S přibývajícím věkem je samozřejmě nutné autosedačku obměnit, často nejen jednou, ale spíš dvakrát.

Jak vybrat tu nejlepší?

Abyste se v široké nabídce autosedaček dokázali vyznat, je potřeba seznámit se s několika pojmy, jako je například i-size a isofix.

„I-size je norma, která prodloužila dobu, kdy dítě cestuje v sedačce proti směru jízdy a kdy je nutné používat systém isofix, a to do 15 měsíců věku dítěte. Norma také definuje sedačky podle výšky dítěte, nikoli podle jeho hmotnosti, což přispívá k větší ochraně při bočním a předním nárazu,“ vysvětluje Petr Korecký z českého zastoupení automobilky Toyota, která v testech bezpečnosti pravidelně získává nejvyšší možné hodnocení.

Isofix je bezpečný kotvicí systém, kdy se sedačka instaluje k jisticím bodům auta, aniž by přitom využívala bezpečnostní pásy. Ty se v některých případech používají jako zajištění proti pohybu horní části sedačky. Tento systém prakticky vylučuje, že sedačku ukotvíte špatně, proto by měl být prvním faktorem, podle něhož vybíráte.

„Sedačky, které systém isofix nemají, bývají levnější a připevňují se jen pomocí bezpečnostních pásů. Je u nich ale riziko nesprávného ukotvení a pohybu během nárazu,“ upozorňuje Korecký.

Jak se vyznat v kategoriích

Existuje několik kategorií autosedaček. Kategorie 0 a 0+ pro nejmenší děti se vždy umisťuje proti směru jízdy z důvodu maximálního zabezpečení dětské páteře.

Kvalitní sedačky mají zároveň i isofix základnu, která se zakotví a zůstává uvnitř v autě. Autosedačka pak lze vyjmout i s dítětem, a pokud máte vše od jedné značky, lze vajíčko připevnit na podvozek kočárku.

„Pokud tuto základnu nemáte a upevňujete sedačku jen pomocí pásů, nezapomeňte vždy vypnout airbag na místě spolujezdce, což si pak ještě zkontrolujte na vypnuté kontrolce,“ varuje Petr Korecký.

Kdy pořídit větší?

Kategorie 1, 1+ a 2 už se instalují ve směru jízdy. V případě, že nechcete sedačku zase brzy měnit za novou a větší, vyberte takovou, která umožňuje nastavit výšku opěrky hlavy. Dítě byste zároveň do větší autosedačky neměli přesazovat příliš brzy. Rozhodující chvíli poznáte podle toho, že dítě hlavou přesahuje nejvyšší možnou výšku opěrky autosedačky.

U větších sedaček už dítě používá bezpečnostní pás. Přesto by tyto sedačky stále měly být vybaveny systémem isofix.

]]> http://svetvbezpeci.cz/2023/06/jak-vybrat-a-pripevnit-autosedacku-pro-dite/feed/ 0 http://svetvbezpeci.cz/2023/04/jak-uhlidat-sve-potomky-kdyz-jsou-venku/ http://svetvbezpeci.cz/2023/04/jak-uhlidat-sve-potomky-kdyz-jsou-venku/#comments Fri, 28 Apr 2023 07:40:37 +0000 Jan Zelenka http://svetvbezpeci.cz/?p=9622 Čtěte dál >>]]>

Bezpečnost dětí je pro rodiče prioritou, a to platí zejména, když jsou venku na procházce, na hřišti nebo cestě do a ze školy. S technologickým pokrokem se objevují nové možnosti, jak uhlídat své potomky a mít větší kontrolu nad jejich pohybem. Jednou z těchto možností jsou dětské hodinky s GPS, které umožňují rodičům sledovat polohu svých dětí v reálném čase.

Foto: Pixabay

Existují různé modely chytrých hodinek určené pro děti základních škol. Tyto hodinky nejen umožňují rodičům sledovat polohu svých dětí v reálném čase, ale také nabízejí další užitečné funkce jako jsou například přímé telefonování, zprávy, focení nebo například krokoměr.

