Jejich užívání často vede ke vzniku závislosti, a ačkoliv se nejedná o závislost látkovou, může pro naše životy představovat nemalá rizika, jež jsou o to větší v případě dětí a mladistvých, kteří představují vůbec nejrizikovější skupinu. Před jakými trendy a fenomény je třeba se mít na pozoru?

Netolismus jako tiché nebezpečí

S rozmachem digitálních technologií se objevil pojem „netolismus“ – tedy závislost na internetu, která se vyznačuje kompulzivním užíváním internetu způsobujícím problémy v různých oblastech, ať už zdravotních, sociálních, vztahových, finančních, nebo pracovních. Jedná se o zastřešující pojem, který často označuje závislost na počítačových hrách, online nakupování, sociálních sítích, mobilních zařízeních obecně či nomofobii – fobii z absence telefonu.

„Netolismus se nevztahuje výlučně na internet jako takový, ale může zahrnovat i závislost na internetových počítačových hrách. Počet závislých mezi mladšími ročníky alarmujícím způsobem roste, což je problematické hlavně kvůli tomu, že se netolismus projevuje do určité míry podobně jako klasické látkové závislosti. Postupné zvyšování tolerance ani pociťování abstinenčních příznaků tedy rozhodně není výjimkou, ale spíše pravidlem,“ uvádí na pravou míru Ladislav Dékány, adiktolog a odborný garant Národní linky pro odvykání

V současné době přitom v průměru zhruba čtvrtina mladistvé populace tráví 4 a více hodin denně hraním počítačových her a zhruba třetina tráví 4 a více hodin na sociálních sítích. Během všedního dne jsou čísla nižší a o víkendu zase znatelně narůstají. Ne každý se stane na digitálních technologiích závislý, ale čím více a déle tyto technologie používáme, tím zvyšujeme riziko, že se budeme potýkat s jejich negativními dopady. Ty se mohou projevovat nespavostí, špatnou koncentrací, nevhodným chováním, sociální izolací či podrážděností.

Nebezpečí herní horečky

Zejména v poslední době pociťujeme rozmach online heren a kasin, které poskytují patologickým hráčům komfort anonymního prostředí. Tyto hry se vyznačují nepřetržitou dostupností a jednoduchým ovládáním, což jsou dva faktory, které činí z hazardu v online prostředí více nebezpečnou a návykovější záležitost než ve standardních kamenných provozovnách. To vše vede k tomu, že hráč má na internetu tendenci chovat se spíše nezodpovědně a kompulzivně. V případě sportovních utkání se to může projevovat rychlým sledem uzavřených

Foto: Shutterstock

sázek na jednotlivé zápasy, a existují třeba i virtuální stírací losy, které setřete pouhým kliknutím.

„Technologie používáme k práci či zábavě a často se bez nich v životě neobejdeme. Není to tak, že by byla jejich existence striktně černobílá. Například i počítačové hry mají podle současných vědeckých poznatků pozitivní dopady – mohou rozvíjet kreativitu, strategické myšlení, zlepšovat reflexy a koordinaci a mnohdy i rozvíjet sociální interakci v případě multiplayerových her, kde je spolupráce hrou přímo vyžadována. Stinné stránky ale mají jak tradičnější formáty internetových her, tak ty inovativnější,“ připomíná Dékány.

Jedním z moderních rizikových fenoménů je i tzv. lootboxing. Jedná se o mechanismus zakomponovaný do videoher, kde hráči mohou utrácet skutečné peníze za náhodný obsah do hry, jako jsou herní předměty, oděvy, zbraně a další. Většinou jsou cílené na děti a některé by se mohly vyznačovat i využíváním manipulativních praktik. Často se nachází ve hrách, které jsou tzv. free to play. Jsou tedy zdarma, ale nabízí pak mikrotransakce, právě třeba v podobě lootboxů, které následně tvoří příjem vývojářů.

Lootboxy byly kritizovány za svou podobu s hazardními hrami a zvyšování rizika vzniku závislosti na hrách, zejména u mladých hráčů. Některé země – jako například Belgie a Nizozemsko – již lootboxy definovaly jako formu hazardních her a zakázaly je. A ačkoliv se mezinárodního jednání účastnila i Česká republika, tento herní fenomén u nás zůstává nadále bez regulace a výhledově se situace nijak nezmění.

V zajetí informací sociálních sítí

S netolismem a zejména se sociálními sítěmi se zase pojí termín FOMO (Fear of missing out), česky strach, že o něco přijdeme. Typicky se vyskytuje u těch, kteří často používají sociální sítě, kde jsou vystavováni velkému množství informací o aktivitách a akcích. Chtějí být součástí dění a nezmeškat žádnou významnou událost. Tento syndrom však může vést k pocitům nekomfortu, úzkosti nebo stresu spočívající třeba v nadměrném porovnávání se s ostatními či snaze držet s ostatními krok v jejich zážitcích nebo úspěších.

„Kvůli digitálním technologiím se syndrom FOMO stává stále běžnějším jevem. Účinným způsobem, jak zabránit syndromu, je omezení času stráveného na sociálních sítích a soustředění se na své vlastní cíle a zážitky. Nicméně ať už je řeč o sociálních sítích, či počítačových hrách, za používáním digitálních technologií kvůli zábavě stojí důvody, které jsou shodné i u jiných návykových látek – potřeba uvolnění, relaxace nebo odpočinku,“ vyzývá Dékány rodiče dětí vykazujících varovné symptomy s tím, aby se zaměřili hlavně na nabízení alternativ. Pokud mladistvý nezná, nechce nebo neumí využít jiný způsob, jak se uvolnit a odpočívat, mohou být digitální technologie jediným východiskem. Pocit, že tráví příliš mnoho času na sociálních sítích, má přitom v současné době celá polovina mladistvých.

V případě řešení problematického užívání digitálních technologií jsou základním nástrojem komunikace a pravidla – jako například stanovení časového rámce či dnů v týdnu. „Rodič by měl být příkladem a navrhovat jinou formu trávení volného času, ideálně společného. Může také zajistit jiné aktivity, zájmy či kroužky. Zejména by měl však s dítětem diskutovat a bavit se o problému, pokud již nějaký vznikl. Otevřenost, empatie a snaha dojít ke společnému řešení by měly být základem pro komunikaci. V případě, že je situace vážná, je možné vyhledat odbornou pomoc. Existuje celá řada zařízení a služeb, včetně Národní linky pro odvykání,“ uzavírá adiktolog Dékány.

