V následujících článcích se pokusím nejprve stručně nastínit, k jakým změnám v platném soukromém právu došlo s účinností od 1.1.2014, posléze podrobněji rozeberu některé zásadní změny.
1. Nový občanský zákoník, charakteristika a základní zásady
Charakteristika NOZ
Nový občanský zákoník, zveřejněný ve sbírce zákonů pod číslem 89/2012, představuje roz-sáhlou reformu soukromého práva, jejíž počátek se datuje již k roku 2000. Od tohoto roku probíhaly přípravy, které nakonec vyústily v přijetí nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Hlavní myšlenkou bylo sjednocení dosavadní roztříštěné úpravy a začlenění veškerých soukromoprávních vztahů (až na výjimky) do jednoho kodexu. Autoři vycházeli z vládního návrhu občanského zákoníku bývalého Československa z roku 1937, jehož smyslem bylo přiblížení se tehdejším evropským zákoníkům, zejména německému a švýcarskému. Současná úprava potom čerpala inspiraci i v aktuálním zákonodárství Německa, Švýcarska, Rakouska, Itálie a Holandska. Výsledkem je komplexní nový občanský zákoník, který obsahuje 3 081 paragrafů a zahrnuje ustanovení z více než 100 zrušených právních předpisů, která byla přizpůsobena moderním potřebám. Autoři rovněž projevili snahu o zjed-nodušení použitého jazyka a výrazů, jeden paragraf má obsahovat nanejvýš dva odstavce a jeden odstaven nanejvýš dvě věty, pokouší se vyhýbat cizím slovům, snaží se o terminologic-kou jednotnost.
Základní zásady NOZ
Nový občanský zákoník vychází z respektu ke středoevropskému právnímu myšlení a rozchází se s myšlenkovým světem socialistického práva. Oproti zdůraznění jednoty zájmů společnosti a jednotlivce, kdy zájmy jednotlivce byly podřízeny zájmům celku, a hlavní zásadě stávajícího platného občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. spočívající v rovnosti osob ve vztazích majetkové povahy, klade nový občanský zákoník důraz na autonomii vůle. Vychází z toho, že fyzická a právnická osoba si nikdy nemůžou být rovny, vzhledem k nezadatelným přiroze-ným právům, která jsou vlastní pouze člověku. Za první zásadu soukromého práva považuje tedy autonomii vůle a ponechává co nejširší prostor svobodné iniciativě jednotlivce a značně rozšiřuje možnosti smluvní svobody účastníků soukromoprávních vztahů. Mezi další zásady patří zásada převažující relativní neplatnosti, ochrana slabší smluvní strany a ochrana spotřebitele.
Autonomie vůle
Nový občanský zákoník klade mnohem větší důraz na smluvní volnost, ustanovení jsou tak většinou dispozitivní a smluvní strany se od nich mohou odchýlit dle svého uvážení s omezením pouze z hlediska dodržení dobrých mravů, veřejného pořádku a postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Předpokládá se ochrana dobré víry a na právní úkon je pohlíženo v prvé řadě jako na platný. Od poměrně časté absolutní neplatnosti právního úkonu se tak přechází k relativní neplatnosti a je kladen menší důraz na formu projevu. Au-tomaticky tak smlouva nepozbývá neplatnosti, jestliže v jejím písemném vyhotovení chybí některá podstatná náležitost, pokud je zřejmé, že smluvní strany projevily vůli takto smlouvu uzavřít a o této náležitosti mezi nimi nebylo pochyb.
Členění NOZ
Nový občanský zákoník je rozdělen na pět částí. První část se nazývá Obecná část a upravuje základní zásady soukromého práva, osoby (fyzické/právnické), jejich jednání, formy za-stoupení a věci a jejich rozdělení. Druhá část upravuje souhrnně Rodinné právo, a to včetně práva majetkového. Třetí část upravuje tzv. Absolutní majetková práva, kam jsou zařazena práva věcná a právo dědické. Ve čtvrté části najdeme Relativní majetková práva neboli komplexní úpravu závazkových právních vztahů. V poslední části jsou potom upravena Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
Shrnutí nové úpravy
Jak je uvedeno výše, jedním z hlavních záměrů rekodifikace bylo sjednocení dosavadní roz-tříštěné úpravy soukromého práva. Místo jednotlivých právních předpisů, kde velmi často jedna stejná věc byla upravena odlišně, jak tomu bylo třeba v případě občanského a obchod-ního zákoníku (odlišná úprava náhrady škody, odpovědnosti za vady, promlčení, jednotlivých závazkových vztahů) máme jediný kodex s jednotnou úpravou, která sjednocuje i například výše zmíněnou promlčecí lhůtu.
K základním rušeným a měněným právním předpisům patří:
- Původní OZ
- Zákon o rodině
- Obchodní zákoník
- Zákon o pojistné smlouvě
- Zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor
- Zákon o vlastnictví bytů
- Zákon o sdružování občanů
- Zákon o obecně prospěšných společnostech
- Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
- Zákon o cenných papírech
- Nařízení vlády, kterým se stanoví výše úroků a poplatků z prodlení
- Katastrální zákon
- Exekuční řád
- Insolvenční zákon
- Zákoník práce
- Stavební zákon
- Zákon o ochraně spotřebitele
Zpracováno právní poradnou portálu Svět v bezpečí/ Mgr. Dora Boková