Proč by rodiče měli uvažovat o koupi dětských hodinek s GPS? Především z důvodů bezpečnosti. Díky GPS funkci mohou rodiče na svém mobilu okamžitě zjistit, kde se jejich dítě nachází. Tato funkce může být zvláště užitečná v případě, že se dítě ztratí, nedojde domů nebo na kroužek, a rodiče tak mohou začít okamžitě jednat. Dalším důvodem, proč zvážit koupi dětských hodinek s GPS, je možnost být s dětmi ve spojení i v případech, kdy nemají u sebe telefon. Díky funkci hovorů a zpráv mohou rodiče kdykoli kontaktovat své dítě, aby mohli co nejrychleji rozvířit své případné obavy.

Podíváme se na tři konkrétní modely hodinek, které reprezentují různé cenové hladiny.

CANYON SANDY KW-34

Dětské hodinky Canyon Sandy KW-34 představují univerzální standard kategorie dětských hodinek s GPS. Tento model disponuje SOS tlačítkem a slotem pro SIM kartu, a navíc nabízí výdrž baterie v pohotovostním režimu až 4 dny. Při běžném používání to jsou 2 dny, což je ale běžný standard.

Foto: Canyon.eu

Kromě klasických funkcí, jako je čas a datum, má tento model spoustu užitečných funkcí jako jsou poloha, tísňové volání, tlačítko SOS, krokoměr, GSM hovory, textové a hlasové zprávy, fotoaparát, antispam, vzdálené fotografie, upozornění na překročení bezpečné oblasti a další. Stačí do hodinek vložit 2G SIM kartu a pomocí aplikace Canyon Life lze přijímat data o poloze dítěte v chytrém telefonu. Modul GPS zajišťuje lokalizaci s přesností až na 5 metrů, což je také běžná hodnota a hodně záleží na terénu a množství budov v dané lokalitě.

Hodinky mají velký 1,44″ barevný LCD displej s jasnými barvami a čitelnou grafikou. Hodinky využívají čip MTK2503 a spolu s 32 MB paměti RAM nabízí dostatečný výkon. Dále v hodinkách najdete 0,08 megapixelový fotoaparát s nízkým nárokem na datový tok. Hodinky jsou kompatibilní se systémy iOS 10.0+ a Android 5.0+. Cena těchto hodinek se na e-shopech pohybuje kolem 1490 Kč.

Carneo GuardKid+ 4G Platinum

Další v řadě jsou inteligentní hodinky Carneo GuardKid+ 4G Platinum. Tento model obdobně disponuje pěkným 1,45″ TFT displejem a SOS tlačítkem. Navíc má praktickou oboustrannou komunikaci pomocí videohovorů či možnost skrytého odposlechu, což umožní nejen slyšet, ale také vidět, co se kolem vašeho dítěte děje.

Foto: Carneo.cz

Aby hodinky Carneo GuardKid+ 4G Platinum správně fungovaly, je třeba vložit datovou 4G SIM kartu, po jejímž vložení budou kompatibilní s telefony se systémem Android a iOS.

Co se týče designu, hodinky mají moderní vzhled a jsou k dispozici v různých barvách, takže si každé dítě může vybrat svůj oblíbený odstín. Hodinky jsou vyrobeny z kvalitních materiálů, které jsou odolné vůči vodě a prachu. Na zápěstí se dobře drží díky silikonovému řemínku, který lze snadno vyměnit za jiný.

Díky širokému spektru funkcí a dlouhé výdrži baterie jsou tyto hodinky ideálním společníkem pro každého malého dobrodruha. Cena se pohybuje okolo 2600 Kč, což je trochu dražší než předchozí model, ale na druhou stranu nabízí více funkcí, například hudební přehrávač, přehrávač videa, výuku matematiky nebo angličtiny. Také májí výrazně větší kapacitu baterie (1000 mAh), ale ta prodloužila dobu pohotovosti pouze na 5 dnů, což je trochu zklamáním.

