V řadě životních situací je „ne“ kouzelným slůvkem, které nás chrání před obrovskými problémy. Mnoha lidem se ale neříká snadno. A tak přetrvávající pandemie covidu-19 hraje do karet takzvaným šmejdům. Ti zneužívají důvěřivosti nejen seniorů a škála nástrojů, které k tomu používají, je široká. Jedním z nejčastějších jsou telefonické nabídky různého předraženého či nefunkčního zboží nebo smluv o dodávkách energií. Zvrat by měla přinést nová pravidla pro obtěžující marketingová volání.
Stačí jeden telefonický hovor, souhlas se zasláním dárku v podobě mince, medaile, holítek či náhradních břitů, a dotyčného člověka čeká jejich pravidelný přísun. Cílem obchodníků není zákazníky obdarovat, ale udělat z nich stálé odběratele svého zboží. Vylákají z nich totiž souhlas, který si nahrávají. Časté jsou také nabídky na „zázračné“ potravinové doplňky, u nichž deklarují léčebné účinky. Rozmohl se i telefonický prodej zboží proti koronaviru jako speciálních amuletů nebo nejrůznějších přípravků, jejichž pozitivní účinky nejsou prokázány.
„Spotřebitelé se setkávají i s telefonickým vnucováním smluv o dodávkách energií či účasti v energetických aukcích. Jejich podstatou je souhlas s přihláškou do aukce, v níž má být vybrán nejvýhodnější dodavatel energií. Aukce se však často nekoná. Prodejce za vás jakožto zprostředkovatel uzavře na základě plné moci smlouvu o dodávkách energií,“ doplňuje další příklad obtěžujícího marketingového volání Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Mnozí spotřebitelé již odmítají přijímat hovory, když jim volá neznámé číslo. Důvod je jasný ˗ nechtějí být zavaleni často pochybnými nabídkami zboží a služeb. Marketingová volání jsou spotřebiteli vnímána jako vysoce obtěžující. Jenže když si spotřebitel na takovou praktiku konkrétního obchodníka stěžuje, je dnes téměř nemožné prokázat případné porušení zákona a rovněž jej potrestat. Proto byla připravena novela zákona o elektronických komunikacích, která posiluje postavení českých spotřebitelů. Novelu ještě musí projednat sněmovní hospodářský výbor a následně ve třetím čtení schválit poslanecká sněmovna. Pak ji čeká cesta do senátu.
Stávající podoba zákona totiž využívá takzvaný princip opt-out, to znamená, že telefonicky kontaktovat lze každou osobu, která v účastnickém seznamu nemá uvedeno, že si nepřeje být obtěžována. „K řádnému zajištění ochrany soukromí před přímým marketingem je ale třeba přejít na princip opt-in. Telefonicky půjde kontaktovat pouze osobu, která v účastnickém seznamu má uvedeno, že si přeje být takto kontaktována. Tuto právní úpravu budou muset dodržovat i zahraniční společnosti, které cílí na české spotřebitele,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.
Zároveň není třeba mít obavy, že by vám nemohl nadále zavolat třeba lékař či podnikatel, u něhož pravidelně nakupujete. Lékař, poskytovatel služeb, prodejce zboží a další mají totiž možnost „volání“ svým klientům ošetřenou v rámci pravidel ochrany osobních údajů, zpravidla souhlasem klienta.
„Objevují se tu však snahy, aby tento vládní návrh zavádějící jasná přísnější pravidla pro obtěžující marketingová volání nebyl přijat. Vyzýváme proto členy hospodářského výboru, který bude novelu zákona o elektronických komunikacích projednávat již ve čtvrtek 10. června 2021, a následně i ostatní poslankyně a poslance, aby podpořili české spotřebitele a posílili jejich ochranu tím, že schválí navrhovaná pravidla,“ uvádí Eduarda Hekšová.
Zároveň spotřebitelská organizace dTest spouští novou kampaň Stop telešmejdům, kterou mohou spotřebitelé podpořit, a dát tak najevo, že chtějí, aby byla schválena přísnější pravidla pro telemarketing. Cílem kampaně je i zvýšit osvětu spotřebitelů, aby věděli, jak se mohou takovému zásahu do soukromí bránit.
Zdroj: dTest
