Jak zabránit nehodám tramvají? Řešením jsou systémy Continental pro automobily

  g+   sdílet  
  • Vision Zero neboli budoucnost bez fatálních nehod se podle společnosti Continental týká i kolejové dopravy
  • Městská kolejová doprava budoucnosti zajistí více bezpečnosti a méně nehod díky snímačům a kamerám používaným v automobilech
  • Společnost Continental systematicky pracuje na propojení know-how napříč všemi průmyslovými odvětvími

Společnost Continental hodlá svou globální strategii Vision Zero, jejímž cílem je v budoucnosti zamezit fatálním dopravním nehodám, rozšířit i na městskou kolejovou dopravu. „Bezpečná doprava budoucnosti přesahuje automobilovou oblast, znamená tedy i více bezpečnosti na železničních a tramvajových tratích. Disponujeme znalostmi a technologickým know-how, které dokáže zmírnit následky vážných, nebo dokonce smrtelných nehod na kolejích,“ vysvětluje Hans-Jürgen Duensing, člen představenstva společnosti Continental, který vede „Iniciativu pro kolejovou dopravu“ v rámci nadcházejícího mezinárodního veletrhu InnoTrans. Ten se koná ve dnech 18. až 21. září v Berlíně.

Jen v Německu spoléhá na služby veřejné hromadné dopravy každý den více než deset milionů osob. Na veletrhu InnoTrans proto společnost Continental představí návrhy a koncepty řešení pro omezení počtu nehod a zvýšení bezpečnosti. „Velmi důsledně pracujeme na systematickém propojení našich znalostí v rámci společnosti do všech oborů dopravy a průmyslu. V oblasti tramvajové dopravy se věnujeme vzájemně propojeným aktivním a pasivním asistenčním systémům,“ říká Duensing.

Příkladem využití automobilových technologií v tramvajích mohou být radarové snímače a kamery schopné zaregistrovat chodce, cyklisty nebo vozidla, která náhle zkříží jízdní dráhu. Průhledový neboli head-up displej pomůže řidiči tramvaje neustále získávat informace o pohybu cestujících na nástupním ostrůvku nebo v nejbližším okolí soupravy. Taktéž jej lze využít i k varování před ostatními vozidly a dalšími překážkami. V nouzové situaci je možné aktivovat automatické brzdění.

„Mnohé dopravní nehody způsobí nepozornost, nedbalost nebo špatný odhad. Naše technická řešení přitom mohou zlepšit aktivní i pasivní bezpečnost tramvají. Nabízíme také dialog o budoucím využívání kolejových vozidel,“ říká Duensing.

V této souvislosti připomíná závěry výzkumu, který zveřejnila německá organizace UDV (Unfallforschung der Versicherer), jež je součástí Německé asociace pojišťoven (GDV). V září 2016 tato respektovaná společnost prověřila přibližně 4 100 nehod tramvají, které se staly v Německu mezi lety 2009 až 2011. Celkem 86 % všech střetů se zraněním bylo zaznamenáno na křižovatkách nebo v jejich blízkosti. V průměru se i dnes stávají čtyři nehody tramvají denně a k většině srážek s vážnými následky dojde na křižovatkách nebo nedaleko od nich.

Autonomní řízení se v kolejové dopravě používá od roku 1983

Kromě běžně řízených tramvají, které se ve velkém provozují v přeplněných aglomeracích, se již desítky let používají automatizované podzemní dráhy nebo soupravy na visuté kolejnici. Provoz vůbec prvního metra s autonomním řízením byl zahájen v roce 1983 ve francouzském městě Lille a dnes tento dopravní systém v celém regionu na severu Francie převeze přibližně 100 milionů cestujících za rok. Soupravy bez strojvedoucích jezdí v přibližně 40 městech po celém světě. Německým průkopníkem v této oblasti se stal v roce 2008 Norimberk.

Aktivní a pasivní asistenční systémy hrají v současném rostoucím zájmu o autonomní řízení významnou roli. Společnost Continental nabízí bohaté znalosti a také široké portfolio technických prvků, které kolejové dopravě přinášejí úspornější provoz a další rozvoj. Například i díky lehčím komponentům, jako jsou vzduchové měchy pérování nebo moderní materiály na povrchové díly, jež snižují hmotnost a tím energetické nároky vozidla.

 

 

 

  g+   sdílet