Zkušenosti z Rakouska
Zařazení simulačních programů v přípravě a výcviku složek IZS bude stále nabývat na významu. Vzdělávací středisko Červeného kříže spolkové země Štýrsko (Rakousko) jako první výcvikové zařízení zdravotnické záchranné služby ve své zemi využívá již od roku 2010 inovativní program XVR pro taktický výcvik v prostředí virtuální reality pří přípravě profesionálních zdravotnických záchranářů a lékařů . Úspěšný projekt umožňuje kvalitní přípravu nejen těm, kteří jsou určeni do funkce velitele zásahu, ale i ostatním, včetně stážujících studentů medicíny a příslušníků všech složek IZS.
Využívání simulačních technologií je pro každou ze složek IZS v blízské budoucnosti nevyhnutelné především ze strategického hlediska. Výhody lze snadno pojmenovat :
Čas: Přípravu , provedení a vyhodnocení cvičení lze významně časově zkrátit
Náklady: Snížením časového nároku klesají personální a provozní náklady, nedochází k opotřebení techniky, nehrozí žádné škody
Kvalita: Simulace umožňuje opakované nácviky a zkoušení optimálních takticko-operačních postupů, se snadným vyhodnocením,
Tyto vstupní úvahy a zkušenosti dalších složek IZS vedly oddělení vzdělávání štýrského Červeného kříže společně se zemským úřadem k dalšímu kroku směrem k profesionalizaci výcviku začleněním simulačních metod. Původní programové vybavení holandské firmy E-semble, používané od roku 2010, bylo na základě více než kladných poznatků z praktického využívání při výcviku řídících zásahu, rozšířeno o síťovou programovou verzi XVR.
Programové vybavení může být využito při výuce, nácvicích ale i hodnocení osádek zdravotnické záchranné služby (ZZS). Kromě nácviků postupů třídění zasažených výjezdovými skupinami jsou prováděna komplexní virtuální taktická cvičení pro velitele zásahu, řídícího lékaře likvidace zdravotních následků hromadného neštěstí, velitele opatření policie apod.
Na základě zkušeností s prvními nácviky byly získány zásadní poznatky pro metodiku a didaktiku vzdělávání. Především již není samotný proces výcviku vázán na určitou učebnu, ale je možné jej realizovat na kterémkoliv výjezdovém stanovišti, majícím alespoň trochu vhodné prostory.
Typický průběh simulace události a jejího řešení je následující:
Řídící nácviku –instruktor sestaví předem scénář zásahu. Ten je pečlivě vyhodnocen zkušenými lektory co do obsahové správnosti a proveditelnosti. Přitom jsou zohledňovány jak zkušenosti, poznatky z předchozích zásahů, zavedené postupy v té které organizaci. Zvláštní význam má sestavení scénařů, které by nebylo možné logisticky zabezpečit nebo pro přílišné nebezpečí pro zasahující složky „živě“ cvičit (např. únik nebezpečného nákladu, CBRN, držení rukojmích/terorizmus, velký požár atp.) Sestavený scénář je uložen a následně aktivován cvičícím účastníkem.
Před zahájením nácviku jsou stanoveny účastníkům (zpravidla 3) role při řešení virtuální události, seznámí se s ovládáním programu . Účastník zahájí nácvik pohledem ze své úrovně z přijíždějícího zásahového vozidla na místo zásahu. Další průběh odpovídá zjištěným podmínkám – směru větru, intenzitě dopravy, postavení trosek vozidel, rozsahu zakouření, velikosti a barvě plamene, vytékání či odpařování z porušené cisterny atd atd). Cvičící postupuje dle zavedených pravidel, přitom používá kontrolních listů .
Vyhodnocuje celkovou situaci, zjištění poznatky komunikuje s operačním střediskem přenosnou radiostanicí . Za operační středisko zpravidla reaguje instruktor. Situace na místě zásahu může být interaktivně instruktorem měněna – např. vozidlo zahoří, dojde k výbuchu uvnitř budovy,diváci vykázaní policií opustí místo zásahu, na což musí vhodným způsobem zareagovat. Další zasahující síly a prostředky se dostavují na místo zásahu jen ve struktuře , počtu a na místo, vyžádaném a stanoveném cvičícím. Cvičící pak určuje směry a postupy nasazení, vedoucí k úspěšnému zvládnutí události.
