Umíte poskytnout první pomoc? Naučte se to s námi!

  g+   sdílet  
Prvni pomoc cartoons_upr

Zdroj: www.bezpecnecesty.cz

Podle informací uveřejněných na portále http://www.bezpecnecesty.cz/ je každý rok na našich silnicích při dopravních nehodách těžce zraněno více než 2 500 lidí a dalších více jak 20 000 lehce. Všichni tito lidé potřebovali při nehodě pomoc ostatních. Poskytnout první pomoc může každý z nás.

Víte o tom, že stačí pouhý zapadlý jazyk a člověk bez pomoci ostatních zemře do 5 minut? Za tuto dobu je mozek člověka za normálních okolností zcela mrtvý, nepoužitelný a není nejmenší naděje, že by se obnovilo normální fungování osobnosti.

Za neposkytnutí pomoci nám navíc hrozí trest vězení. Pokud jsme pouhými svědky nehody je to až na dva roky, u zdravotníků tři roky, a v případě, že jsme účastníky nehody, a je jedno, zda viníky nebo poškozenými, to je až 5 let. Měli bychom vědět, že za poskytnutí pomoci je považováno už pouhé přivolání záchranné služby. To ale v řadě případů nestačí. Například v Praze je dojezdová doba sanitky záchranné služby průměrně 8 minut, a to nemluvíme o nehodě kdesi v polích. U vážných nehod ovšem rozhodují sekundy, ne minuty….

Naši čtenáři se nás často ptají, jak nejlépe postupovat, když se stanou ať už svědky, či přímo účastníky dopravní nehody. Následující kroky by měly v takové situaci zmírnit váš stres z události a pomoci vám ji překonat.

1. Zabezpečte místo nehody

Zaprvé je potřeba mít na paměti vaše bezpečí a bezpečí všech na místě nehody. Proto nejen na nepřehledném místě odstavte auto s varovnými světly tak, aby bylo vidět dostatečně a včas. Mohlo by totiž dojít k situaci, kdy se do nehody připlete někdo další, nebo by vás mohl při poskytování první pomoci někdo srazit. Dokud není zastaven provoz a okolo jezdí auta, je značné riziko další nehody. Pokud jsou na místě třeba i děti, nenechávejte je v autě, ale odveďte je na bezpečné místo mimo silnici, na dálnici za svodidla. Další postup závisí na tom, zda jste u nehody sami nebo je vás víc. Ve druhém případě vyberte jednoho, který se ujme velení a bude rozdělovat úkoly. Vždy ale pamatujte na to, že musíte chránit svůj život a své zdraví.

2. Zavolejte pomoc

Než vytočíte číslo 112 nebo 155, rychle se zorientujte, kde přesně jste. Ve velkých městech, například v Praze, najdeme na sloupech veřejného osvětlení číselný kód, podle kterého záchranáři poznají přesné místo. Stejně tak jsou značeny železniční přejezdy. Doporučuje se volat spíše 155, protože se dovoláte na nejbližší dispečink záchranné služby, která má přece jenom větší místní znalost než univerzální linka 112. Ta je ale zase schopna nás identifikovat podle signálu mobilního telefonu. Na tísňové lince vám pak pomůže takzvaná asistovaná první pomoc, kdy vás operátor/ka podle popisu zranění provede potřebnými úkony. Po zavolání je potřeba jasně a přehledně oznámit, co se stalo, například: stala se nehoda dvou aut, čelní střet, na místě jsou tři zranění, nebo auto na střeše, dva lidé uvnitř, či chodce porazilo auto, a podobně.

3. Zjistěte stav zraněných

Je-li na místě zraněných víc, udělejte nejprve jakési rychlotřídění. Poučka izraelské záchranné služby říká: „Kdo křičí, je živý, kdo chrčí, je mrtvý.“ Zní to sice drsně, ale tak to ve skutečnosti je – kdo se nehýbe, je zticha nebo jen chrčí, ten je v ohrožení života, nezemřel-li bezprostředně při nárazu. Velmi rychle zraněné tedy oběhněte, a zjistěte jejich životní funkce. Není potřeba ošetřovat zlomeniny nebo drobné rány, základem je zajistit základní životní funkce zraněného do příjezdu záchranářů. Jako první je nutné zastavit masivní krvácení. Pak zjišťujeme, zda je dotyčný v bezvědomí nebo s námi komunikuje, třeba jen gesty, zda reaguje na vnější podněty, ověřujeme, zda dýchá a zda je přítomna srdeční činnost. Mezi lidmi často probíhá diskuse, zda zraněné dostávat z havarovaného auta. Záchranáři to doporučují pouze v případě, že hrozí další zranění, požár, nebo není možné poskytnout potřebnou pomoc pro zachování života.

