Jenom v Praze se nachází 32 tisíc bytových domů, ve kterých žije 1,1 milionu lidí, tj. cca 83% obyvatel Prahy. Bezdomovectví, krádeže v bytech, sklepích i společných prostorech domů, podomní prodej a další negativní jevy nutí vlastníky bytů hledat řešení, jak účinně zabránit vstupu neoprávněných osob. I když se nejedná o velkou investici, SVJ nechtějí postupovat metodou „pokus omyl“…
Proto si při výběru přístupového systému kladou nespočet otázek. Dnes už naštěstí nezní otázka, jestli zamykat nebo nezamykat vchodové dveře. Před 25 lety se sotva vstupní dveře zamykaly na noc, nyní je snahou zamykat celodenně. Už také nezní otázka „Budeme používat klíče nebo čipy?“. V současnosti jsou i v menších BD klíče vyměňovány za čipy s předpokladem, že se tím zvýší bezpečnost v domě. Také se už dnes vlastníci domů nerozhodují, jestli potřebují automatický (samozamykací) zámek nebo jim postačí běžný zámek s manuálním ovládáním např. v kombinaci s elektrickým otvíračem (lidově„bzučák“). Výhody a nevýhody jsou za 10 let používání těchto zámků dostatečně známy.
Nové otázky
Nyní vlastníci bytových domů se rozhodují na základě velkého množství úvah: „Potřebujeme on-line systémy nebo postačí pro bytový dům autonomní systém?“ „Budeme si systém elektronické kontroly vstupu (EKV) sami spravovat a jak, nebo přenecháme starost na dodavateli?“ „Jak je EKV spolehlivý, nebude zařízení poruchové, kolik let je záruka, jak rychle funguje servis?“ „Udržíme přehled o tom, kdo je oprávněn ke vstupu?“ „Nebude narušeno moje soukromí, když bude zaznamenáno, že jsem přišel (přišla) tento týden 2x domů až nad ránem?“. Vyhodnotit všechny tyto úvahy může trvat i několik měsíců, než se spoluvlastníci v domě rozhodnou pro nový „čipový“ systém. Málokde si však kladnou otázku: „Nelze čipy také kopírovat podobně, jako se nyní kopírují klíče?“. A právě touto otázkou by se mělo začít. Neptejte se však dodavatele, pravděpodobně nedostaneze přesnou odpověď! Zjednodušeně lze RFID (Radio Frequency Identification) technologie rozdělit do dvou základních kategorií. Na ty kryptované resp. jinak zabezpečené (13,56 MHz) a na snadno kopírovatelné (125 kHz). Již existují kopírky LF čipů frekvence 125 kHz, které vlastní dobrá „klíčařství“, ba dokonce si ji lze bez žádných omezení zakoupit za pár tisíc Kč (o této problematice se můžete více dozvědět v článku Deset příkladů, proč musí být i čipy chráněny proti 3. osobám).
Odhadněme, jaká bude situace za 2-4 roky zda tato zařízení nebudou vlastnit i např. trafiky na sídlištích. Lze reálně očekávat, že pořídit kopie čipů půjde tak snadno, jako dnes pořídíte běžné klíče. Ověříme-li si, že čipy není možné běžně kopírovat, pak bychom se měli zaměřit na praktickou stránku řešení, kterou nám dodavatelé nabízí.
Statistika ukazuje reálný stav
I pokud jste měli klíče od vstupu, které skutečně nebylo možné opatřit jinak než u dodavatele, docházelo podle našich údajů (198 klíčových systémů pro BD, 54 tis. uživatelů při Ø stáří systému 5 let) došlo k doobjednání 34 tis. klíčů tj. 12% nárůst ročně. Vezmeme-li do úvahy pouze ½ požadavků na výrobu z důvodů nahlášené ztráty klíče dostáváme se k 11x vyššímu počtu ztrát klíčů oproti čipům. Tento markantní rozdíl není způsoben snad větší zapomnětlivostí bydlících v domech, kde mají klíče, ale zcela prostým důvodem – fingovaná ztráta u „čipových“ systémů nemá význam. Správce přístupového systému má možnost ztracenému čipu zrušit oprávnění. U klíčového systému by to znamenalo výměnu všech klíčů.
Ročně se ruší pouze necelých 6 promile čipů, to představuje u objektu se 175 čipy 1 rušení za rok! To jasně vypovídá o tom, že četnost změn v oprávnění je u bytových domů velmi nízká. On-line systémy EKV se uplatní v hotelech i penzionech a dalších objektech (úřady, nemocnice apod.), kde je fluktuace oprávněných osob z podstaty věci vysoká (ubytovaní, zaměstnanci, externí pracovníci). Tam je EKV s centrální správou nutností. U bytového domu jsou zbytečně investovány peníze do nutné kabeláže (od dveří do centrálního PC) i do SW vybavení, které je využíváno sporadicky pro rušení ztracených resp. nevrácených čipů a stává se nástrojem pro ztrátu soukromí bydlících. To se může dostávat do kolize se zákonem o ochraně osobních údajů. Judikatura českých soudů eviduje několik takových případů. Pokud je software pro správu EKV využíván především pro aktualizaci databáze čipů tzn. oprávněných osob, pak správce bude pravděpodobně „zápasit“ se speciálním SW, protože nemůže mít osvojeny základní kroky v aplikaci. Není troufalé konstatovat, že nejhorší variantou pro bytový dům je čip frekvence 125 kHz, elektrický otvírač, ovládání zámku z domácích telefonů a vlastní centrální (on-line) správa.
Co bydlící skutečně potřebují
Naopak jednoduché a účinné spojení automatického zámku s mechatronickou klikou využívající RFID technologie 13,56 MHz nepotřebuje žádnou kabeláž. Pokud se vlastník rozhodne (správně) upřednostnit bezpečnost před pohodlím, pak nebude možné ovládat zámek z domácích telefonů. Jak již bylo uvedeno, byla pomocí statistických dat potvrzena velmi nízká frekvence rušení ztracených resp. nevrácených čipů, proto je vytváření on-line systémů v bytových domech nezdůvodnitelné. Dalším příkladem smysluplného využití dostupných dat je historie přístupů v řídící jednotce zařízení, která v současnosti uchovává 2000 posledních přístupů*. Analýzou těchto dat dostaneme detailní obraz o frekvenci využívání, ale např. také informaci, která čísla čipů vykazují nezvyklé hodnoty (vysoký počet přístupů, časté duplicitní záznamy apod.). Podrobná analýza umožní připravit servisní plán pro vstupní dveře. A pokud by v programu údržby nevycházelo na bydlícího (držitele čipu) zanedbatelných 3-4 Kč za měsíc, mělo by význam provést rozúčtování podle skutečného využívání vstupních dveří bytovou jednotkou.
Poslední otázka, která bývá vyslovena zástupcem SVJ: „Kde v okolí našeho domu používají tento přístupový systém?“ Pokud Vám dodavatel ukáže objekty vybavené tímto systémem, kde si můžete ověřit, zda zařízení resp. dodavatel spolehlivě funguje, pak máte většinou jasno, že přístupový systém pro dům bude správnou investicí.
Zdroj: Kaltmeyer s.r.o.
