Prázdniny strávené v přírodě a v blízkosti vodních ploch, ať již u českého rybníka nebo u moře, patří k těm nejoblíbenějším obdobím v roce. Na milovníky vodních radovánek ale čeká u vody mnoho nebezpečí, která mohou ohrozit jak jejich zdraví, tak i život. Uvádíme několik rad, jak předejít následkům utonutí či doživotního úrazu.
Při utonutí dochází k nadechnutí většího množství vody do plic a uzavření dýchacích cest. Smrt nastává kvůli nedostatku kyslíku v těle v některých případech už po 2 – 3 minutách.
K příčinám utopení můžeme počítat konzumaci alkoholu, nedodržování zásad bezpečnosti a podcenění nebezpečí. Zvýšené procento alkoholu v krvi snižuje bystrost a tak se může stát, že sami rozumně neodhadneme, co zvládneme a co už ne. Člověk, který popíjel alkoholické nápoje také ve vodě velmi rychle prochladne a brzy mu mohou dojít síly. Abyste se v průběhu vaší dovolené vyhnuli potížím, se kterými se lze setkat u vody, je také důležité nepodceňovat dodržování zásad bezpečnosti – na člunu mějte vždy na sobě záchrannou vestu, člun nepřetěžujte a podobně. Nikdy nepodceňujte nebezpečí! Plavci často např. neodhadnou své fyzické síly, dokazují svému okolí své skvělé plav ecké schopnosti atd. Dovolenkáři s hlavou plnou dobrodružství a možností, jak by se dal využít volný čas, často také podcení nebezpečí, které na ně číhá při používání plavidel a nedodržování zásad jejich bezpečného používání.
Rady pro vaši záchranu
- Nechoďte se koupat sám, vezměte s sebou třeba dva kamarády. Nikdy přece nevíte, co se může stát.
- Nedoporučujeme koupání těsně po jídle, to znamená s plným žaludkem. Raději si odpočiňte a minimálně jednu hodinu počkejte. Před koupáním nikdy nepijte alkohol!
- Neplavte do blízkosti plavidel a plavební dráhy, po které jezdí lodě a čluny.
- Nechoďte do vody, když vás přepadá únava nebo jste rozpálení.
- Neplavte a neskákejte do vody tam, kde to neznáte a nemůžete vidět, co je pod hladinou. Mohli byste se zranit, mít trvalé následky nebo i přijít o život při nárazu například o pahýl stromu či výčnělek skály.
- Pokud chcete plavat dál od břehu, zajistěte si doprovod loďky nebo si s sebou vezměte alespoň barevnou ruční bójku. Nechoďte plavat sami, případně alespoň informujte okolí o svých plánech.
- Když pocítíte únavu nebo dostanete křeč do nohy, odpočiňte si.
- Pokud berete na loďku děti, vždy je řádně oblečte do záchranných vest!
Umíte zachraňovat?
Pokud nebudete vědět, jak poskytnout pomoc, budou vaše pokusy neúspěšné a mohou i topícího se člověka ohrozit na životě. Zachraňovat tonoucího bez uvážení není vždy správné řešení, mohlo by se totiž stát, že se utopí i sám zachránce. Při pohledu na topícího se člověka ale rozhodně nebudeme jen stát a volat o pomoc. Nabízíme několik rad, jak můžeme bez ohrožení vlastního života tonoucímu pomoci.
NĚKOLIK RAD PŘI ZACHRAŇOVÁNÍ
- Porozhlédněte se, zda se nedá tonoucímu něco podat nebo hodit ze břehu, aby se zachytil. Osobní zásah je vždy až poslední možností, protože je pro zachraňujícího a pro vás samotné velmi nebezpečný.
- Dříve, než budete pro tonoucího skákat do vody, nezapomeňte ještě někomu o svém úmyslu dát vědět.
- Když budete pro někoho skákat do hluboké vody, sundejte si nejdříve oblečení a boty. Velmi nebezpečné je také skákat pro někoho z velké výšky či místa, kde to neznáte nebo nevíte, co je pod vodou. Můžete se při dopadu zranit o hladinu nebo o něco pod hladinou, o čem jste nevěděli, že je tam skryto.
- Plavte s hlavou nad vodou – pokud vám tonoucí zmizí pod hladinou, je dobré vědět, v jakém místě to bylo.
- Zachyťte tonoucího rychle a razantně a táhněte ho za bradu k nejbližšímu břehu.
- Postiženému po vytáhnutí z vody se snažte co nejrychleji odstranit bláto, písek, bahno z úst a nosu.
