Jak bezpečně nakupovat roušky a další ochranné prostředky

  g+   sdílet  

Bohužel ani nouzový stav spojený s pandemií nemoci COVID-19 nezastavil nepoctivé obchodníky, kteří se snaží využít strachu lidí a co nejvíce na složité situaci vydělat. dTest proto doporučuje v případě nákupu na internetu v této době zvýšenou opatrnost, obzvláště při objednávání ochranných prostředků.

sdr

Před nákupem na jakémkoliv e-shopu, zejména když spotřebitel potřebuje zboží rychle, doporučuje dTest ověřit několik věcí, aby vše proběhlo hladce. „Vždy je nutné překontrolovat, kdo za e-shopem stojí. V obchodních podmínkách musí být jasně uvedena společnost s identifikačním číslem a na webu musí být dostupné kontaktní údaje,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Pokud tuto informaci nelze na webových stránkách dohledat nebo je provozovatelem zahraniční společnost, existuje zvýšené riziko, že zaplacené zboží buď vůbec nedorazí, nebo na něj bude spotřebitel čekat několik týdnů. Proto je namístě rovněž zkontrolovat, zda jsou dostupné nějaké zkušenosti dalších spotřebitelů (například internetové recenze).

Nejvíce rizikové jsou zcela anonymní e-shopy, kde nelze nalézt ani provozovatele, ani žádný kontaktní údaj. „Po vyplnění osobních údajů a případném provedení platby spotřebiteli velmi pravděpodobně nedorazí vůbec nic. Kromě toho, že přijde o peníze, vystavuje se i riziku zneužití zadaných údajů, protože vůbec netuší, komu je sděluje,“ upozorňuje Hekšová. S podobnými falešnými e-shopy se dTest setkal již mnohokrát. V minulosti nabízely kromě roušek například přípravky na zázračné zhubnutí nebo léčbu rakoviny.

U „zprostředkovatelských e-shopů“ je pak problémem to, že průměrný spotřebitel vůbec neočekává a není schopen rozpoznat, že kromě provozovatele e-shopu uzavírá další smlouvu se subjektem mimo Českou republiku, nejčastěji z Číny, ale také z Marshallových ostrovů či z jiných zemí. „I když je v případě těchto obchodů již o něco pravděpodobnější, že zboží dorazí, bude to v řádech týdnů,“ říká Eduarda Hekšová. Velmi důležité je proto kontrolovat dobu dodání. Označení „skladem“ nebo „skladem u dodavatele“ může znamenat desítky dnů, a to už spotřebitel roušku či respirátor nemusí potřebovat, protože si ochranné pomůcky opatří jinde a za výrazně nižší cenu.

Při tomto druhu prodeje často dochází také ke krácení práv spotřebitelů, které jim garantuje české i unijní právo. „Konkrétní informace o zprostředkování je uvedena pouze v obchodních podmínkách, což je podle našeho názoru nedostatečné a jedná se o takzvané překvapivé ujednání,“ vysvětluje Hekšová a dodává: „To znamená, že je dané ujednání neúčinné, takže je vůči spotřebitelům zcela bezvýznamné.“ Podle práva se tak jedná o kupní smlouvu uzavřenou přímo s provozovatelem e-shopu. Nutnost použít české právo určené k ochraně spotřebitele vyplývá i z toho, že se tyto e-shopy na české spotřebitele zaměřují – například mají stránky v češtině, provozují je na české doméně či umožňují platbu v korunách.

V České republice se nemůže stávat, že spotřebitel nakoupí na webových stránkách, které vypadají jako tuzemský e-shop, a následně jsou mu odepřena důležitá práva. Odstoupit od smlouvy uzavřené přes internet bez udání důvodu ve lhůtě 14 dnů může spotřebitel i před samotným dodáním zboží, takže pokud se v mezidobí zařídí jinak, měl by mu to provozovatel „zprostředkovatelského e-shopu“ umožnit a vrátit peníze.

Samotnou kapitolou jsou přemrštěné ceny překupníků za ochranné pomůcky, jež dosahují několikanásobků ceny obvyklé. „V některých případech by se mohlo jednat dokonce o neúměrné zkrácení či přímo o lichvu podle občanského zákoníku kvůli zneužití tísně spotřebitele a hrubému nepoměru mezi cenou a obvyklou hodnotou roušky,“ podotýká Hekšová. Při neúměrném zkrácení lze požadovat kompenzaci za nepřiměřenou cenu, případně zrušení smlouvy, zatímco lichva zakládá rovnou neplatnost smlouvy.

Na rozmach nepoctivých prodejců zareagovala i Evropská komise a síť dozorových orgánů napříč Evropskou unií (takzvaná CPC network). Společně v těchto dnech připravují podpůrný materiál, který pomůže s identifikací a potíráním problémových praktik. Ohledně cen a prodeje ochranných pomůcek zasáhla již dříve ministerstva financí a zdravotnictví. Na začátku března došlo nejprve k zavedení stropu cen respirátorů typu FFP3 na 175 korun bez DPH (výroba v EU), respektive na 350 korun bez DPH (výroba mimo EU), a následně byl jejich prodej mimo stát a jeho organizační složky zakázán. Zakázán byl také vývoz přípravků na dezinfekci rukou.

Zdroj: dTest

 

 

 

  g+   sdílet