]]> https://svetvbezpeci.cz/2023/03/nebezpeci-ciha-v-online-prostoru-zejmena-mladistvi-maji-tendenci-naduzivat-socialni-site-nebo-videohry/feed/ 0 https://svetvbezpeci.cz/2023/03/udrzitelne-materialy-pri-vyrobe-pneumatik-recyklovana-pryz-plastove-lahve-i-slupky-z-ryze/ https://svetvbezpeci.cz/2023/03/udrzitelne-materialy-pri-vyrobe-pneumatik-recyklovana-pryz-plastove-lahve-i-slupky-z-ryze/#comments Tue, 07 Mar 2023 16:37:20 +0000 Jan Zelenka http://svetvbezpeci.cz/?p=9536 Čtěte dál >>]]> Pneumatiky jsou kulaté, černé a vyrobeny z gumy. Tak by je zřejmě popsala většina lidí. Při bližším pohledu však zjistíme, že design pneumatik a vzájemné působení různých materiálů, ze kterých jsou vyrobeny, jsou mnohem složitější…

Nejen auta mají být uhlíkově neutrální. Už nějakou dobu pracují na tiché revoluci i materiáloví inženýři a vývojáři pneumatik. Třeba ve společnosti Continental nejpozději do roku 2050 mají být všechny pneumatiky vyrobeny z udržitelných materiálů. Přestože to znamená ještě dlouhou cestu, krok za krokem se ukazuje, jaké suroviny si v budoucnu najdou své místo v konstrukci pneumatik. Příkladem jsou odpadní produkty ze zemědělství – popel z rýžových slupek, pampelišková guma, recyklovaná pryž nebo PET lahve.

„Jsme na cestě stát se nejprogresivnějším výrobcem v odvětví pneumatik z hlediska udržitelnosti. Snažíme se, abychom v našich pneumatikách nejpozději do roku 2050 dosáhli používání 100% udržitelných materiálů,“ říká Claus Petschick, vedoucí oddělení udržitelnosti ve společnosti Continental Tyres. Už dnes se ve standardní pneumatice pro osobní automobily od Continentalu využívá přibližně 15 až 20 procent obnovitelných nebo recyklovaných materiálů. Pro další zvýšení tohoto podílu firma neustále analyzuje a kontroluje všechny suroviny, používané při výrobě pneumatik.

Přizpůsobení materiálu pro maximální bezpečnost

V závislosti na použití, prostředí a ročním období musí pneumatiky splňovat specifické požadavky. To je vidět například na dezénu běhounu. Jinde, například ve složení gumové směsi, nejsou tyto změny tak snadno patrné. Pneumatiky pro osobní automobily Continental se skládají až ze stovky různých surovin.

Přesné složení surovin má zásadní vliv na pneumatiky a jejich jízdní výkon. Schopnost používat různé materiály s jejich jedinečnými vlastnostmi a specificky je propojit je pro inženýry a odborníky na materiály složitou záležitostí, aby bylo dosaženo potřebné rovnováhy. Pouze tehdy, když jsou všechny materiály ideálně sladěny, mohou být vytvořeny bezpečné, energeticky účinné, odolné a vysoce výkonné pneumatiky.

Přírodní kaučuk je stále nezbytný

Přírodní kaučuk je stále nezbytný, neboť jeho specifické rysy zajišťují vynikající výkon pneumatik. Tento přírodní produkt zahrnuje 10 až 40 procent celkové hmotnosti moderních pneumatik s vysokým výkonem.

Mezi jeho speciální vlastnosti patří vysoká pevnost a trvanlivost, způsobené krystalizací pryže vyvolanou namáháním. Pneumatikářský průmysl je největším spotřebitelem celosvětové výroby kaučuku, upotřebí ho více než 70 procent. Německá společnost však považuje přírodní kaučuk za udržitelný materiál pouze tehdy, pokud pochází ze zodpovědných zdrojů.

Díky projektu Taraxagum usiluje společnost Continental o inovativní přístup, aby zajistila menší závislost na přírodním kaučuku, pěstovaném především v jihovýchodní Asii. Výrobce pneumatik spolupracuje s partnery na industrializaci extrakce přírodního kaučuku ze speciálně pěstovaných pampelišek.

Výplně do pneumatik na rostlinné bázi

Kromě kaučuku jsou při výrobě pneumatik nezbytná také plniva, jako je oxid křemičitý. To mimo jiné pomáhá optimalizovat vlastnosti pneumatik, jako jsou přilnavost, valivý odpor
a životnost. V budoucnu bude možné používat rýžové slupky jako výchozí materiál pro udržitelně vyráběný oxid křemičitý. Jde o odpadní produkty při produkci rýže, které nelze použít jako potraviny nebo krmivo. Oxid křemičitý získaný z popela z rýžových slupek je při výrobě ještě energeticky účinnější než křemík získaný z konvenčních materiálů.

Rostlinné oleje – například řepkový olej a pryskyřice na bázi zbytkových materiálů
z papírenského a dřevařského průmyslu – již nabízejí alternativu k plnivům na bázi ropy. Používají se pouze oleje, které splňují technické normy kvality a nejsou vhodné ke spotřebě. Oleje a pryskyřice umožňují flexibilitu ve směsích pneumatik, čímž zlepšují přilnavost materiálu.

Rozšíření oběhového hospodářství

Continental usiluje o plně cirkulární provoz ve výrobě pneumatik nejpozději do roku 2050. Kromě využití obnovitelných materiálů společnost také systematicky pracuje na využití recyklovaných surovin při výrobě pneumatik. To má zajistit, aby saze – další stěžejní plnivo pro pryžové směsi – mohly být v budoucnu získávány ve velkém měřítku.

Firma nedávno podepsala se společností Pyrum Innovations dohodu o vývoji s cílem dále optimalizovat recyklaci materiálů ze starých pneumatik. Za tímto účelem Pyrum
v průmyslové peci pomocí speciálního procesu pyrolýzy rozbíjí staré pneumatiky na jednotlivé komponenty. Tímto způsobem lze získat a recyklovat cenné suroviny obsažené
v pneumatikách na konci jejich životnosti.

Recyklovaná pryž z pneumatik na konci životnosti

Kromě pyrolýzy používá společnost Continental také mechanické zpracování pneumatik na konci životnosti. Zejména pryžové, ocelové a textilní šňůry jsou od sebe odděleny jedinečně promyšleným procesem. Pryž je poté připravena k opětovnému použití jako součást nových kaučukových směsí.

Recyklované suroviny budou mít zásadní význam při vytváření udržitelnějších pneumatik. Vývojáři proto spolupracují s partnery na získávání vysoce kvalitní polyesterové příze pro své pneumatiky z recyklovaných PET lahví. Tyto lahve často končí ve spalovnách nebo na skládkách. Díky technologii ContiRe.Tex vyvinul výrobce pneumatik energeticky účinnější a ekologičtější alternativu, která mu umožňuje znovu použít devět až 15 plastových lahví na každé pneumatice v závislosti na velikosti pneumatiky. Recyklovaný PET již nahradil konvenční polyester ve strukturách některých skořepin. Použité PET lahve pocházejí výhradně z regionů, kde neexistuje uzavřený recyklační řetězec.

Hesla, smluvní podmínky, šifrovaná komunikace, phishing a malware je pět hlavních oblastí, se kterými se studenti v průběhu workshopu seznámí v ulicích (ne tak zcela) fiktivního města Kybrna.

