V horkých letních dnech, které trávíte v práci, vás určitě napadla otázka, jaká máte jako zaměstnanci práva a co vám musí zaměstnavatel poskytnout při práci ve vysokých teplotách. Ochraně zdraví při práci v nadměrných teplotách se věnuje nařízení vlády č. 93/2012 Sb. Vybrali jsme pro vás nejdůležitější informace, které je dobré znát. Zátěž teplem při práci se vztahuje na práci ve venkovním i vnitřním prostředí (a to nejen v budovách, ale třeba i v kabině dopravního prostředku apod.)
Zátěž teplem při práci je určena
- množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací
- faktory prostředí, jako je teplota okolního prostředí, vlhkost vzduchu, proudění vzduchu apod.
Identifikace zátěže ve venkovním prostředí
Ve venkovním prostředí se hodnotí zátěž podle průměrné výsledné teploty kulového teploměru nebo průměrné operativní teploty (jedná se o průměr hodnot, které byly naměřeny v různých časech). Používat se může také kalibrovaný teploměr.
Identifikace zátěže v nevenkovním prostředí
V případě nevenkovního pracovního prostředí slouží k identifikaci zátěže teplem průměrné hodnoty teplot v kalendářním roce, druh práce a místo výkonu práce.
Aby bylo možné přesně určit energetický výdej u dané práce, byly jednotlivé druhy práce rozděleny do tříd (I, IIa, IIb, IIIa,IIIb, IV a V).
Pokud některý druh práce v seznamu chybí, je možné ho v seznamu přiřadit k práci obdobného charakteru. Jednotlivé hodnoty jsou přehledně uvedeny v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění, části A.
Platí například, že:
U práce, která je vykonávána v sedě, jsou vyšší teploty vnímány jako obtěžující element, který ale neohrožuje zdraví. O zátěži teplem se proto hovoří v případě, kdy překročí ztráta tekutin 1,25 litru za osmihodinovou směnu, což je u práce třídy I u operativní nebo výsledné teploty 31 °C apod.
Pokud byla zátěž teplem identifikována, musí zaměstnavatel zajistit zvláštní režimová opatření.
Mezi ně patří:
- střídání doby výkonu práce a bezpečnostních přestávek
- změna pracovní doby či její zkrácení
- poskytnutí nápojů
- zajištění vhodného oděvu (uniformy)
Jaké množství nápoje musí zaměstnavatel poskytnout?
Zákon upravuje množství i kvalitu nápojů, které je povinen zaměstnavatel pro své zaměstnance zajistit.
Zákon pracuje s pojmem Ochranný nápoj a stanovuje, že slouží k tomu, aby do organizmu zaměstnance byly doplněny tekutiny a minerální látky, které při práci ztratil potem a dýcháním.
Množství, které musí zaměstnavatel zajistit, se liší podle druhu i místa práce. Jednotlivé hodnoty jsou opět jasně stanoveny tabulkou v příloze nařízení vlády. Množství nápoje se stanovuje vždy pro celou 8hodinovou směnu a odpovídá 70 % definované ztráty tekutin.
Modelový příklad:
U třídy I bude při teplotě 31 °C činit 0,9 litru, resp. cca 1 litr ochranného nápoje. Pokud by byla naměřena teploty 33 °C, zvýší se množství ochranného nápoje na 1,7 litru.
Jaký nápoj musí být poskytnut?
Opět se vše odvíjí od druhu práce. Doporučována je mineralizovaná přírodní minerální voda i pramenitá voda. Nemusí to ale být vždy voda balená, ale i obyčejná voda z kohoutku, která však splňuje hygienické nároky a je označena jako voda pitná.
Voda může být středně, slabě i silně mineralizovaná – vždy podle druhu práce. Jak je od sebe rozeznat je uvedeno příloze č. 1, části A.