Foto: Carneo.cz

TLC Movetime MT42

Mezi dražší dětské chytré hodinky patří TLC Movetime Family Watch MT42. Jsou vyrobeny z kvalitního plastu, který zajišťuje zvýšenou odolnost vůči vodě a prachu.

Jednou z největších výhod hodinek je větší displej (1,54″) a kvalitní selfie kamera s rozlišením 2 Mpx, která umožňuje dětem pořizovat fotky a videa svého okolí a posílat je rodině a přátelům. Díky 850mAh baterii s výdrží až 7 dní (v pohotovostním režimu) mohou děti nosit hodinky celý týden bez nutnosti nabíjení.

Foto: Electroworld.cz

Kromě základních funkcí, jako je zobrazení času, krokoměr, budík a poloha, jsou hodinky vybaveny obdobnými funkcemi jako přechozí modely. Navíc se mohou pochlubit sportovními statistikami, jako uběhnutá vzdálenost nebo spálené kalorie a zábavnými funkcemi pro změnu hlasu.

Delší výdrž baterie i zvýšená odolnost proti vodě a prachu i větší displej si pak bere daň v podobě vyšší ceny (3490 Kč), která se zdá být přiměřená vzhledem k nabízeným funkcím.

Foto: Electroworld.cz

Závěr

Chytré dětské hodinky s GPS jsou vhodným doplňkem, pokud jako rodič nemůžete děti dovážet a vyzvedávat ze školy a převážet je na kroužky nebo ke kamarádům. Je však nutné si uvědomit, že pro sledování polohy hodinek a vzájemnou komunikaci je třeba samostatné SIM karty (někdy stačí varianta 2G, jindy je nutná 4G) a tak před koupí konkrétního modelu si ověřte u svého mobilního operátora, jaké varianty vám pro toto zařízení může nabídnout.

Na školní skříňky jsou ideální visací zámky na číselný kód, u kterých neriskujete, že vaše ratolest ztratí klíč. Často je možné vybrat z mnoha různých barev a samozřejmě také velikostí. Před nákupem je dobré si zjistit maximální možný průměr třmenu visacího zámku, který lze pro danou skříňku použít. Větší zámky mají masivnější třmen a jsou tak bezpečnější. Nejdrobnější visací zámky lze použít na malé skříňky, a nebo také pro zabezpečení batohů a tašek. Zvolit samozřejmě můžete i klasické visací zámky na klíč, u kterých bývají na výběr různé barevné motivy a nebo i možnost popsání nebo vyrytí jména, textu nebo symbolů.

Největší noční můrou pro všechny rodiče jsou ztráty klíčů. Pokud jste svému dítěti již svěřili klíče, zkuste mu pořídit zajímavé přívěšky na klíče, díky kterým budete mít jistotu, že dítě bude mít svazek klíčů častěji na očích a bude na ně dávat větší pozor. Doporučit můžeme hlavně popruhy na klíče, díky kterým je svazek klíčů nápadnější, méně snadno se přehlédne, pokud jej dítě někde odloží, a klíče se díky němu dají bezpečněji přenášet.

Důležité je vést děti k zodpovědnému zacházení s klíči a naučit je, že pokud klíče přesto ztratí, nesmí se to bát ihned nahlásit rodičům. V takovém případě neváhejte s okamžitou výměnou zámku. A nebo, pokud vás trápí opakované ztráty klíčů, které se podepisují na rodinném rozpočtu, uvažte, jestli by pro vás nebylo ekonomičtější pořízení elektronického přístupového systému, u kterého můžete problém ztraceného čipu nebo zapomenutého kódu vyřešit velice jednoduše, levně a během pouhých pár sekund.

Přejeme vám bezpečný start do nového školního roku!