Jednotlivá témata byla vybrána podle toho, co mladé lidi nejvíce zajímá a na jaké nástrahy na internetu mohou nejčastěji narazit. „Žáci se často zajímají o to, co vše o nich sociální sítě jako např. Instagram ví. Proto se v kurzu věnujeme právě smluvním podmínkám. Soustředíme se ale i na to, jak se bránit před aktuálními hrozbami,” vysvětluje Pavel Brejcha, vedoucí sekce kybernetické bezpečnosti Fakescape.

Autoři si od nového programu slibují, že z něj budou profitovat nejen studenti, ale jednou i jejich budoucí zaměstnavatelé. Ti by měli ocenit, že se jejich potenciální zaměstnanci budou umět chovat na internetu zodpovědně. Díky absolvování workshopu získají mladí lidé základy kyberbezpečnosti už v rámci studia na základní či střední škole, ne až na pracovišti, kde mohou být důsledky případného nezodpovědného chování fatální, ať už se jedná o soukromou firmu nebo státní správu.

„Jsem ráda, že naše organizace rozšíří nabídku témat pro školy i širokou veřejnost. Kyberbezpečnost je blízká řadě našich členů a jsem ráda, že se jí můžeme v rámci našich workshopů i ekurzu věnovat,” říká předsedkyně spolku Fakescape Tereza Kráčmarová.

Program, který získal záštitu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), je koncipován jako interaktivní prezentace. „Pro účastníky jsme vytvořili speciální mobilní aplikaci, která vypadá jako sociální síť. Úkolem jejich uživatelů je plnit úkoly, prostřednictvím kterých se zároveň dozvídají více o uvedených tématech,” doplňuje Brejcha.

Program je nyní ve zkušebním provozu, aby mohl být na základě zpětné vazby dále upraven a vyladěn. V rámci testování už si jej měli možnost vyzkoušet například na střední škole ART ECON v Prostějově, kde se setkal s pozitivními ohlasy. „V rámci časové dotace se jednalo o komplexní zhodnocení problematiky, včetně příkladů z reálného života. Jako učitel hodnotím pozitivně, že nebyla pouze teoretická přednáška, ale žáci ve skupinách pracovali s tablety, kdy mohli aktivně vstupovat do aplikace, hlasovat, psát odpovědi, a dokonce dostali “indicie” a sami vyhledávali útočníka, který se jim pokouší zcizit data,” hodnotí workshop učitel informatiky Zdeněk Krajíček.

Součástí workshopu bude také navazující online kurz, který bude znalosti žáků dále rozvíjet. Ten bude dostupný i pro širokou veřejnost a může tak sloužit jako školení pro úředníky, pracovníky nemocnic a dalších institucí, které nástrahám v podobě kybernetických útoků často čelí.

Hlavním partnerem programu se stala společnost Samsung, která pro jeho realizaci poskytla kromě finančních prostředků také technické vybavení. Sama značka se snaží jít naproti co největší bezpečnosti v jejich zařízeních, ať už prostřednictvím zabudované bezpečnostní platformy nebo různými typy bezpečnostních nástrojů. Účastníci programu se tak mimo jiné seznámí také s bezpečnostní platformou Samsung Knox.

„I přes všechny tyto nástroje je ale stále důležité vědět, jak se v kyberprostředí chovat zodpovědně. Vidíme velkou potřebu vzdělávat v této oblasti veřejnost, tu mladou pak zejména. Pokud to jde navíc hravou formou tak, jak to dělají ve Fakescape, je to naprosto ideální,” uvádí Tomáš Balík, ředitel divize mobilních zařízeních Samsung Electronics Czech and Slovak.

Workshop Kybrno

• Je určen studentům 8. a 9. ročníků ZŠ a 1.– 4. ročníků SŠ.
• Doba trvání je 90 minut.
• Primárně je určen do hodin informatiky.

V případě zájmu o workshop nás kontaktujte na kybrno@fakescape.cz

Vzhledem ke geopolitické situaci a řadě bezpečnostních rizik výdaje na bezpečnost celosvětově rostou. Vývoj obranných a bezpečnostních technologií se zrychluje. I pandemie potvrdila důležitost funkčního integrovaného záchranného systému. Tyto faktory se pozitivně odráží na přípravě veletrhu IDET, který je platformou pro prezentaci nových technologií a mezinárodní spolupráci.

„Výstavní plocha je zaplněná. Těší nás, že firmy mají o účast na letošním ročníku mimořádný zájem. Řada vystavovatelů rozšiřuje své expozice a plánuje představit množství atraktivních exponátů,“ přiblížil Michalis Busios, ředitel bezpečnostních veletrhů. Stejně jako v minulých ročnících nabídne IDET vystavujícím firmám přímé kontakty s odběrateli z tuzemska i ze zahraničí.

Opět se očekává příjezd zahraničních armádních delegací, jejichž účast je koordinována s Ministerstvem obrany ČR a Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu.

Přední firmy bezpečnostního průmyslu

Na veletrhu IDET nebudou chybět členské firmy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, která je odborným garantem veletrhu. Na přípravě veletrhu se významně podílí Ministerstvo obrany ČR a Armáda ČR, plánující expozici zaměřenou na prezentaci modernizace AČR.

Český obranný a bezpečnostní průmysl bude zastoupen stěžejními firmami oboru, mezi jinými Aero Vodochody, Agados, CROY, Czechoslovak Group, Česká zbrojovka, EVPÚ DEFENCE, LPP, Meopta, Sellier & Bellot, SKUPINA, a.s., STV Group, SVOS, Trade FIDES, státní podniky LOM PRAHA, VOP CZ, Vojenský výzkumný ústav a Vojenský technický ústav.

Velké zastoupení budou mít zahraniční vystavovatelé. Partnerem letošního ročníku bude významná americká společnost Lockheed Martin. Nebudou chybět firmy ARQUUS, DEFENTURE, General Dynamics, IAI – Israel Aerospace Industries, John Cockerill Defense, KMW, Nexter Systems, PATRIA, Rheinmetall a další. Veletrhu se zúčastní také Ministerstvo obrany Slovenské republiky a SIBAT Israel.

Prezentace všech složek IZS

Veletrh IDET je výjimečný také díky spojení s veletrhy PYROS a ISET. Oborová náplň těchto veletrhů k sobě má velmi blízko, takže vystavovatelská účast je mimořádně výhodná. Mnohé firmy totiž dodávají vybavení současně pro armádu, policii i hasiče a další ozbrojené složky.

Na veletrzích budou vystavovat Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Celní správa ČR, Vězeňská služba ČR, Správa státních hmotných rezerv ČR i Městská policie Brno. Atraktivní částí bezpečnostních veletrhů bude také IDET ARENA, kde budou k vidění ukázky armádní, hasičské a policejní techniky i simulované zásahové akce speciálních složek.

