S blížícími se Vánoci se zvyšuje intenzita nabídek nejrůznějších půjček. Reklamní sdělení lze často shrnout slovy: nemáte peníze na dárky? Vezměte si úvěr, splácejte a moc se neptejte kolik a jak dlouho. Řada lidí se tak zbytečně zadlužuje. Navíc často netuší, jaká mají práva a povinnosti.
Reklama je často prvním prostředkem seznámení se s úvěrovou společností. Vědí to dobře i marketéři, a proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na poskytovatele a zprostředkovatele poměrně přísné požadavky. Všimli jste si někdy v televizní reklamě teček a šumu ve spodní části obrazovky? V prakticky nečitelném textu je ukryt povinný reprezentativní příklad, jak by mohl úvěr vypadat v reálné situaci. Zkuste někdy přijít blíže k obrazovce a pár informací zachytit, zaměřte se zejména na čísílko s procenty. Možná si úvěr rychle rozmyslíte. Výstižnost a reprezentativnost příkladu rovněž nebývá vysoká a na podmínky vychválené reklamou dosáhne jen zlomek klientů. Ostatní mají úvěr výrazně dražší.
Fígle „úvěrářů“ bývají rafinované, a proto zákon přikazuje informovat o všech aspektech smlouvy před jejím uzavřením. Informace si můžete vyžádat na papíře a posoudit je v klidu. „Zákon zná standardizovaný formulář, ve kterém lze najít potřebné informace přehledněji než ve smlouvě. Pokud ho ani na žádost nedostanete, poskytovatel nebo zprostředkovatel něco tají a takové službě se raději vyhněte,“ varuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Co musí obsahovat smlouva o spotřebitelském úvěru? Předně musí být písemná a jedno její vyhotovení musíte vždy dostat. Požadavků je mnohem více, všechny jsou uvedeny v příloze zákona o spotřebitelském úvěru, například doba trvání, úroková sazba, RPSN, výše, počet a četnost splátek či veškeré související poplatky. Kdyby něco chybělo, znamenalo by to, že smlouva se úročí pouze diskontní sazbou, kterou stanovuje Česká národní banka, a jiný poplatek nesmí věřitel chtít.
Každý poskytovatel spotřebitelského úvěru musí posoudit, zda je jeho klient schopen úvěr splácet. V opačném případě mu hrozí pokuta až 20 miliónů korun. Lichváři lákající na to, že půjčí každému, porušují zákon už jen popíráním toho, že se musí zajímat o finanční historii klienta. Chybějící posouzení schopnosti splácet má za důsledek neplatnost úvěrové smlouvy, které se lze dovolat až tři roky po jejím uzavření. Spotřebitel musí poskytnutou jistinu vrátit, ale přiměřeně svým možnostem.
Není-li spotřebitelský úvěr sjednán jako úvěr na bydlení, lze od něho odstoupit do 14 dnů od jeho uzavření bez udání důvodu. „Pokud nejste správně informováni o svých právech, lhůta na odstoupení běží až od poskytnutí všech informací,“ vysvětluje Eduarda Hekšová a dodává: „Odstoupení musí být písemné a zaslané na adresu úvěrové společnosti. Vypůjčené peníze musíte vrátit, a to nejpozději do 30 dnů od odstoupení. Po dobu, kdy je máte u sebe, se úročí tak, jak bylo domluveno ve smlouvě.“
Pokud je úvěr vázán na koupi určité věci, sdílí úvěrová smlouva osud smlouvy kupní. Odstoupíte-li od kupní smlouvy, například kvůli vadám zakoupeného zboží, zaniká i smlouva úvěrová. Věřiteli o tom musíte dát vědět. Pokud je věc zakoupena prostředky dálkové komunikace (například v e-shopu) nebo mimo prostory obvyklé k podnikání (třeba při podomním prodeji), dokud vám prodávající nevrátí peníze za zakoupenou věc, nemusíte je vy vracet úvěrové společnosti. Často si to prodejce s úvěrovou společností vyřídí sami mezi sebou.
Zákon umožňuje úvěr splatit i předčasně, a to kdykoliv během trvání smlouvy. Poskytovatel má nárok na náhradu nákladů spojených s předčasným splacením, ty ale nesmí přesáhnout 1 % z nesplacené částky, a když do konce úvěru zbývá méně než jeden rok, pak nesmí být vyšší než 0,5 %. U úvěru na bydlení je to komplikovanější.
Prostředkem dosahování velkých zisků často nejsou ani tak úroky, ale nepřiměřené sankce. Zákon sice neumožňuje poskytovat úvěr každému lichváři, ale i tak raději stanovil sankční strop. „Předně lze požadovat jen zákonné úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady spojené s prodlením a smluvní pokutu, která nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, se kterou je spotřebitel v prodlení. A ani tak se nesmí přehoupnout přes 500 korun za splátku. Celkový strop smluvních pokut nesmí přesáhnout polovinu celkové výše úvěru a pokuta nesmí nikdy přesáhnout částku 200 000 korun,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.
I v současné době ovlivněné pandemií nového koronaviru a souvisejícími opatřeními je třeba zůstat zodpovědní a zbytečně neroztáčet kola dluhové spirály. dTest pro spotřebitele připravil několik úvěrových kalkulaček. Jedna spočítá roční úrokovou míru úvěru, druhá dobu splácení a třetí pak výši pravidelných měsíčních splátek. Také si zde můžete spočítat RPSN úvěru, jinými slovy kolik zaplatíte každý rok navíc za zapůjčené peníze.
