologická novinářka a moderátorka debaty

Tilly Lockey – bionická modelka, moderátorka a aktivistka

Dr. Bertolt Meyer – profesor pracovní a ekonomické psychologie na Technické univerzitě v Chemnitzu, Německo

Viktoria Modesta – bionická popová umělkyně, kreativní ředitelka a futuristka

Hannes Sjöblad – výkonný ředitel a spoluzakladatel společnosti DSruptive Subdermals

David Jacoby – zástupce ředitele oddělení globálního výzkumu a analýzy, Kaspersky Europe

Marco Preuss – ředitel oddělení globálních průzkumů a analýzy, Kaspersky Europe

O průzkumu

Online průzkum provedla společnost Atomik Research ve skupině 6 500 dospělých (min. 18 let) v Rakousku, Francii, Německu, Itálii, Portugalsku, Španělsku a Velké Británii. Sběr dat trval od 1. až 4. března 2021. Společnost Atomik Research je nezávislá firma zaměřená na průzkum trhu, její tazatelé mají certifikát MRS a firma dodržuje příslušný kodex.

Téměř polovina řidičů má osobní zkušenost s mikrospánkem za volantem. Přitom mikrospánek nepřichází jako blesk z čistého nebe – ospalost a zhoršená koncentrace ho vždy provází dlouho dopředu. Přesto velké procento řidičů pokračuje ve své cestě dál a na signály vedoucí k mikrospánku nereaguje. Na problém, který způsobuje až 20 % dopravních nehod, upozorňuje kampaň Ty to zvládneš pod záštitou Asociace Záchranný kruh.

Drtivá většina lidí ví, jak je nebezpečné řídit automobil pod vlivem alkoholu, ale neuvědomuje si, že řízení při ospalosti a únavě může mít stejně fatální důsledky. „Přitom unavený řidič za volantem se chová a reaguje stejně jako řidič, který má v krvi přibližně jedno promile alkoholu, což je zhruba pět plzeňských piv. Posadí-li se tedy za volant unavený nebo vyčerpaný řidič, jeho počínání je stejně nezodpovědné, jako kdyby sedal za volant opilý,“ říká Pavel Žíha, vedoucí odboru dopravní policie z krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

Při prvních náznacích únavy by měl řidič okamžitě zastavit

Tři až patnáct vteřin, během kterých člověk za volantem zcela vypne, může mít katastrofální následky, které si řidič a spolucestující mohou nést po zbytek života. Téměř polovina řidičů je ale přesvědčena, že se s únavou během jízdy dokáže vypořádat sama. Namlouvají si, že překonání únavy je otázkou síly vůle, což není pravda. Přesvědčení řidiče, že ovládá svou únavu, je pouhou iluzí. Naopak, únava ve skutečnosti ovládá jeho.

„Unavený řidič má sníženou pozornost, pozdě reaguje a má také zhoršenou koordinaci pohybů. To vše může vést k tomu, že buď sám způsobí dopravní nehodu, nebo se mu nepodaří hrozící dopravní nehodu odvrátit,“ přibližuje Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.

Pětina řidičů klidně usedne za volant, i když se cítí unavena. U řidičů z povolání je to dokonce až 40 %. Jedná se o naprosto alarmující čísla svědčící o tom, že řada řidičů únavu za volantem hrubě podceňuje. Dlouhodobě nepomáhají ani takzvané „zlepšováky“, kolem kterých panuje celá řada mýtů. „Káva, otevřená okénka, hlasitá hudba, energetické nápoje – nic z toho unaveného řidiče za volantem neprobere na dlouho. Pouze to o pár minut oddálí nástup mikrospánku,“ doplňuje Smetana.

Řešením jsou krátké, ale pravidelné zastávky, případně i zdřímnutí

Cesta by nikdy neměla být lítým bojem s časem a už vůbec ne s únavou. Pokud řidič únavu cítí, měl by zastavovat zhruba každé dvě hodiny, procházet se, pravidelně a zhluboka dýchat, protáhnout se nebo, pokud to situace dovoluje, si i na chvíli zdřímnout.