Hygienicko-bezpečnostní pravidla

Na veletrzích IDET, PYROS, ISET budou platit hygienicko-bezpečnostní pravidla, která přispějí k bezpečnému konání akce. Do pavilonu bude možné vstoupit pouze s platným potvrzením o bezinfekčnosti dle systému O-N-T (očkování – prodělaná nemoc – test). Toto opatření se stává evropským standardem pro návštěvu restaurací, hotelů a dalších provozů včetně veletrhů. Mezi další bezpečnostní opatření bude patřit ochrana dýchacích cest dle aktuálních pravidel a dodržování rozestupů.

Cena kreativních hrdinů se zaměřuje na kreativitu, jejímž výsledkem je hmatatelné řešení v podobě fyzického komerčního produktu, digitálního produktu, služby, budovy nebo skupinového hnutí. Nominované bude hodnotit porota složená ze sedmnácti kreativních profesionálů a podnikatelů. „Naším posláním je spojovat lidi a vytvářet udržitelný pozitivní dopad na lidi, společnost a životní prostředí. Program Creative Heroes Award je dokonalým prostředkem, jak toho dosáhnout napříč odvětvími v České republice,“ říká Bastiaan Brouns, ředitel pořádající Nizozemsko-české obchodní komory.

Soutěžící se utkají v pěti kategoriích: přínos na osobní úrovni, tedy pro jednotlivce či skupinu, přínos na místní úrovni, tedy pro menší sociální strukturu, přínos na regionální úrovni, národní úrovni a mezinárodní úrovni. Slavnostní udílení Ceny kreativních hrdinů se uskuteční 14. října 2021 v konferenčních prostorách ŠKODA Muzeum v Mladé Boleslavi.

„Jsme velmi potěšeni, že nás organizátoři oslovili ohledně spolupráce na prvním ročníku této prestižní soutěže, protože sami považujeme kreativitu za klíčovou hodnotu, kterou tvoříme spolu s klienty. V případě Ceny kreativních hrdinů konkrétně zajišťujeme mediální a PR poradenství, video služby a fundraising,“ sdělil Stanislav Perkner, obchodní ředitel Dialog Media.

Více informací o soutěži najdete zde: cenakreativnichhrdinu.cz

 Mediální a kreativní agentura Dialog Media zahájila činnost na českém trhu v roce 2012. Ryze česká agenturu se sídlem v Praze poskytla své nápady, služby a zkušenosti desítkám českých a nadnárodních klientů v oblasti kreativy, tvorby strategií, nákupu médií, PR, eventů a online služeb.  Programový a obsahový tým Dialog Media zároveň vytvořil online platformu Pohled z vlaku, která zaznamenala 30 milionů zhlédnutí, a to bez jediné koruny na propagaci. Také disponuje kompletně vybaveným video studiem. Dialog Media je aktivní v oblasti CSR, mj. je hlavním organizátorem tradičního benefičního Festivalu na zelené louce, dlouhodobě podporuje osvětový program Ty to zvládneš a další.  

Sophos, celosvětový lídr v řešeních kybernetického zabezpečení nové generace, oznámil výsledky svého celosvětového průzkumu „Týmy IT bezpečnosti: 2021 a dále“, který ukazuje, jak náročnější bezpečnostní výzvy během pandemie poskytly IT týmům jedinečnou příležitost k budování jejich odborných znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti. Naprostá většina IT týmů, které v průběhu roku 2020 čelily nárůstu kybernetických útoků (82 % celosvětově, 71 % v České republice) a většímu náporu na zabezpečení (84 % celosvětově, 72 % v České republice), posílila své bezpečnostní dovednosti a znalosti. Navzdory výzvám způsobeným pandemií 44 % českých (52 % celosvětově) IT týmů, které se zúčastnily průzkumu, uvedly, že se jejich týmová morálka v průběhu roku 2020 zvýšila.

Nárůst počtu kybernetických útoků během pandemie ovlivnil dovednosti v oblasti IT bezpečnosti ve všech průmyslových odvětvích zahrnutých do průzkumu, včetně vzdělávání (83 %), maloobchodu (85 %) a zdravotnictví (80 %). V rámci průzkumu bylo dotazováno 5 400 IT manažerů (včetně 100 českých) středně velkých organizací ze 30 zemí Evropy, Severní i Jižní Ameriky, Asijsko-pacifického regionu, Střední Asie, Středního východu a Afriky.

„Rok 2020 byl pro IT týmy po celém světě bezprecedentní,“ řekl Chester Wisniewski, principal research scientist společnosti Sophos. „IT profesionálové sehráli zásadní roli v tom, že pomohli organizacím pokračovat v činnosti navzdory omezením a restrikcím, které si vyžádal COVID-19. Mimo jiné umožnili vzdělávacím institucím spustit online výuku, maloobchodníkům přejít na online transakce, zdravotnickým organizacím poskytovat digitální služby a péči za neuvěřitelně náročných podmínek a zajistili, aby veřejné subjekty mohly i nadále poskytovat základní služby.“

„Mnohé z toho se odehrálo ve veliké rychlosti, s omezeným vybavením a zdroji, přičemž čelíme rostoucí vlně kybernetických útoků na sítě, koncové body i zaměstnance. Říct, že situace byla pro většinu IT týmů pravděpodobně hodně stresující, je slabé slovo,“ dodává Wisniewski.

„Náš průzkum ale ukazuje, že v mnoha případech tyto výzvy vytvořily nejen kvalifikovanější, ale i motivovanější IT týmy, které jsou připraveny na ambiciózní budoucnost. Vzhledem k tomu, že stále větší počet zemí může začít plánovat život po protipandemických omezeních, máme skvělou příležitost zavést nové IT a bezpečnostní politiky, nasadit bezpečnější moderní nástroje pro řízení zaměstnanců a provozu mimo IT perimetr, vybudovat expertní týmy, které zkombinují interní a externí talenty, a zavést bezpečnostní platformy, které spojí inteligentní automatizaci s lidskými znalostmi v oblasti vyhledávání hrozeb. Není cesty zpět. Budoucnost může být stejně bezprecedentní jako minulost,“ upozorňuje Wisniewski.

Mezi hlavní zjištění globálního průzkumu „Týmy IT bezpečnosti: 2021 a dále“ patří:

• Nároky na IT týmy vzrostly, protože pro rozptýlené a digitální organizace se technologie staly klíčovým prostředkem. Celkové nároky na IT (s výjimkou bezpečnosti) se zvýšily u 52 % českých IT týmů (63 % celosvětově), zatímco 72 % českých IT týmů (69 % celosvětově) zaznamenalo rostoucí nároky v oblasti kybernetické bezpečnosti.

• Protivníci rychle využili příležitostí, které pandemie přinesla: 71 % českých IT týmů (61 % globálně) celkově zaznamenalo v průběhu roku 2020 nárůst počtu kybernetických útoků, zaměřených na jejich organizaci.

• Zvýšené nároky v oblasti bezpečnosti a nárůst počtu kybernetických útoků umožnily IT týmům budovat své dovednosti a znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je pravděpodobné, že velkou část tohoto profesního rozvoje bude tvořit neformální učení se během práce, nezbytné při řešení nových technologických a bezpečnostních požadavků, často pod silným tlakem a vzdáleně od běžného pracoviště.