Počasí nám přes léto po většinu času přeje a není divu, že lidé chtějí tyto dny trávit pod širým nebem. S tím přichází také řada sportovních aktivit, výletů, zábav, ale také rizik s těmito činnostmi spojených. Řádná příprava a prevence nikdy není od věci, je ale potřeba se zamyslet také nad tím, jak se dostatečně chránit. Například pro cyklisty, kterých je na silnicích přes léto výrazně více, je nejlepší ochranou cyklistická helma a správně vybavené jízdní kolo. U vody pak skvěle poslouží třeba záchranná vesta nebo plovací pásy. Bohužel i přes všude zmiňovaná doporučení se ale stále setkáváme s jedinci, kteří rizika sportování značně podceňují.

„Například u vodáků se často setkáváme s tím, že záchranné vesty mají v lepším případě jen ti nejmladší členové posádky. Při sjíždění řeky se přitom může kdykoliv stát, že se loďka převrátí, a pokud se tak stane například u jezu, i zkušený plavec může bojovat o život.“ uvedl Lukáš Hutta, výkonný manažer Asociace Záchranný kruh z. s.

Koupě ochranných pomůcek se někomu může zdát jako zbytečná útrata, protože se přece zrovna jim nemůže nic stát. Přitom je možné využít i finanční příspěvek od zdravotní pojišťovny. „Klienti naší pojišťovny mohou využít příspěvek z Fondu prevence, děti až 1 500 korun a dospělí až 500 korun. Nákup vhodných ochranných pomůcek s tímto bonusem se tak může stát o něco příjemnější záležitostí“, připomněla Jana Schillerová, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

Že Vám ochranné pomůcky mohou zachránit život tedy snad opakovat nemusíme. Rádi bychom ale i tak znovu apelovali na veřejnost, aby svoje zdraví a bezpečí nepodceňovali.

„Je potřeba, aby lidé své zdraví a bezpečí nepodceňovali, chránili sebe i své děti, kterým by měli jít jako rodiče i příkladem. Pokud například dítě uvidí, že nějaký z rodičů jede na kole bez helmy, je větší pravděpodobnost, že v budoucnu nebude mít problém bez ní jezdit také.“ dodala Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh z. s.

Před cestou na kole myslete na to, že více než 4 000 cyklistů je ročně oběťmi dopravních nehod. Případně před cestou k vodě se podívejte ještě na speciální desatero správného chování u vody:

Hesla, smluvní podmínky, šifrovaná komunikace, phishing a malware je pět hlavních oblastí, se kterými se studenti v průběhu workshopu seznámí v ulicích (ne tak zcela) fiktivního města Kybrna.

Jednotlivá témata byla vybrána podle toho, co mladé lidi nejvíce zajímá a na jaké nástrahy na internetu mohou nejčastěji narazit. „Žáci se často zajímají o to, co vše o nich sociální sítě jako např. Instagram ví. Proto se v kurzu věnujeme právě smluvním podmínkám. Soustředíme se ale i na to, jak se bránit před aktuálními hrozbami,” vysvětluje Pavel Brejcha, vedoucí sekce kybernetické bezpečnosti Fakescape.

Autoři si od nového programu slibují, že z něj budou profitovat nejen studenti, ale jednou i jejich budoucí zaměstnavatelé. Ti by měli ocenit, že se jejich potenciální zaměstnanci budou umět chovat na internetu zodpovědně. Díky absolvování workshopu získají mladí lidé základy kyberbezpečnosti už v rámci studia na základní či střední škole, ne až na pracovišti, kde mohou být důsledky případného nezodpovědného chování fatální, ať už se jedná o soukromou firmu nebo státní správu.

„Jsem ráda, že naše organizace rozšíří nabídku témat pro školy i širokou veřejnost. Kyberbezpečnost je blízká řadě našich členů a jsem ráda, že se jí můžeme v rámci našich workshopů i ekurzu věnovat,” říká předsedkyně spolku Fakescape Tereza Kráčmarová.

Program, který získal záštitu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), je koncipován jako interaktivní prezentace. „Pro účastníky jsme vytvořili speciální mobilní aplikaci, která vypadá jako sociální síť. Úkolem jejich uživatelů je plnit úkoly, prostřednictvím kterých se zároveň dozvídají více o uvedených tématech,” doplňuje Brejcha.

