V úterý 20. března 2013 se naše redakce spolu s dalšími zástupci medií zúčastnila konference organizované ZZS HMP (Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy) v čele s MUDr. Zdeňkem Schwarzem. Hlavním hrdinou dne byl ale pan Vladimír Kocman spolu s dalšími pány lékaři. Pan Kocman se v druhé polovině ledna letošního roku držel osobně s paní zubatou za ruku. Již nyní je jasné, že celý příběh končí dobře a studené ruky se zase pustil. Přesto je třeba zdůraznit, že je tento příběh výjimečný. Mimo jiné právě díky nezvyklému konci celého příběhu.
Panu Kocmanovi se z ničeho nic zastavilo jeho srdce, což mělo za následek, že 24. 1. 2013 na Smíchově padnul k zemi. Naštěstí kolemjdoucí vyhodnotili, že ten kdo padne k zemi, nemusí být zákonitě opilý a začali správně jednat. Ihned volali na tísňovou linku a popsali situaci. Dispečerka klidně a profesionálně vyhodnotila zdravotní stav a dávala přesné instrukce jak zahájit masáž srdce. Po rychlém dojezdu sanity s MUDr. Garmolem následoval převoz do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde na profesionálním pracovišti s připraveným personálem pana Kocmana stabilizovali. Bylo to celé štěstí nebo připravenost? V tomto případě oboje. Kdyby jednotlivé složky záchranného řetězce nefungovaly, tak jak by měly, patřil by pan Vladimír mezi 500 tis. lidí, kteří v EU ročně zemřou na zástavu srdce. A to není zrovna malé číslo. Naštěstí lidé, kolemjdoucí, záchranáři-amatéři z České republiky patří, i dle slov pana doktora Bělohlávka z VFN v Praze k těm, kteří umějí mnohem lépe resuscitovat než jinde v Evropě. Co je vlastně tím očekávaným závěrem celého příběhu? To, že byl zachráněn lidský život? To, že jste v podobných okamžicích pyšní na české doktory? To, že u nás funguje celý záchranný systém nebo vůle pana Vladimíra žít? Určitě je vše správně. Jen pan Vladimír s poděkováním osudu měl oprávněnou potřebu poděkovat všem, kteří se na jeho záchraně a návratu k jeho rodině podíleli. Tak to pojal vskutku ve velkém. Celá tisková konference byla totiž na jeho popud. Velké díky rozdával tento usměvavý pán na všechny strany všem lékařům, kteří na to nejsou opravdu zvyklí. Pan MUDr. Garmol, který byl v onen den v sanitce, byl poděkováním více než zaskočen. Za 10 let jeho služby to byl teprve třetí pacient, který mu za záchranu života poděkoval. Pojďme alespoň poděkovat, když už nám někdo zachrání život!