• Společné řešení problémů posílilo morálku týmů. U mnoha IT týmů se také zlepšila jejich morálka. Téměř polovina (44 %) českých IT týmů a více než polovina (52 %) IT týmů z celého světa v průzkumu uvedla, že se v průběhu roku 2020 zvýšila jejich týmová morálka. V mnoha případech se zdá, že morálka se zvýšila v souvislosti s vyššími pracovními nároky a intenzivnějšími útoky. Například u obětí ransomwaru se morálka týmu zvýšila podstatně častěji než u těch, které napadeny nebyly (60 % oproti 47 %). Morálku pravděpodobně ovlivnily také vnější a osobní okolnosti během pandemie, jako jsou místní omezení, nemožnost vidět rodinu a další faktory. Bez ohledu na to zjištění naznačují, že společný cíl, pocit hodnoty a společné čelení nepřízni osudu pomohlo stmelit a zvednout náladu IT týmů.

• Zkušenosti z roku 2020 podnítily ambice na zvětšení IT týmů a využití pokročilých nástrojů jako je umělá inteligence v budoucích technologických strategiích. Zdá se, že mnoho organizací vstoupilo do roku 2021 s plány na zvětšení interních i outsourcovaných IT týmů a na využití potenciálu pokročilých nástrojů a technologií. Průzkum zjistil, že 66 % českých IT týmů (68 % celosvětově) očekává do roku 2023 nárůst počtu interních zaměstnanců IT bezpečnosti a 52 % (56 % celosvětově) očekává, že ve stejném časovém horizontu vzroste počet outsourcovaných zaměstnanců IT bezpečnosti. Drtivá většina (81 % českých a 92 % celosvětově) organizací očekává, že jim s rostoucím počtem a/nebo složitostí hrozeb pomůže umělá inteligence. To může být částečně způsobeno tím, že se 58 % českých IT týmů (54 % celosvětově) domnívá, že jsou dnes kybernetické útoky příliš pokročilé na to, aby se s nimi interní tým dokázal vypořádat sám.

Celý průzkum „Týmy IT bezpečnosti: 2021 a dále“ je k dispozici na webu Sophos.com.

Průzkum „Týmy IT bezpečnosti: 2021 a dále“ provedla společnost Vanson Bourne, nezávislý specialista na průzkumy trhu, v lednu a únoru 2021. V rámci průzkumu bylo dotazováno 5 400 IT manažerů s rozhodovací pravomocí ve 30 zemích, a to v České republice, Rakousku, Francii, Německu, Velké Británii, Itálii, Nizozemsku, Belgii, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Polsku, Spojených státech, Kanadě, Brazílii, Chile, Kolumbii, Mexiku, Turecku, Izraeli, Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Indii, Nigérii, Jihoafrické republice, Austrálii, Japonsku, Singapuru, Malajsii a na Filipínách. Všichni respondenti byli z organizací se 100 až 5 000 zaměstnanci.

Další zdroje

• Přečtěte si průzkum Kybernetická bezpečnost v roce 2020: Výzva pro lidi, kde se dozvíte o prostředí zabezpečení v uplynulém roce
• Zjistěte více o službě Sophos Rapid Response, která obsahuje neutralizaci a prošetřování útoků v režimu 24/7.
• Čtyři hlavní tipy pro reakci na bezpečnostní incidenty od týmů Sophos Rapid Response a Managed Threat Response.

• Novinky a přehledy z oblasti kybernetické bezpečnosti najdete na oceňovaných stránkách Naked Security, provozovaných společností Sophos, a také na webu Sophos News
• Sledujte společnost Sophos prostřednictvím kanálů Twitter, LinkedIn, Facebook, Spiceworks, a YouTube

Téměř polovina dospělé evropské populace (46,5 %) věří, že by vylepšování přirozených lidských schopností pomocí vyspělých technologií nemělo narážet na žádné překážky. Řada dalších se ovšem obává dlouhodobých společenských dopadů takové technologie. Dokazuje to nový průzkum, který v rámci celé Evropy provedla společnost Kaspersky, jedna z největších světových firem v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Vylepšování přirozených lidských schopností se dělí do dvou hlavních kategorií. První představuje řešení zdravotních problémů (sem patří třeba umělé bionické končetiny), druhou pak dobrovolné rozhodnutí (díky němuž si lidé nechávají například implantovat RFID čipy).

Rozsáhlý průzkum, jehož se zúčastnilo na 6 500 dospělých Evropanů ze sedmi zemí, odhalil, že by jen 12 % obyvatel Evropy odmítlo pracovat s člověkem s rozšířenými schopnostmi, protože by podle nich takový člověk byl nespravedlivě zvýhodněn. Téměř dvě pětiny Evropanů (39 %) ovšem mají obavy, že by takové umělé vylepšování mohlo vést k budoucím sociálním nerovnostem nebo konfliktům. Naopak optimisticky či nadšeně se k budoucímu spolužití „vylepšených“ a běžných jedinců staví bezmála polovina respondentů (49 %).

Každý dvacátý Evropan už měl nebo má vztah s „vylepšeným“ člověkem

Více než polovina Evropanů (51 %) se podle průzkumu už s někým „vylepšeným“ setkala. Pokud jde o soukromý život, neměla by s takovým partnerem či partnerkou problém necelá polovina obyvatel (45 %). A 5,5 % respondentů už takový vztah dokonce mělo nebo má. Více než třetina dotazovaných uvedla, že vylepšené jedince „za všech okolností akceptuje“ a 17 % se vůči nim tváří vstřícněji než před deseti lety. Polovina evropských mužů (50 %) uvedla, že se na budoucí soužití obou skupin dívá optimisticky nebo s nadšením. U žen toto číslo dosáhlo 40 %.

Pokud by technologické vylepšení potřeboval někdo z rodiny ze zdravotních důvodů, většině lidí by bylo nejpříjemnější, kdyby měl takový rodinný příslušník bionickou paži (38 %) nebo nohu (37 %), nejvstřícněji pak na tuto eventualitu reagovali obyvatelé Velké Británie. K dobrovolnému vylepšení jsou lidé vstřícní především v Portugalsku a Španělsku, kde 56 %, resp. 51 % respondentů uvedlo, že si každý se svým tělem může naložit dle libosti. V Británii je v tomto ohledu vstřícných lidí nejméně (36 %). Téměř tři Evropané z deseti (29,5 %) by podpořili rodinného příslušníka, který by se k vylepšení rozhodl, bez ohledu na to, jaký způsob by zvolil. Největší podporu dali najevo Portugalci (46 %), nejmenší Francouzi (19 %).

Jen 16,5 % považuje volbu nechat se vylepšit za podivnou – toto stanovisko se pohybuje od 8 % v Portugalsku po 30 % ve Velké Británii. Téměř čtvrtina lidí (24 %) považuje sebevylepšení za odvážné.