Program je nyní ve zkušebním provozu, aby mohl být na základě zpětné vazby dále upraven a vyladěn. V rámci testování už si jej měli možnost vyzkoušet například na střední škole ART ECON v Prostějově, kde se setkal s pozitivními ohlasy. „V rámci časové dotace se jednalo o komplexní zhodnocení problematiky, včetně příkladů z reálného života. Jako učitel hodnotím pozitivně, že nebyla pouze teoretická přednáška, ale žáci ve skupinách pracovali s tablety, kdy mohli aktivně vstupovat do aplikace, hlasovat, psát odpovědi, a dokonce dostali “indicie” a sami vyhledávali útočníka, který se jim pokouší zcizit data,” hodnotí workshop učitel informatiky Zdeněk Krajíček.

Součástí workshopu bude také navazující online kurz, který bude znalosti žáků dále rozvíjet. Ten bude dostupný i pro širokou veřejnost a může tak sloužit jako školení pro úředníky, pracovníky nemocnic a dalších institucí, které nástrahám v podobě kybernetických útoků často čelí.

Hlavním partnerem programu se stala společnost Samsung, která pro jeho realizaci poskytla kromě finančních prostředků také technické vybavení. Sama značka se snaží jít naproti co největší bezpečnosti v jejich zařízeních, ať už prostřednictvím zabudované bezpečnostní platformy nebo různými typy bezpečnostních nástrojů. Účastníci programu se tak mimo jiné seznámí také s bezpečnostní platformou Samsung Knox.

„I přes všechny tyto nástroje je ale stále důležité vědět, jak se v kyberprostředí chovat zodpovědně. Vidíme velkou potřebu vzdělávat v této oblasti veřejnost, tu mladou pak zejména. Pokud to jde navíc hravou formou tak, jak to dělají ve Fakescape, je to naprosto ideální,” uvádí Tomáš Balík, ředitel divize mobilních zařízeních Samsung Electronics Czech and Slovak.

Workshop Kybrno

• Je určen studentům 8. a 9. ročníků ZŠ a 1.– 4. ročníků SŠ.
• Doba trvání je 90 minut.
• Primárně je určen do hodin informatiky.

V případě zájmu o workshop nás kontaktujte na kybrno@fakescape.cz

Kdo se chce vydat v současné chvíli na hory, musí v první řadě počítat s nutností prokázat při nákupu skipasu svou bezinfekčnost. To lze podle platných opatření zejména dokončeným očkováním nebo potvrzením o prodělaném onemocnění Covid -19 v posledních 180 dnech. V případě dětí od 12 do 18 let a ve výjimečných případech, které si však musí lyžař sám dopředu ověřit, lze výše uvedené nahradit negativním PCR testem, nikoliv starším než 72 hodin. Mladší děti bezinfekčnost prokazovat nemusí. I v zahraničí platí v zásadě totožná opatření, navrch je však nutné nosit respirátor v uzavřených kabinkách lanovek.

Proběhl-li nákup skipasu úspěšně a Vy se zrovna chystáte rozjet z kopce dolů, je třeba mít na paměti, že se na Vaši jízdu vztahuje řada pravidel. Ačkoliv na rozdíl od mnoha alpských zemí český právní řád neobsahuje obecně závazný předpis ohledně lyžařského provozu, každý lyžař by měl dodržovat pravidla pro chování na sjezdových tratích Mezinárodní lyžařské federace (FIS), která jsou mezinárodně uznávána. „Nedodržení pravidel FIS může představovat porušení obecné prevenční povinnosti a může mít v případě nehody za následek vznik právní odpovědnosti,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „S pravidly FIS by se měl seznámit každý lyžař.“ Tato pravidla lze nalézt například zde.

