Od včerejšího dne se silnice staly místem, na kterém se budou v průběhu roku pohybovat stovky tisíc dětí. Asi 148 000 z nich přitom šlo letos do školy zcela poprvé. Je zde tedy rozhodně důvod, proč věnovat dětem, jejich bezpečnosti a celé problematice náležitou pozornost.
Statistika hovoří neúprosně – za dobu trvání samostatné ČR přišlo o život celkem bezmála 800 dětí. Pokud jde o bezpečnost našich dětí, je tedy co zlepšovat. A to jak ve výchově samotných dětí, tak i v ohleduplnosti řidičů. Stále totiž platí, že každá 32. usmrcená osoba je dítě.
Můžeme říci, že situace v ČR v porovnání s vyspělou Evropou vychází dobře. Na 1 milion obyvatel bylo dětí, tedy osob do 14 let, na Starém kontinentu v průměru usmrceno 1,6. Přičemž v ČR to je 1,1. Jsme na tom lépe i než někteří naši sousedé – například Slovensko nebo Polsko. Nicméně vyspělé země, jako je třeba Německo, Velká Británie, ale i Itálie jsou na tom naopak lépe než my.
Vezměme jen v potaz fakt, že viníky dopravních nehod jsou děti v 700 případech v průměru ročně. Za posledních 7 let to bylo 5022 dopravních nehod, při nichž došlo k těžkému zranění 1600 dětí.
Samozřejmě, že viníky nejsou jen děti a jejich nepozornost, neznalost chování na silnicích. Co nevědí a neumí děti, musíme naopak vědět a zachránit my dospělí. To je zodpovědnost jak řidičů, tak i odborníků.
Proto automotoklub ÚAMK ve spolupráci s dalšími zahraničními partnery prosazuje řadu nutných změn. Jednou z nich je doporučení znovu přehodnotit povolené rychlosti v místech, kde školy a silnice spolu bezprostředně sousedí.
Průzkum, který ÚAMK provedl v Praze a dalších krajských městech, ukázal, že pokud se rychlost u škol sníží z 50 km/h na 30 km/h, je možné snížit následky dopravních nehod chodců s vozidly o více jak polovinu. Sníží se tím počet těžkých zranění a úmrtí. Odborníci z ÚAMK propočítali optimální rychlostní limit, který by měl být platný v okolí škol a byl bezpečný pro přebíhající děti. Výsledkem je právě oněch 30 km/h.
Příklad
Jde skupina školáků a vozovka je suchá a drsná. Najednou jeden chlapec vyběhne nebo je strčen do vozovky ve vzdálenosti 13 metrů před přijíždějící vozidlo. Jelikož řidič jede oněch 30 km/h, stíhá bez problémů zabrzdit, a to dokonce skoro půl metru před dítětem. Oba jsou v šoku, ale nic vážného se nikomu nestalo. Ale kdyby jel řidič 50 km/h, tak by dítě srazil a vážně zranil! Proč?
Zdůvodnění
0,7 sekundy trvá běžná reakční doba plně soustředěného řidiče, 0,3 sekundy trvá začátek plného brzdného účinku vozu. Během této doby ujede vozidlo při rychlosti 50 km/h v průměru 14 metrů a dalších zhruba 14 metrů ujede auto než zcela zastaví. Navíc, pokud jede 50 km/h, zpravidla nemá řidič šanci přiměřeně reagovat na nepředvídané situace.
Jak bude vypadat varianta, kdy vůz pojede více než 30 km/h? Pokud by to bylo 35 km/h, důsledky srážky by byly jednoznačné – vážné zranění dítěte. Při součtu reakční doby řidiče, náběhu brzdného účinku vozu a samotného zastavování vozu, je zjevné, že automobil nemůže zastavit před dítětem. Je prokazatelné, že při zvýšení rychlosti jen o 10 % roste pravděpodobnost nehody o 26 %.