Obecně byly po proběhlých nácvicích s programem XVR stanoveny pro ZZS ve Štýrsku tyto způsoby využití:
- Nácvik činnosti 1. osádky na místě hromadného neštěstí (HN)
- Nácvik činnosti a koordinace funkcí při HN (řídící lékař-velitel shromaždiště raněných-velitel odsunu-dozorčí parkoviště sanitních vozidel)
- Nácvik třídění zraněných osádkami ZZS
- Vizualizace a plánování skutečných cvičení, opatření, zdravotnických asistencí , jejich optimalizace „přehráním“ nastavených scénářů
- Nácvik součinnosti s ostatními složkami IZS
Ve struktuře školení nejen didakticky, ale i prostorově dochází k uplatnění rozdělení na část přípravy, vlastní realizace nácviku a vyhodnocení. Samostatným je pak prostor pro pozorovatele. V přípravném sektoru instruktor vysvětlí a procvičí používání programu, jeho ovládání, tzn. pohyb ve virtuálním prostoru, využívání např. dalekohledu, dozimetru, expozimetru atd. Dále jsou cvičícímu stanoveny úkoly a je uvedený pro problematiky dané situace. Cvičící je vybavený všemi pomůckami, které má (by měl mít) při skutečném zásahu: např. radiostanici, přílbu, vestu s funkčním označením,dokumentaci k zásahu. Vlastní nácvik pozorovatelé sledují ve svém vyhrazeném prostoru, situaci a činnost zasahujících složek pozorují na velkoplošné projekci a při závěrečném vyhodnocení mají možnost nejen diskutovat, ale program umožňuje ihned navrhované alternativy řešení vizualizovat.
V současné době projekt štýrského Červeného kříže umožňuje nácvik až sedmi účastníků zároveň v jednom scénáři. V praxi jsou zpravidla využívány pozice tří různých funkcí, pracujících v jednom scénáři, jako např. VZ HZS, velitel družstva HZS, lékař ZZS.
Významným až klíčovým prvkem nácviků je psychická zátěž cvičících. Ta je na jednu stranu odlišná, zdánlivě menší, od skutečného zásahu, naopak ale instruktorem navozená eskalace události může psychický tlak dramaticky umocnit. Je vhodné za podpory psychologických metod implementovat do výcviku další zátěžové faktory – čas, hluk, klimatická nepohoda, , noční doba. Prakticky všechny tyto prvky program XVR může obsahovat.
Využívání programu vede k budování spolupráce na odborné úrovni, mezi složkami IZS, armádou, policií. Nejen je programové vybavení využíváno intenzivněji, ale především se dotvářejí praktické funkční vazby mezi jednotlivými složkami. Tak např. spolkové policejní ředitelství Štýrska zřídilo pracovní skupinu pro společné nácviky scénářů typových činností s Červeným křížem.
Pracuje se též na rozšíření virtuálních prostředí, ve kterých se nácvik provádí. Rakouská správa dálnic a rychlostních komunikací ASFINAG uvažuje o modulu, umožňující řešení mimořádných událostí v dálničních tunelech v prostředí virtuální reality. Skutečných tunelů má totiž na starosti více než 151 v celkové délce přes 346 km.
Lze jednoznačně shrnout, že rozšíření výcviku a vzdělávání a to nejen řídících pracovníků zdravotnické záchranné služby o speciální programové vybavení simulující skutečné zásahy je důležitým krokem směrem k vyšší profesionalitě. Umožňuje dosáhnout nákladově velmi efektivně vysokého stupně praktické připravenosti pro jinak zřídkavé mimořádné události.
Podle časopisu Rettungsdienst, ročník 35., č. 11, 2012 zpracoval MUDr.Ilja Chocholouš, AMBULANCE MEDITRANS, s.r.o.
Podobné zkušenosti jako mají kolegové v Rakousku, mají i současní uživatelé nebo absolventi nácviků za pomoci programu XVR i v České republice. Jeho využíváním se ČR zařadila mezi první ligu v přípravě složek HZS.