Povinnosti mají lyžaři i provozovatelé zimních areálů. „Povinností lyžaře je přizpůsobení rychlosti a způsobu jízdy svým schopnostem a zkušenostem a celkové situaci na místě, aby měl možnost včas a v dostatečné vzdálenosti reagovat i na nenadálou překážku v jízdě,“ připomíná Eduarda Hekšová. Provozovatelé areálů zase musí plnit povinnosti stanovené v zvláštní české technické normě. „Lyžaři si musí uvědomit, že obvyklá nebezpečí nevyžadují ze strany provozovatele lyžařského areálu žádná zvláštní opatření. S těmito riziky se musí totiž lyžař vypořádat sám a přizpůsobit jim své lyžařské schopnosti a způsob jízdy,“ vysvětluje Eduarda Hekšová. Technická norma provozovateli lyžařského areálu ukládá povinnost označit varovnými znaky atypická nebezpečí podle jejich druhu či instalovat bezpečnostní prvky či je odstranit. Někdy není možné nebezpečí odstranit ani zabezpečit, a pak musí být sjezdová trať uzavřena.

Lyžaři nesmí zapomínat ani na helmy či další bezpečnostní prvky lyžařské výbavy. Byť povinnost používat lyžařskou helmu pro děti do 15 let není v tuzemsku stanovena zákonem, mohou mít zimní areály tuto povinnost obsaženu ve svých provozních podmínkách. Pokud dítě nemá helmu, může ho v takovém případě provozovatel vykázat ze sjezdovky. V některých zahraničních destinacích, jako je například Itálie či Rakousko, tato povinnost platí pro všechny lyžaře. „Chystáte-li se na lyže do zahraničí, nezapomínejte na cestovní pojištění správně nastavené pro zimní sporty,“ připomíná Eduarda Hekšová a uzavírá: „Na horách v Itálii je pojištění odpovědnosti lyžaře dokonce stanoveno jako nová obecná povinnost.“

Zdroj: dTest 

Zatímco na straně jedné potvrzují statistická čísla Policie ČR ke zmíněných letošním 32 obětím na silnici v roli cyklistů navíc ještě 162 těžce zraněných a také 2305 případů nehod cyklistů s lehkým zraněním, vyvstává na straně druhé nutnost ptát se po příčinách tohoto stavu spojeného s jejich bezpečností na silnicích. Počet cyklistů a jejich věkové složení se mění i vlivem nových technologií v tomto oboru. „Elektrokolo umožní v podstatě sportovní jízdu komukoliv. I starší člověk, který by si jel vlastním tempem, tak tady jede rychleji a možná je hlavním nebezpečím právě vyšší rychlost, než která odpovídá jeho fyzické kondici. Zároveň i rychlost jeho reakcí či postřehů. Najde se i kaskadér, který si vyrazí do plného provozu bez helmy nebo bez jakékoliv výbavy,“ říká MUDr. Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.

Nedodržení povinného nošení přilby při jízdě na kole bylo jen v letošních osmi uplynulých měsících prokázáno v 70 % smrtelných dopravních nehod cyklistů. Přitom si právě cyklisté neuvědomují, že nehoda na kole v rychlosti 25 km/h se dá přirovnat pádu z výšky 2,5 metrů přímo na hlavu. Ohledně letošních smrtelných nehod cyklistů jsou k dispozici i další statistické údaje. Mezi nejčastější příčiny nehod s úmrtím cyklistů patří nesprávný způsob jízdy (37,5 %), následuje nepřiměřená rychlost (28 %) a také nedání přednosti v jízdě (19 %). Nelichotivým údajem je rovněž zjištění alkoholu v krvi s hodnotou vyšším než 1 promile, a to v téměř 17 % nehod.

„Každý účastník provozu: chodec, řidič motorového, nemotorového vozidla čili i cyklista, by se měl náležitě věnovat dění v silničním provozu. Se sluchátky na uších, nebo se špunty, kde jim hraje hudba, to určitě nebude to pravé ořechové,“ připomíná Bc. Roman Budský BA (Hons), MBA, předseda expertní rady Platformy VIZE 0 situaci, kdy cyklista zbytečně a vědomě ztrácí důležitý smyslový orgán např. pro správné posouzení situace na silnici. V každém případě opět sehrává v dosažení maximální bezpečnosti cyklistů na silnici důležitou roli vzájemná ohleduplnost. Například zakázaná jízda na kole po přechodu může ohrozit i chodce samotné. Stejně tak je třeba ohleduplnosti řidiče motorového vozidla v blízkosti jízdních pruhů pro cyklisty nebo v případě vystupování z vozidla do vozovky. Samozřejmostí by měl být u každého cyklisty bezvadný technický stav jeho kola vybaveném všemi povinnými bezpečnostními prvky.