Více než čtvrtina (27 %) respondentů je přesvědčena, že by vylepšení lidé měli mít zastoupení na vládní úrovni. Proti je 41 % respondentů.

Výsledky průzkumu si můžete podrobněji projít při online debatě s experty na tuto problematiku, kterou 17. března 2021 pořádá společnost Kaspersky v rámci tradiční konference Kaspersky NEXT 2021*. Průzkum navazuje na zprávu společnosti Kaspersky Future of Human Augmentation 2020.

Marco Preuss, ředitel oddělení globálních průzkumů a analýzy společnosti Kaspersky, k průzkumu dodává:

 „Technologické vylepšování lidských schopností má podporu po celé Evropě a budí velký zájem, ale zároveň s sebou nese pochopitelné obavy z dopadů této technologie na společnost. Vlády, velké firmy i jedinci s vylepšenými schopnostmi by měli společně pracovat na budoucnosti tohoto oboru, aby se mohl dále rozvíjet regulovaným a bezpečným způsobem.“

Hannes Sjöblad, generální ředitel zdravotnické společnosti DSruptive, ředitel inovačního centra Epicenter a děkan Singularity University Nordic, doplnil:

 „Technologie schopná vylepšit přirozené lidské schopnosti musí být cenově i jinak dostupná všem, nezávisle na majetku či privilegiích. Každý by měl mít možnost využívat jejích výhod.“

Poznámky

*Debata o vylepšování lidských schopností se konala v rámci akce Kaspersky NEXT 2021 dnes 17. března 2021. Účastnili se jí následující hosté:

Kate Russell – technologická novinářka a moderátorka debaty

Tilly Lockey – bionická modelka, moderátorka a aktivistka

Dr. Bertolt Meyer – profesor pracovní a ekonomické psychologie na Technické univerzitě v Chemnitzu, Německo

Viktoria Modesta – bionická popová umělkyně, kreativní ředitelka a futuristka

Hannes Sjöblad – výkonný ředitel a spoluzakladatel společnosti DSruptive Subdermals

David Jacoby – zástupce ředitele oddělení globálního výzkumu a analýzy, Kaspersky Europe

Marco Preuss – ředitel oddělení globálních průzkumů a analýzy, Kaspersky Europe

O průzkumu

Online průzkum provedla společnost Atomik Research ve skupině 6 500 dospělých (min. 18 let) v Rakousku, Francii, Německu, Itálii, Portugalsku, Španělsku a Velké Británii. Sběr dat trval od 1. až 4. března 2021. Společnost Atomik Research je nezávislá firma zaměřená na průzkum trhu, její tazatelé mají certifikát MRS a firma dodržuje příslušný kodex.

Bezplatná aplikace od evropské služby C3S (Copernicus Climate Change Service) je jedním z mnoha příkladů toho, jak mohou vývojáři aplikací kreativně a inovativně využívat bezplatný přístup ke klimatickým datům služby C3S prostřednictvím online knihovny Climate Data Store.

• Climate Data Store poskytuje zdarma přístup k aplikacím, které staví na datech, jež jsou také volně k dispozici ke stažení
• Mezi příklady patří nová monitorovací aplikace, ale také aplikace Fire Weather Index, která se věnuje požárové aktivitě, aplikace Mountain Tourism pro horskou turistiku nebo aplikace Monthly Explorer for COVID-19
• Vědci a vývojáři mají přístup k datům a zdrojovým kódům za těmito aplikacemi prostřednictvím API a vestavěného panelu nástrojů

Služba C3S vyvinula aplikaci, která umožní komukoli zjistit, jaká je současná míra globálního oteplování. Vědci ze služby C3S, kterou jménem Evropské komise implementuje ECSPP (Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí), uvádí, že nová aplikace s názvem „Global Temperature Trend Monitor“ je dalším příkladem toho, jak lze údaje o klimatu, které program Copernicus shromažďuje, rozmanitě transformovat pro benefity podnikání i společnosti obecně.

Bezplatná aplikace umožňuje komukoli dát aktuální změny globální průměrné teploty do kontextu k cílovému limitu 1,5 °C stanovenému v Pařížské dohodě. Dohoda, kterou nyní podepsalo 196 států a Evropská unie, si klade za cíl posílit celosvětovou reakci na hrozbu změny klimatu tím, že udrží růst globální teploty v 21. století výrazně pod 2 °C nad předindustriální úrovní a bude pokračovat v úsilí omezit růst teploty na maximálně 1,5 °C. Země, které v současné době podepsaly Pařížskou dohodu, odpovídají za přibližně 79 % celosvětových emisí skleníkových plynů.

V únoru 2021 dosáhlo globální oteplování přibližně 1,19 °C nad předindustriální úrovní. Pokud bude trend oteplování pokračovat stejným způsobem jako po dobu 30 let až do únoru 2021, dosáhne se limitu 1,5 °C v roce 2034. Oranžová čára na grafu ukazuje pravděpodobný odhad IPCC na základě klimatických projekcí v jejich zprávě „Globální oteplování 1,5 °C“. Zdroj: Copernicus Climate Change Service / ECMWF.

 Aplikace poskytuje posuvné měřítko pro zkoumání změn teploty ve srovnání s předindustriálním obdobím pro jakýkoli bod mezi rokem 2000 a dneškem. Červená čára, která ukazuje průměrnou míru oteplování za posledních 30 let, sahá do budoucnosti až do bodu, kdy globální oteplení dosáhne hranice 1,5 °C. Pravidelné měsíční aktualizace poskytují aplikaci téměř v reálném čase verzi grafiky původně určenou pro zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) „Globální oteplování o 1,5 °C“.

Vědci a technologové, kteří chtějí vyvíjet obdobné aplikace, mají snadnou cestu. Buď přístupem k datům a jejich stahováním do vlastních prostředí, nebo využitím vestavěného panelu nástrojů k vytváření aplikací přímo online.

K datům lze přistupovat buď ručně prostřednictvím grafického uživatelského rozhraní (GUI), nebo pomocí rozhraní aplikačního programu (API) C3S Climate Data Store. Rozhraní API C3S poskytuje programový přístup ke všem datům dostupným v jeho úložišti klimatických dat. Stránka API služby C3S nabízí vysvětlení a příklady toho, jak pomocí rozhraní snadno získat přístup k datům a podpořit inovativní řešení pro přizpůsobení se změně klimatu.

Samotné aplikace staví na nástrojích poskytovaných v Climate Data Store Toolbox. U všech aplikací mohou uživatelé přistupovat ke kódu za aplikací kliknutím na kartu „Zdrojový kód“ a také mohou používat obecnou dokumentaci k panelu nástrojů.

