Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy je příspěvkovou organizací, kterou zřizuje Hlavní město Praha. Hlavní činností této organizace je zajištění přednemocniční neodkladné péče pro obyvatele a návštěvníky metropole. Se svou 155letou historií patří mezi nejstarší záchranné služby na světě. Objemem práce, prostředků i zaměstnanců se řadí mezi největší organizace svého druhu v České republice. V současné době tvoří tuto organizaci 427 zaměstnanců, z toho 339 zdravotníků. Z 18 výjezdových základen, které jsou strategicky rozmístěné po celém území Prahy, vyjíždí za pacienty 25-30 dvoučlenných posádek rychlé zdravotnické pomoci (RZP), 6 posádek rychlé lékařské pomoci (RLP), na letišti v Ruzyni je nepřetržitě připravena k zásahu posádka letecké zdravotnické záchranné služby (LZZS).
V roce 2013 řešily posádky pražské záchranky 113 102 událostí. Tento počet znamená rekord v historii organizace a průměrně 310 událostí denně. Během těchto událostí bylo realizováno 127 309 výjezdů posádek a ošetřeno 107 861 pacientů, tj. o 5% více než v předchozím roce.
Od roku 1987 pracují pražští záchranáři v tzv. setkávacím systému, kdy se u pacienta setkává posádka rychlé zdravotnické pomoci ve velké skříňové sanitě a posádka s lékařem v rychlém osobním voze se zdravotnickou zástavbou. Tento systém v maximální možné míře šetří práci lékaře, který vyjíždí jen k nejvážnějším pacientům. V minulém roce byly posádky rychlé lékařské pomoci využity ve 14 procentech objemu práce, 86 procent bylo zajištěno posádkami RZP.
Kromě tradičně 1. ledna (491 událostí) byl druhým nejvytíženějším dnem 19. červen (404). Naopak nejméně událostí evidujeme 25. srpna (235). V porovnání měsíců byl nejrušnější březen (11.499 událostí), nejklidnější září (10.122). Na avizovaná lůžka oddělení ARO a JIP pražských nemocnic bylo předáno nejvíce pacientů 14. listopadu a 1. září (shodně 27 osob), nejméně 19. března (3). Nejzatíženější období v rámci všedního dne je mezi 9. a 12. hodinou, kdy dispečerky přijímají cca 50 událostí (téměř dvojnásobek průměru), o víkendu dochází k podobné špičce mezi 18. a 21. hodinou.
Zdravotnické operační středisko vloni převzalo téměř 209tisíc tísňových volání a posádka záchranářského vrtulníku uskutečnila 521 vzletů. Průměrná dojezdová doba u výzev s vysokou naléhavostí byla 6,9 minut, u ostatních 7,5 minut.
V roce 2013 jsme celkem resuscitovali celkem 571 pacientů se zástavou oběhu – tj. ve stavu „klinické smrti“. U téměř poloviny z nich (42%) se podařilo na místě události obnovit účinný oběh. Zpět do běžného života se – samozřejmě ve spolupráci s pražskými nemocnicemi – vrátilo 96 (16,8%) resuscitovaných, kteří byli z nemocnic propuštěni bez neurologického deficitu, nebo jen s minimálními potížemi (CPC 1-2).
Nejreprezentativnější data o kvalitě záchranného systému představuje úspěšnost resuscitací u pacientů, kteří měli jako první zachycený rytmus komorovou fibrilaci (FIK). Těchto pacientů jsme v roce 2013 resuscitovali celkem 159, z nichž 81 (50,1%) přežilo s dobrým neurologickým výsledkem.
Poprvé v historii přežilo v Praze klinickou smrt více než 50% pacientů s komorovou fibrilací. Jde o světově absolutně špičkový výsledek.
Nejčastější příčinou náhlé zástavy oběhu bylo kardiologické onemocnění (63%), nejčastější obětí NZO bývají muži, průměrný věk 64let. K většině zástav dochází doma (56%) a na veřejně dostupných místech – na ulici, v MHD apod.
Díky telefonicky asistované neodkladné resuscitaci našich dispečerek a ochotných laiků-zachránců je před příjezdem posádek laicky „oživováno“ přes 80% postižených, což je více, než uvádí dosud nejlepší světově publikované výsledky.