S cílem zvýšit bezpečnost cyklistů na silnici odsouhlasila horní i dolní komora Parlamentu ČR novelu zákona, která od ledna roku 2022 nařizuje řidičům motorových vozidel předjíždět cyklisty na vozovce ve vzdálenosti minimálně 1,5 metru. Při nedodržení této vzdálenosti hrozí řidiči pokuta až 2000 korun. K novele zákona se nyní vyjádří prezident republiky. „Počet cyklistů na českých silnicích se výrazně zvyšuje a vlivem budoucího trendu redukovat pohyb motorových vozidel v městských aglomeracích s preferencí zavedení čisté mobility se dá očekávat, že tento vzrůstající trend bude nadále pokračovat. I proto je potřeba stále více myslet na bezpečnost cyklistů. Na druhou stranu chceme v prevenci neustále zdůrazňovat také ohleduplnost cyklistů k ostatním účastníkům silničního provozu,“ říká Lukáš Hutta, výkonný manažér Asociace Záchranný kruh, připravující dlouhodobě kampaň Ty to zvládneš – Setkání s realitou.

VIDEO K TOMUTO TÉMATU NALEZNETE:  Web  nebo  YouTube

Zdroj: Statistika dopravní nehodovosti Policie ČR, Observatoř bezpečnosti silničního provozu

O kampani Ty to zvládneš:

Asociace Záchranný kruh realizuje kampaň Ty to zvládneš, ve které představuje inovativní instruktážně analytická videa vycházející z reálných dopravních nehod. V tomto projektu představuje kampaň divákům unikátní spojení reálných záběrů složek IZS ze zásahů společně s analýzou nehod a preventivně emotivním sdělením z úst záchranářů. Díky analytické části a výpovědím záchranářů zasahujících na místě události seznamuje diváka jak s průběhem zásahu, tak hlavně s důvody vzniku nehody a zejména pak specifikací chyb. Kampaň zdůrazňuje rizika chování na silnici s cílem snížit počet dopravních nehod na minimum.

Více informací: realita.tytozvladnes.cz.

Kampaň „Ty to zvládneš – setkání s realitou“ je financována z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.

O fondu zabrány škod

Fond zábrany škod je zřízen zákonem č. 168/1999 Sb., a věcně̌ ho spravuje Česká́ kancelář̌ pojistitelů̊, profesní́ organizace pojišťoven, které́ jsou oprávněny na území́ České́ republiky provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné́ ručení́). Tyto pojišťovny do fondu zabrány škod odvádí́ ročně̌ 3 % z přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Prostředky z fondu jsou rozdělovány mezi základní́ složky IZS, tedy hasiče, policisty a záchranáře, ostatní́ složky IZS a subjekty realizující́ projekty vedoucí́ ke zvýšení bezpečnosti na silnicích a programy prevence v oblasti škod z provozu vozidel.

Více informací: www.fondzabranyskod.cz.

Jaké jsou vůbec možnosti přepravy dvojice dětí pomocí jednostopého stroje o síle jednoho člověka? Nabízí se pět základních možností: klasické kolo s dvojicí zadních sedáků-cyklosedaček pro děti, kolo s přívěsným vozíkem vzadu, kolo s postranním vozíkem jakousi „sajdkárou“, „nákladní“ kolo, tedy táhnoucí za sebou na přídavné tyči dětské kolo a tříkolová verze bicyklu. Každá z variant má své pro a proti, která ověřily crash testy. Šlo o náraz vozidla v rychlosti 30 km/h pod úhlem 45 stupňů do cyklisty. Tedy o typický příklad, kdy motorista při odbočování přehlédne tohoto společně s chodci nejvíce zranitelného účastníka silničního provozu.