Freja Vamborg, hlavní vědecká pracovnice služby C3S, komentuje: „Služba C3S poskytuje bezplatná data o klimatu, která může kdokoli použít pro vývoj aplikací. Doufáme, že podpoříme rozvoj inovací mezi technologickými specialisty a vývojáři. Naše data a ukázkové aplikace lze použít různými způsoby ke zvýšení povědomí o změně klimatu a také k podpoře komerčně životaschopných řešení pro přizpůsobení se změně klimatu. Díky tomu, že k našim datům nabízíme snadný a volný přístup, dostávají externí vývojáři aplikací výhodnou startovní pozici pro vymýšlení vlastních aplikací, ať už pro širokou veřejnost nebo průmyslová odvětví, jako je energetika a zemědělství. Aplikace, které mohou využít údaje z pozorování Země a podnebí, aby pomohly jak průmyslu, tak společnosti, budou hrát důležitou roli při pomoci přizpůsobit se naší měnící se planetě.“

„K vytvoření aplikace Global Temperature Trend Monitor používáme jediný odhad teploty z datové sady ERA5, přičemž k prezentaci dat využíváme jak původně vydaný rok 1979, tak i nedávno vydané rozšíření, díky němuž sahá datový soubor zpět do padesátých let. Pomocí této datové sady můžeme snadno aktualizovat aplikaci a použít ji jako ilustraci nebo průvodce, abychom zhruba viděli, kterým směrem se vydáme,“ dodává.

Všestrannost údajů o životním prostředí od služby C3S dokládá řada dalších aplikací, které byly vytvořeny v prostředí sady nástrojů služby.

Jednou z takových aplikací je nově vydaný systém Fire Weather Index (FWI), který má podobu interaktivní mapy. Ta uživateli pomáhá zkoumat současné a budoucí nebezpečí požáru v jakékoli oblasti v Evropě. Tato aplikace vznikla konkrétně s ohledem na odvětví cestovního ruchu, protože destinace závislé na venkovních aktivitách může negativně ovlivnit změna rizika vzniku požáru. FWI zahrnuje použití dvou různých datových sad služby C3S. Dlouhodobé ukazatele odvozené z klimatických projekcí a nové analýzy jsou kombinovány, aby propojily klimatické podmínky s pravděpodobností požárů v celé Evropě. Aplikaci může bezplatně používat kdokoli, ať už jde o zvědavé občany, organizace požární ochrany, podniky, politiky nebo výzkumníky. Kdokoli si ji může vyzkoušet v C3S Climate Data Store, který nabízí uživatelskou příručku, použité datové sady a zdrojové kódy.

Fire Weather Index (FWI) pro Řím na konci století s neambiciózními politikami zmírňování změny klimatu. Předpokládá se, že FWI korigované na zkreslení z klimatických modelů se mezi nedávnou minulostí a koncem století zvýší z 21 (střední) na 26 (vysoká). Zdroj: Copernicus Climate Change Service / ECMWF.

Cestovní ruch je minimálně na část roku 2021 mimo program, dlouhodobě je však dopad změny klimatu pro tuto oblast velkou výzvou. Obzvláště zranitelnou oblastí citlivou na změnu klimatu je horská turistika. Aplikace Mountain Tourism poskytuje interaktivní mapu pro srovnání mezi minulými a budoucími sněhovými podmínkami v různých nadmořských výškách souvisejících s turistickým průmyslem. Propojená aplikace také vykresluje proměnné vůči výšce.

Aplikace služby C3S se také používají k urychlení výzkumu v epidemiologii. Aplikace Monthly Explorer for COVID-19 umožňuje každému uživateli prozkoumat možná spojení mezi teplotou, vlhkostí a šířením virů. Nabízí také možnost podívat se na konkrétní „průměrné“ údaje o znečištění ovzduší. Stejně jako u aplikace Global Temperature Trend Monitor vytvořili vědci C3S aplikaci, která demonstruje možnosti, které mohou data z programu Copernicus nabídnout výzkumným pracovníkům v epidemiologii a dalším lékařským specialistům zapojeným do boje proti pandemii COVID-19. Nedávný výzkum naznačuje, že jak se často stává u jiných virů, šíření COVID-19 může ovlivňovat teplota a vlhkost vzduchu. Kromě toho by na úmrtnost způsobenou virem COVID-19 a jeho šíření mohlo mít vliv i znečištění ovzduší, zejména jemné částice. Aplikace umožňuje uživateli prozkoumat některá z těchto tvrzení vykreslením teploty a vlhkosti vzduchu, spolu s klimatologickými úrovněmi znečištění ovzduší poskytovanými službou CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service) s údaji o úmrtnosti získanými z Johns Hopkins University.

Pro vývojáře aplikací nabízí inkubační program Copernicus, který zahájila Evropská komise, podporu pro evropské podnikatele při práci s údaji z pozorování Země za účelem vytvoření komerčně životaschopných produktů a služeb. Program každoročně uděluje 50 000 EUR 20 evropským start-upům.

Všechny aplikace, které jsou aktuálně k dispozici v Climate Data Store služby C3S, najdete zde.

Počátkem roku proběhly světovými médii skeptické komentáře k otázce, jak jsme daleko od komerčně dostupných plně autonomních vozů stupně 5. Například ředitel vývoje autonomní mobility společnosti Volkswagen (VW) Alex Hitzinger oznámil v lednu pro magazín The Drive, že to „možná nikdy nenastane“. Svá předchozí tvrzení v tomto ohledu zmírnil i Elon Musk v případě vozů Tesla. Jiné testy ukázaly chybovost softwaru vyhodnocující video a nedostatečné datasety.

Podle Tomáše Haniše z centra Smart Driving Solutions je na čase vydat se jinou cestou. „Pokud chceme postavit vůz se spolehlivým autopilotem, je důležité nejdříve zajistit podpůrnou architekturu, jako je například řízení typu drive by wire – systém osvědčený v letectví, na nějž automobilky zapomněly,“ říká výzkumník a vývojář, který na FEL ČVUT začal působit v roce 2018 po předchozích zkušenostech z firem Porsche Engineering Services a Rolls-Royce (divize aerospace).

Nové video: Nelze napasovat supermozek na tříkolku

Myšlenka, kterou i v odborných kruzích stále doprovází nepochopení a jež vyvolává diskuze, se vědci z FEL ČVUT nyní pokouší vysvětlit v novém animovaném videu. Drive by wire neboli systém, kde se o dynamiku vozu kompletně stará elektronická řídicí jednotka, vědci ve videu označují jako zapomenutou revoluci automobilového průmyslu. „Proč se na rozdíl od letadel automobily zasekly v 19. století? Lidé si zvykli, že auta bourají,“ zazní v komentáři. Důležitost technologie drive by wire pro bezpečný vývoj autonomních aut pak video vysvětluje pomocí srovnání: „Pokud nemáte nejdříve pod kontrolou dynamiku podvozku, je to, jako byste chtěli nějaký supermozek napasovat na starou tříkolku.“

Problém s marketingem: co doopravdy znamená drive by wire?

