Zažít havárii, kdy je v autě dítě, je asi to nejhorší, co motoristu může potkat. Že si to neuvědomuje třeba maminka, když usedá na zadní sedadlo s dítětem na klíně? Lepší než argumenty či čísla je vyzkoušet si simulátor nárazu ÚAMK, který s jarním počasím budeme stále častěji vídat na nejrůznějších dopravně-bezpečnostních akcích po českých městech.
Co maminka zažije? Do náručí dostane plyšového medvídka naplněného tak, že jeho hmotnost se rovná malému dítěti. Při simulovaném nárazu (navozujícím rychlost 30 km/h) nedokáže udržet medvídka v náručí. Zažívá totiž po dobu 50 milisekund přetížení 10 G. Tato zkušenost je varující. A jistě přiměje rodiče, aby udělali maximum pro bezpečnosti svých ratolestí. V České republice totiž ročně umírá zhruba 25 dětí, přičemž 48 % je usmrcena při dopravních nehodách, a to převážně jako spolujezdci. Z tohoto důvodu je velmi důležité používání dětských bezpečnostních autosedaček, ostatně jak to přikazuje zákon. Ten říká, že v těchto bezpečnostních sedačkách musejí být děti do věku 12 let a výšky 150 cm. Podstatné je také, aby rodiče v tomto směru nešetřili a volili kvalitní výrobky. Samozřejmě, že děti se stávají také obětí nehod jako chodci. Rodiče i tady mohou udělat více. Především jde o používání odrazných reflexních ploch na oblečení dětí. Odrážejí totiž světlo až na vzdálenost 200 metrů a jsou v noci či za špatných podmínek vidět na 3 x větší vzdálenost než třeba jasné bílé oblečení. A ještě jedno doporučení. Nejvýraznější barvy jsou – jasně žlutá, zelená a oranžová. Velkou roli samozřejmě hrají samotní řidiči, kteří musí pamatovat na to, že děti pro svůj vzrůst vůbec nemusí vidět třeba k přechodu přijíždějící vůz. Navíc nemají takový odhad vzdálenosti a rychlosti.
Jsou to prostě děti. Každoročně až 4000 dětí se také potýká s následky těžkých zranění, přičemž přes třetinu úrazů tvoří činnosti spojené s dopravou, včetně například jízdy na kole. Někdy právě ji podceňují děti samy, ale hlavně jejich rodiče. Přitom jen tím, že děti použijí přilbu, se dá zamezit až 80 % všech zranění hlavy u dětí. Dá se tedy říct, že ochránit děti, aby nedocházelo k tragickým událostem na našich silnicích, nevyžaduje až takové úsilí. Duben, měsíc bezpečnosti je dobrou příležitostí znovu se zamyslet nad tím, co každý z nás může udělat pro šťastný úsměv svých i ostatních dětí. Měli bychom ale na šťastný dětský úsměv myslet nejen v dubnu.
Zdroj: uamk.cz