„Člověk není stroj a musí pravidelně odpočívat. A na rozdíl od stroje se výrazně hůře opravuje. Člověk, který před nehodou spěchal a nenašel pár minut na to, aby si udělal přestávku a odpočinul si, má pak najednou času dost. Léčba zranění z dopravní nehody se počítá na týdny, někdy i na měsíce, kdy je člověk vyřazen z běžného provozu. A to nemluvíme o těch, kteří si nesou následky tohoto spěchu po zbytek svého života. Nebo nedostanou druhou šanci vůbec…“ říká Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, která sdružuje záchranářské subjekty a další instituce, se kterými vyvíjí a realizuje projekty týkající se informování, vzdělávání a prevence v oblastech běžných rizik a mimořádných událostí.

Asociace zaštiťuje kampaň Ty to zvládneš, ve které představí úderná a inovativní instruktážně analytická videa vycházející z reálných dopravních nehod. „V našem projektu představíme divákům unikátní spojení reálných záběrů složek IZS ze zásahů společně s analýzou nehod a preventivně emotivním sdělením z úst záchranářů. Díky analytické části a výpovědím záchranářů zasahujících na místě události seznámíme diváka jak s průběhem zásahu, tak hlavně s důvody vzniku nehody a zejména pak specifikací chyb. Našim cílem je, aby si divák uvědomil rizika a samozřejmě si přejeme, abychom tímto projektem snížili počet dopravních nehod na minimum,“ uzavírá Krajsová.

Video ke kampani naleznete zde.

Bližší informace o projektu naleznete na realita.tytozvladnes.cz.

„Stáčení tachometrů je dlouhodobý problém, proti kterému je třeba bojovat především prověřováním vozidel. Auto se stočeným tachometrem lze prodat o desítky tisíc dráž, pro některé prodejce může jít o lukrativní byznys. Rozhodli jsme se policii s vyšetřováním a potlačováním této nekalé praktiky na základě žádosti pomoci,“ sdělil Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia. Upozornil také, že pokud chce člověk, který kupuje ojeté auto, minimalizovat riziko budoucích problémů kvůli stočenému tachometru, měl by si možnou manipulaci s tachometrem ověřit například fyzickou kontrolou tachometru a vozidla v nezávislém servisu, nebo kontrolou historie vozidla.

Prověřit si historii vozu v systému Autotracer od Cebia přitom může každý. V případě, že klient najde pouze jeden podezřelý záznam o stavu tachometru, který může znamenat jak stočení, tak chybu zápisu na straně dodavatele daného údaje, doporučuje Pajer, aby klient kontaktoval společnost Cebia, která údaj u dodavatele prověří. Při prověření historie vozidla lze odhalit také případné havárie, servisní úkony, odcizení, zatížení leasingem či úvěrem nebo například aktuální tržní hodnotu automobilu. Cebia prověřuje rovněž originalitu identifikátorů vozů, tedy zda auto nebylo nelegálně předělané z více vozů, a původ vozidel dovezených ze zahraničí.

„Obecně lze konstatovat, že nelegální manipulace s ujetými kilometry je dlouhodobým problémem, proti kterému je nutné bojovat, a na který je třeba upozorňovat především občany, kteří si ojetý vůz hodlají zakoupit. Rovněž upozorňujeme zájemce o koupi ojetého vozidla, aby nepodceňovali jeho prověření a nespokojili se jen s předloženou servisní knihou nebo případně pouhým tvrzením prodejce,“ říká dále Chalupa. Na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu je zřejmé, že nelegální manipulace s ujetými kilometry je trestným činem podvodu dle ust. § 209 trestního zákoníku, a stáčení tachometru tak lze řešit na základě současné právní úpravy. Trestní sazba se odvíjí od způsobené škody a může být až 5 let při prokázané škodě od 50 do 500 tisíc Kč.