K nejvíc zanedbaným a nebezpečným prvkům silniční dopravy kupodivu nepatří ani rychlost, jak se nás snaží přesvědčit dopravní policie, ani stáří vozového parku, jak se nás snaží přesvědčit prodejci nových vozů. K nejnebezpečnějším stále patří věc, kterou by odborník neměl přehlédnout, už kvůli její velikosti. Jde o kamiony a nákladní vozidla obecně. Lhostejno zda s běžnou nástavbou nebo přívěsem či návěsem. Jejich zadní část je stavěná na všechno možné. Kromě nárazu moderního osobního vozu. Zabudované nárazníky nejsou schopné zpracovat energii, která odpovídá hmotnosti a rychlosti moderního vozu. Často tak dochází k podjetí osobního automobilu pod návěs a následky jsou samozřejmě fatální.
Takhle dopadl automobil řízený testovacím jezdcem automobilky BMW po nárazu do zádi přívěsu v září minulého roku. Moderní automobil, řízený profesionálem.
S výjimkou snad jen samotných tahačů, představují vždy stejný problém a doposud se nikdo výrazněji nepokusil tuto problematiku řešit. Od naší policie a úředníků to ostatně nejspíš ani nelze očekávat. Nic významného se zde ale neděje ani ze strany evropské unie a dokonce ani nezávislých odborníků nebo institucí. Jedinou výjimkou tak je americké sdružení pro bezpečnost dálniční dopravy. Pokud by se jim podařilo v nějaké dohledné době připravit podklady a během třeba dvou let by došlo k jejich uplatnění v praxi ve spojených státech, lze následně očekávat v horizontu několika let zvýšenou aktivitu evropských úředníků a po dalších několika letech také objevení této problematiky tuzemskými úřady. A následně i dopravní policií, která si k jejímu vymožení jistě nakoupí nějaké pěkné, rychlé a velmi drahé vybavení.
I při tomto klasickém průběhu by ale šlo o prospěšnou věc a vcelku jasný a skutečný přínos silniční bezpečnosti.
Simulované nárazy moderních a jinak poměrně bezpečných vozů do zadní části nákladního auta.
Další testy a další měření. Následky jsou ale vždy fatální. Srovnání nárazu do klasické překážky a zádě kamionu je alarmující a děsivé.