Zhoršené klimatické podmínky a vozidlo ve špatném technické stavu je smrtící kombinací!
Ještě horší situace je, když jsou zhoršené klimatické podmínky (déšť, mlha, náledí, sníh) a přidá se k tomu vozidlo v horším technickém stavu (starší letní pneumatiky či sjeté zimní pneumatiky). Pak se prodlužuje brzdná dráha z 50 km/h o 5 až 50 metrů v závislosti od konkrétní situace. Následky této nehody jsou většinou tragické!
Tabulka dráhy zastavení vozidla
| Rychlost vozu | Reakční dráha | Brzdná dráha | Dráha zastavení |
| suchá silnice | |||
| 25 km/h | 6,9 m | 3 m | 9,9 m |
| 30 km/h | 8,3 m | 4,4 m | 12,7 m |
| 35 km/h | 9,7 m | 6 m | 15,7 m |
| 40 km/h | 11 m | 7,9 m | 18,9 m |
| 45 km/h | 12,5 m | 10 m | 22,5 m |
| 50 km/h | 14 m | 14 m | 28 m |
| 55 km/h | 15,2 m | 14,8 m | 30 m |
| 60 km/h | 17 m | 20 m | 37 m |
| mokrá silnice | |||
| 25 km/h | 6,9 m | 4,1 m | 11 m |
| 30 km/h | 8,3 m | 5,9 m | 14,2 m |
| 35 km/h | 9,7 m | 8 m | 17,7 m |
| 40 km/h | 11 m | 10,4 m | 21,4 m |
| 45 km/h | 12,5 m | 13,2 m | 25,7 m |
| 50 km/h | 14 m | 19 m | 33 m |
| 55 km/h | 15,2 m | 19,8 m | 35 m |
| 60 km/h | 17 m | 28 m | 45 m |
| sníh | |||
| 25 km/h | 6,9 m | 16,4 m | 23,3 m |
| 30 km/h | 8,3 m | 23,6 m | 31,9 m |
| 35 km/h | 9,7 m | 32,1 m | 41,8 m |
| 40 km/h | 11 m | 41,9 m | 52,9 m |
| 45 km/h | 12,5 m | 53,1 m | 65,6 m |
| 50 km/h | 14 m | 65,6 m | 79,6 m |
| 55 km/h | 15,2 m | 79,3 m | 94,5 m |
| 60 km/h | 17 m | 94,4 m | 111,4 m |
Z průzkumu ÚAMK a zkušeností jeho odborníků, stejně jako dalších zahraničních automotoklubů vyplývá, že v řadě míst není jiné řešení, než omezit povolenou rychlost na 30 km/h.
Nutné je počítat třeba i s faktem, který vyplynul z dalšího průzkumu provedeného švýcarskými partnery. Z něj vyplývá, že je třeba počítat u chodců, především pak mladých, s tak zvanou „slepotou z nepozornosti“. Jedná se o situace, kdy děti při chůzi používají mobilní telefony pro psaní SMS zpráv. Jen při této operaci se totiž zpomaluje chůze asi o 33 %, při telefonování pak o 16 %.
Při telefonování se zase dostanou do jakési sluchové bubliny, kdy jen velmi omezeně vnímají sluchově své bezprostřední okolí – přijíždějící auto a podobně. Dvě třetiny chodců přiznává, že při chůzi i přes vozovku čas od času telefonuje.
Dalším dnešním fenoménem mladých, včetně dětí, je poslech hudby pomocí sluchátek při chůzi. Tři z 10 chodců uvádějí, že někdy poslouchali hudbu v dopravním provozu, přičemž z mladých, tedy 15-ti letých a výše, to dělá 46 % pravidelně.
To jsou jen další důvody, proč ÚAMK nejen v tomto období začátku školního roku, nabádá k větší zodpovědnosti chodců, dětí i řidičů a zasazuje se o snížení maximální rychlosti v oprávněných případech na 30 km/h.
Zdroj: ÚAMK