Vědci z pražského centra Smart Driving Solutions rovněž ve videu ukazují, že pojmem drive by wire nemyslí to, o co se v minulosti pokoušely automobilky Saab, Infiniti nebo Tesla. Žádný z dosud uvedených komerčních vozů totiž nedotáhl koncept do podoby 100 % kontroly nad dynamikou vozu (Full time full authority control layer) tak, aby řidič pouze určoval směr či rychlost, a zbytek úkonů, například samostatné otáčení všech čtyř kol, zajišťovala elektronika. Zavedení této technologie, ačkoli je již vyzkoušená v letectví, by vyžadovalo skutečnou revoluci. „Při prosazování této myšlenky často narážíme na přebujelý marketing automobilek – samotné pojmenování drive by wire je mnohdy jen obchodní nálepkou, podobně jako cokoliv „smart“ nebo „intelligent“ v současných autech. My však mluvíme o systémově jiném přístupu k řízení auta,“ komentuje Tomáš Haniš.

Vědci letos chystají funkční model 1:1

Centrum Smart Driving Solutions sídlí v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí a tvoří ho mezinárodní skupina 13 vědeckých pracovníků, kteří se věnují modelování a simulaci, návrhům řídicích systémů a v neposlední řadě experimentální validaci a verifikaci výsledků. V loňském roce navázali spolupráci s předními výrobci v oboru a postavili na půdě univerzity modely v měřítku 1:10 a 1:5. Tento rok si tým Tomáše Haniše dal za cíl sestavit funkční prototyp vozu drive by wire v životní velikosti. Vzhledem k tomu, jak obtížně se téma vysvětluje, může takový vůz při propagaci revoluční myšlenky skutečně prospět.

Nové video můžete najít na YouTube zde.

Další informace najdete na webu Smart Driving Solutions.

Finále letošní Robosoutěže pro 2. stupeň ZŠ a odpovídajících tříd víceletých gymnázií se pro ohromný zájem muselo konat ve třech dnech, z každého pak vzešel jeden vítěz:

• ve středu 24.4.2019 zvítězil tým Maniaci ve složení Jan Winzig, Niko Sharma a Anna Winzigova ze Stanice techniků DDM hl. m. Prahy,

• ve čtvrtek 25. 4. 2019 se vítězem stal tým Vrakoslav ve složení Jan Doležil, Adam Hendrych a Filip Hošek z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech u Prahy,

• v pátek 26. 4. 2019 pak na stupni vítěze stanul WZM Team z Gymnázia Zlín  ve složení Lukáš Zuzaník a Jakub Frgal.

Roboti museli v časovém limitu 90 vteřin zcela samostatně přesunout a případně roztřídit co nejvíc barevných kostek rozmístěných na soutěžní ploše do předem definovaných skladišť. „Soutěžní úkol byl letos poměrně těžký a mnoho přihlášených týmů vzdalo účast ještě před startem,“ komentuje Martin Hlinovský, hlavní organizátor Robosoutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „Zvítězily ty týmy, které dobře promyslely strategii i design a dokázaly naprogramovat roboty tak, aby se eliminovala náhoda a chyby senzorů.“

Kingston exhibice na festivalu Maker Faire Prague

Robosoutěž ČVUT je každý rok rozdělena podle věkových kategorií do dvou částí – na jarní a podzimní. Roboti z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií si ale letos budou moci mimořádně zasoutěžit ještě jednou, a to před mnohem širším publikem – na festivalu novodobých kutilů Maker Faire Prague, který se koná 22. a 23. června v Praze na Výstavišti. Speciální exhibice Robosoutěže, kterou uspořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT ve spolupráci se společností Kingston Technology, přinese nové atraktivní souboje a inspiraci pro další mladé fanoušky robotiky.

Další informace o soutěži najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez

Jak vzdělávat mladé lidi v době, kdy pracovní místa začínají nahrazovat roboti a ve společnosti se intenzivně skloňují pojmy jako průmysl 4.0 či internet věcí? Ačkoli budoucnost nemůžeme přesně předpovědět, podle profesora Michaela Šebka, vedoucího programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT, můžeme očekávat, že tempo technologických a společenských změn bude čím dál rychlejší. „Jakákoli speciální znalost bude ztrácet význam, v ní nás počítače napojené na internet vždy porazí. Výhodou v budoucnu budou lidské schopnosti jako samostatné myšlení, kreativita a volba cílů, to roboti ještě dlouho umět nebudou. Také bude pro lidi nesmírně důležité být flexibilní a umět se po celý život sám učit novým věcem,“ říká Michael Šebek. Studijní program, který vede, proto spíše než na konkrétní technologie a postupy klade mimořádný důraz na individuální projekty, spolupráci, trénink myšlení a kreativní řešení úloh.

Osm studentských expozic uvidíte tento víkend

Výsledkem projektově orientované výuky ve studijním programu Kybernetika a robotika je množství atraktivních modelů a experimentálních přístrojů, které kombinují technologickou vyspělost s hravým a místy až kutilským přístupem k věci. Vyučující se rozhodli dát tyto projekty dohromady a představit je tento víkend na festivalu Maker Faire Prague 2018, který se v Česku koná poprvé a který sdružuje komunity spojené s nekomerční technologickou tvořivostí a kutilstvím.

Studenti několika kateder Fakulty elektrotechnické ČVUT spojených se studijním programem Kybernetika a robotika budou mít na festivalu následující expozice:

• Konvoje inteligentních autodráhových autíček je ukázka autodráhy se zdánlivě obyčejnými autíčky, která však studenti vybavili vyspělými technologiemi, aby mohla sloužit k výzkumu chování kolon autonomních vozů a testům tzv. kooperativních adaptivních tempomatů.
• Cirkus katedry řídicí techniky je expozice čtyř vizuálně zajímavých modelů (s názvy Eggstatic, kulička v obruči, magman a stromeček), které zábavnou formou ukazují principy elektronického řízení.
• Model auta s prvky řízení drive by wire je modelářské autíčko vylepšené o dva elektromotory na zadní nápravě a speciální elektroniku a řídicí software, který dokáže přerozdělovat točivý moment.
• Autonomní formule F1/10 je model autonomního elektroauta v měřítku 1:10, se kterým tým ČVUT vyhrál tento rok mezinárodní soutěž v Portugalsku.
• 3D Farmer pro automatizaci 3D tiskových farem je studentský projekt, který demonstruje možnost automatizovaně měnit pracovní desky 3D tiskáren.
• Projekty z katedry měření je expozice šesti kreativních studentských modelů, například laserové vypalovačky obrázků nebo magnetické levitace.
• Ultrazvuková manipulace je prezentace zdánlivě magického systému, který dokáže bez kontaktu pohybovat s malými objekty ultrazvukem
• wITches je dívčí skupina z FEL ČVUT, která se věnuje popularizaci IT témat. Jejich expozice zahrnuje tvůrčí workshopy (hlavně) pro děti s pomocí mikropočítačů a miniaturních robotů.

Festival Maker Faire Prague se koná 23. a 24. června 2018 v Průmyslovém paláci na Výstavišti Praha v partnerství Fakulty elektrotechnické ČVUT a kromě výše uvedených expozic představí na 180 dalších projektů a desítky workshopů a prezentací.