Jedno z pěti dětí v uplynulém roce zažilo na internetu negativní zkušenosti. Ať už jde o šikanu, nevyžádané zprávy sexuálního charakteru, kyberstalking či tlak, aby se dítě nějakým způsobem chovalo či jednalo. Upozorňuje na to čerstvá studie britské organizace NSPCC.
Za nejčastější problém studie označuje šikanu a trolling. Ten byl na internetu běžný už dříve a spočívá v cíleném provokování, urážení a zesměšňování druhých, velmi často v podobě falešné identity. Má zajistit reakci a další možnost pokračovat v tomto chování. NSPCC také upozorňuje, že velké množství dětí na sociálních sítích, Facebooku, Twitteru i YouTube je ve věku pod třináct let.
Na počátku srpna si vzala život Hannah Smith (14 let) z Velké Británie poté, co byla slovně napadána na sociální síti Ask.fm (viz Vraždí sociální sítě). Provozovatelé sítě se stali cílem ostré kritiky. Posléze se ke kritice připojil i britský ministerský předseda a následoval také masivní odchod inzerentů. Ukazuje se, že řada sociálních sítí nedělá dostatek pro to, aby ochránila své uživatele proti útokům.
Případ Hannah Smith ale také ukazuje na častý problém, který známe i z domácího prostředí. Mládež a děti jsou na sociálních sítích bez dohledu a pomoci rodičů. Ti ve většině případů sociálním sítím nerozumí, bojí se jich, nechtějí na nich mít účty. A dětem pak nedokáží poradit, ani je nedokáží v těchto věcech správně vychovávat a připravit na „online život“.
Děti a sociální sítě v České republice
V České republice se děti objevují na sociálních sítích už okolo páté třídy. Na konci základní školy jsou děti bez účtu na Facebooku nejenom výjimečné, ale často jsou považovány za „jiné“. Účty si buď zakládají samy, nebo jim je založí spolužáci či kamarádi. Dohled rodičů je výjimečný. Přitom právě v tomto nízkém věku je nejlepší příležitost, jak děti naučit rozpoznat rizika sociálních sítí a internetu, a vybudovat tolik potřebné pouto důvěry, které může zabránit nejhoršímu.
Provozovatelé sociálních sítí jako je Facebook, Twitter či Instagram v řadě případů nedokáží adekvátně a včas reagovat na upozornění na nevhodné aktivity a obsah na sociálních sítích. Zejména pro naše domácí prostředí je navíc nutné brát v potaz, že tyto firmy nemají prakticky žádnou uživatelskou podporu a nahlašování nevhodných aktivit posuzují lidé bez znalostí našeho jazyka i prostředí.
Zejména proto je důležité, aby děti a mládež měly někoho dospělého, ať už rodiče, prarodiče, starší sourozence, který jim pomůže ve světě sociálních sítí. Důležitou roli v tomto ohledu mohou hrát i učitelé, u nichž ale také bohužel platí, že se sociálním sítím raději vyhýbají a nemají s nimi praktické zkušenosti.
Podle průzkumu Výzkum rizikového chování českých dětí v prostředí Internetu 2013 (21 372 dětí, 69 % ve věku 11-14 let, 31 % ve věku 17-17 let, Seznam.cz, Bezpečný internet.cz a Univerzita Palackého v Olomouci, PDF) se v České republice 50.62 % dětí setkalo s některým z projevů kyberšikany. Nejčastěji jde o verbální útoky (33.44 %), průnik na účet (32.58 %) a obtěžování prozváněním (24.8 %).
Průzkum ale o českých dětech zjistil i další důležité věci, například to, že 53.16 % dětí komunikuje s neznámými lidmi přes internet, 26.57 % by vyhovělo nabídce cizího člověka přidat si jej mezi „přátele“ na sociálních sítích. Ještě horší může být, že by 36.98 % dětí bylo ochotno jít na osobní schůzku s „kamarádem“ z internetu.
Zdroj: NCBI
Národní centrum bezpečnějšího internetu (NCBI) je české neziskové nevládní sdružení, jehož cílem je zvyšovat povědomí o možných hrozbách online komunikace, propagovat pozitivní obsah a zodpovědné chování na internetu, pomáhat v nesnázích zejména mladým uživatelům internetu a bránit šíření materiálů se zneužívanými dětmi (dětské pornografie) na internetu. NCBI se snaží poukazovat na škodlivý obsah a projevy nevhodného, rizikového chování v online prostředí a také poradit, jak se takovým případům vyhnout. Více informací naleznete na www.saferinternet.cz.