- Po vyčištění úst (v případě potřeby mu vytáhněte zapadlý jazyk) okamžitě přikročte k umělému dýchání a zajistěte činnost srdce. Když se vám povede člověka přivést k vědomí, vykašle vodu sám.
- Okamžitě vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.
ÚRAZY
Jaké úrazy nás při koupání ohrožují?
K nejčastějším úrazům při koupání patří poškození páteře s různým stupněm ochrnutí dolních částí těla a obou končetin. Při velkém nárazu si člověk svou neopatrností může způsobit otřes mozku nebo i ztrátu paměti. Tyto druhy zranění jsou způsobeny nebezpečným skákáním do vody – a to jak z velkých výšek, tak i skákáním do vody, kde nevíme, jak vypadá dno daného místa (zda tam není nějaký skalní výčnělek či nedostatečné množství vody). Dříve, než se člověk rozhodne skočit do vody, měl by zhodnotit riziko, které mu může hrozit. Nejlépe si vždy zjistěte, jaké jsou podmínky pro koupání.
Kromě již zmíněných zranění jsou to také nechtěné pády, uklouznutí či zakopnutí, které mohou vést ke zlomeninám, vyvrtnutým kotníkům, naraženinám, apod. Při neopatrnosti se také můžeme pořezat o sklo, konzervu nebo jakýkoli ostrý předmět, který v přírodě nějaký nedbalý člověk zahodil. Nejlepší prevencí před pořezáním nebo poškrábáním se o konzervu je nosit do vody (tam kde není vidět dno a člověk danou oblast nezná) pevnou obuv, která zabrání bolestivým řezným ranám. Pořádkumilovným jedincům nemusíme připomínat, že základem je dodržovat pořádek a čistotu všude, kde se o prázdninách pohybujeme – to znamená všechny odpadky vyhazovat do košů. Chráníme tak nejen své vlastní zdraví, ale myslíme i naši přírodu.
Co dělat v případě, že nás při koupání poštípe nepříjemný, u vody všudypřítomný, hmyz? Po bodnutí včelou, vosou nebo sršněm nejdříve odstraňte žihadlo. Prsty vymáčkněte jed z rány. Místo vpichu potřete jódovou tinkturou nebo zředěným čpavkem či navlhčeným mýdlem. Na otoky doporučujeme přikládat obklady z octanu hlinitého.
INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ
Pamatujte také na to, že ve vodě v nádrži nebo řece, kam se v létě chodíme tak rádi koupat, žije celá řada organismů jako ryby, perloočky a mnoho dalších, většinou pouhým okem neviditelných nebo jen obtížně viditelných, organismů (např. řasy, sinice, bakterie). Pro většinu těchto organismů představuje voda domov. Zlomek přítomných organismů však pochází také z odpadních vod, z výkalů zvířat, které byly do vody spláchnuty při dešti, z polí hnojených chlévskou mrvou nebo třeba i z těl lidí, kteří se přišli do vody koupat. Těmto organismům se ve vodě příliš dobře nedaří, zpravidla se zde nemnoží a většinou rychle hynou. Jejich přirozeným prostředím jsou těla zvířat a lidí. Většina z nich je pro člověka naprosto neškodných. Mohou se však mezi nimi vyskytnout i takové organismy, které – pokud se dostanou do lidského těla – mohou způsobit závažná onemocnění.
Pozor na onemocnění přenosná rekreační vodou!
K nejčatějším onemocněním patří střevní a žaludeční potíže. Z vody si lze také „přinést“ různá horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí. Onemocnění z vody způsobují viry, bakterie či prvoci. Tyto patogenní organismy vstupují do těla většinou při náhodném polknutí i malého množství vody.
Jak poznat, zda voda obsahuje choroboplodné zárodky?
Člověk nemá sám možnost na místě poznat, zda voda obsahuje pro člověka patogenní organismy (tzn. takové, které mají schopnost u člověka vyvolat onemocnění). Nicméně existují místa, na kterých je výskyt těchto organismů mnohem pravděpodobnější jako je třeba voda pod vyústěním (i vyčištěných) odpadních vod a vod z dešťových kanalizací nebo rybníky s intenzivním rybím hospodařením. Určitě se ale můžete spolehnout na doporučení hygieniků, kteří jakost vody sledují laboratorně.
RADY NA ZÁVĚR
- Nekoupejte se nikdy na místech, u kterých je zřejmé, že jsou evidentně znečištěné odpadními vodami (pod výpustí i vyčištěných odpadních vod, dešťových kanalizací).
- Dbejte doporučení hygieniků a tam, kde to nedoporučují, se nekoupejte.
- Pokud sami trpíte nějakým infekčním onemocnění, buďte k ostatním ohleduplní a nekoupejte se.
Zdroj: http://www.vozp.cz/