4. Krvácí to: tlač! Krvácí to dál: tlač víc!!!

Při tepenném krvácení dospělý člověk vykrvácí během několika málo minut. Tepenné krvácení poznáme tak, že z rány v rytmu tepu srdce vystřikuje světle červená krev. Rozhodují sekundy, proto je doporučováno neřešit nějakou sterilitu a stisknout tepnu prstem přímo v ráně. Můžete ihned nebo následně také použít tlakový obvaz. Ten je možné si provizorně vyrobit, vhodné jsou například nerozvinuté obvazy nebo si ho složte z kusu látky, výška tlakové vrstvy by měla být 3 až 5 centimetrů. Tu pak převážeme dalším pruhem látky nebo obvazem. Málokoho ovšem napadne vzít při první cestě k havarovanému autu lékárničku. V žádném případě nemá smysl se pro nic vracet, navíc byste ji často museli v autě někde hledat. Tady jde o sekundy. Je-li vás víc, můžete požádat dalšího zachránce o zaškrcení končetiny. V žádném případě nepoužívejte nějaký drát nebo tkaničky. Nemáte-li škrtidlo, a tady je potřeba zdůraznit, že v řadě lékárniček jsou zcela nevhodná úzká a tenká škrtidla, pak potřebujete něco pružného – šle, podvazky. Platí, že by zaškrcovadlo mělo být 5 cm široké. V případě nouze můžete použít i opasek. Zaškrcení provádějte přes oblečení nad ranou směrem k srdci. Vždy bychom měli, zjednodušeně řečeno, tepnu přitisknout ke kosti. Můžete použít i jeden z osmi tlakových bodů, ale jejich přesnou polohu zná asi málokdo. Při krvácení z velkých žil je krev tmavší než při tepenném a vytéká z rány souvislým proudem. To zastavíte opět tlakovým obvazem.

5. Zajistěte dýchání

Jestliže zraněný nedýchá, zkontrolujte obsah ústní dutiny. Může tam být zubní protéza, vyražené zuby. Vyjměte je, ale nesahejte příliš hluboko, abyste je nezatlačili dále do krku nebo nevyvolali zvracení, to by zraněnému příliš neprospělo. Často může mít zraněný jen zapadlý jazyk. Pak, nemáte-li podezření na zranění krční páteře, zakloňte hlavu, a v každém případě předsuňte spodní čelist před horní. To se provede tak, že chytíte zraněného za bradu nebo za čelist a předsadíte spodní zuby před horní a nemusíte ani zaklánět hlavu. To můžete udělat i u zraněných sedících v autě, kdy jim okénkem můžete uvolnit dýchací cesty. V řadě i nedávno vydaných publikací lze najít radu, že jazyk prostě vytáhneme a řada lidí má zakořeněno, že ho je potřeba přišpendlit ke rtům – to jsou ale mýty!

6. Masáž srdce – 100x za 60 sekund

Dnes už neplatí mezi lidmi nejrozšířenější postup, že správný postup je 15 stisků hrudníku a 2 vdechy. Pokud se na to cítíte, nejprve 30x stiskněte hrudník, následují 2 vdechy, a tak stále dokola. Můžete ale pouze provádět masáž srdce. Ruce přiložíte dlaní u zápěstí na střed hrudní kosti a masírujeme v rytmu 100x za 60 sekund, tedy prakticky dvakrát do sekundy. Hrudní kost musíte stisknout do hloubky 4- 6 centimetrů. Obavy o zlomení žeber jsou bezpředmětné. S těmi zraněný přežije, bez srdeční činnosti ne. Masáž pak nesmí přestat až do příjezdu záchranářů, a to i když nabudeme dojmu, že zraněný zemřel.

Každá nehoda je jiná a těžko se dává univerzální návod na pomoc při ní, ale každopádně dočetli-li jste až sem, pak snad budete vědět alespoň základy toho, co u nehody se zraněním dělat. Nejhorší je totiž nedělat nic…….

Zdroj: http://www.bezpecnecesty.cz/

 

 

 

  g+   sdílet