Chůze je skvělá věc, jak pro naše zdraví, tak i pro životní prostředí. Mohou ji provozovat děti, mladí, i ti starší. Přejít vozovku však může být někdy pěkně adrenalinový sport. Obzvláště, pokud někdo tuto kratochvíli vyhledává, a přechází tam, kde se to nemá, na nevhodných místech, v nevhodný okamžik apod.
Přecházení je celkem obtížný manévr. Kříží se tu dráha pěšáka s dráhou jedoucího automobilu. Vzhledem k hmotnosti a rychlosti auta je na straně chodce v případě střetu jednoznačná nevýhoda. Jak tedy na to? Silnici bychom měli vždy přecházet kolmo, co nejrychleji, a pokud je to možné, tak po vyznačeném přechodu.
Chodec nemá absolutní přednost! Nevěřte tvrzením, že člověk na přechodu má absolutní přednost. Toto pravidlo prostě neexistuje! Řidič musí sice umožnit chodci bezpečné přecházení, na druhé straně ale chodec nesmí vstupovat do vozovky „bezprostředně“ před jedoucí automobil.
„V roce 2014 zavinilo nehodu 1 226 chodců a při těchto nehodách došlo k 13 úmrtím. Měli bychom se zamyslet nad tím, jak se na ulicích coby chodci vůbec pohybujeme,“ říká Martin Farář, vedoucí oddělení BESIP.
Trocha počtů nikoho nezabije:
Automobil jedoucí rychlostí 50 km/h za sekundu ujede 14 metrů, s reakční dobou řidiče je potřeba počítat s tím, že na zastavení potřebuje zhruba 30 metrů!
Pokud jede 90 km/h, je brzdná dráha na suché vozovce už 70 metrů.
Na mokru je brzdná dráha zhruba dvojnásobná, na sněhu pětinásobná a na ledu desetinásobná!
Vstoupit „bezprostředně“ před vozidlo tedy znamená, že chodec nesmí vstoupit do cesty autu, pokud je od něj vzdáleno méně než 50 metrů v obci a 100 metrů mimo obec.
Zodpovědný chodec se po komunikaci a chodníku pohybuje dle platných i zvykových pravidel, využívá značených přechodů pro chodce a tam, kde nejsou, se pohybuje nejen podle předpisů, ale především tak, aby neohrozil sebe ani ostatní účastníky na komunikaci.
„Chodec je účastníkem silničního provozu a jako takový má i své povinnosti. Jednou z nich je i povinnost užít k přecházení vozovky v případech, kdy to zákon ukládá, přechod pro chodce. Ne každý chodec se však pravidly řídí a co hůř, ne každý chodec si uvědomuje svou vlastní bezpečnost. V tomto roce tak ve statistikách dopravní nehodovosti zaznamenáváme zhoršení následků dopravních nehod s účastí chodce a nutno konstatovat, že velmi často chodci tragické následky dopravních nehod zaviní sami svým nezodpovědným jednáním,“ dodává ředitel služby dopravní Policie Tomáš Lerch a Martin Farář dodává: „Při přecházení je pro děti podstatný správný příklad rodičů. Musíme si ale uvědomit, že děti nesledují pouze své rodiče, ale i kamarády a ostatní dospělé. Můžou se proto i proti snaze rodičů nechat strhnout ostatními a naučit se zlozvyk, který se velmi těžko odnaučí.“
Jak můžeme být svým dětem špatným příkladem při přecházení, ukazuje i další z videí nové kampaně BESIP „Děláš to taky!“.
Důležité je být viděn
Při nehodách bylo v roce 2014 usmrceno celkem 112 chodců. Z nich 65 zemřelo v noci, tedy při špatné viditelnosti. Nezapomínejte na to, že je potřeba mít na sobě pestré oblečení, aby vás všichni dobře viděli a v noci pak vše doplňte reflexními prvky.
Více na: BESIP