Je tomu tak, cyklista je „křehký“. Česká statistika hovoří o tom, že od roku 2016 do 2020 stoupl počet nehod s cyklisty z 1962 na 2728 případů ročně. Pokud jde o počty mrtvých, ty rovněž rostou a vloni jich zemřelo na českých silnicích 40. Přitom podíl vlastního zavinění činí 62,5 %. Kromě jiného za růstem smrtelných úrazů je i fakt, že 56 % dospělých a 13 % dětí podle studie nepoužívá přilbu. Nicméně stále platí, že bezmála 40 % smrtelných úrazů je na straně především motoristů. Co tedy udělat proto, abychom své děti co nejvíce ochránili, a přitom je nepřipravili o zážitek z tohoto druhu cestování, které má, vzhledem k nutnosti ochrany životního prostředí, velkou budoucnost? To napověděly crash testy ADAC.

Pokud jde o komfort jízdy, potvrdilo se, že na prvním místě je varianta dvoukolého vozíku taženého kolem. V něm usazené jedno nebo i dvě děti (robustnější konstrukce) mají dostatek pohodlí, kvalitní výrobky jsou i dobře odpružené, dítě chráněno proti nepřízní počasí. Podobné je to s postranním vozíkem, ovšem zatáčení i některé další manévry nejsou pro jezdce právě jednoduché, stejně jako zvyknout si na šíři tohoto kompletu. Podobné je to v případě tříkolek. Nejlevnější variantou je pak tažení dětského kola a dvojice cyklo sedaček za dospělým jezdcem. Toto řešení společně s tažením speciálního cyklo vozíku považují odborníci za nejkomfortnější pro děti i dospělého.

Možná trochu překvapivě dopadly samotné crash testy. Samozřejmě, že vozíky – tažený nebo postranní, díky své konstrukci částečně ochrání děti uvnitř, když jsou připoutány pásy a mají přilby, nabízejí solidní míru ochrany. Z druhé strany při daném crash testu vlastně kolo vozidla a příď s reflektorem mířily přímo na děti. Došlo tedy k přímému střetu a ohrožení zdraví dětí.

Pokud jde o tříkolku, je ochrana zdraví dána tím, zda dojde při nárazu automobilu k jejímu převrácení nebo ne. Jestliže ano, je pád velmi nebezpečný i v tom ohledu, že dítě může vypadnout na silnici, kde jedou další vozidla. Pokud jde o tažení dětského kola za tím velkým, považují takové řešení i odborníci ÚAMK za vhodné pouze pro příležitostní cestování, a to na krátké vzdálenosti, nejlépe jen na cyklostezkách, nikoliv v běžné dopravě.

Co nám tedy zbývá? Jízda dvou dětí v dětských cyklo sedačkách za dospělým. Odborníci ji považují za nejbezpečnější společně s tažením vozíku, v němž jsou děti. Jak je to možné? O ochranné konstrukci vozíku jsme již hovořili. A dvojice sedaček? Testy jasně ukázaly, že srážka automobilu s kolem v případě dvojice sedaček má jednoznačnou přednost. Je v tom, že náraz nesměřuje přímo na děti. Ty sedí poměrně vysoko. Skořápka sedáku, v němž jsou připoutány a ochráněny přilbou, je podrží i při pádu kola na povrch silnice. Ukazuje se tak, že pokud vezmeme v potaz všechna tři kritéria: bezpečnost, komfort i cenu, je vítězem právě dvojice sedaček za jezdcem.

Práce z domova, ale i online výuka přinesla několik nových úskalí. Děti potřebují být připojení, často využívají zařízení rodičů a svou neopatrností mohou do zařízení nainstalovat škodlivý kód. Mnoho škol nabídlo i zapůjčení počítačů, které děti mohou využívat. V případě používání počítače pro soukromé účely se ale může stát, že navrácené zařízení obsahuje citlivá data – nemusí se jednat ani o soubory na disku, ale například dočasné soubory nebo historii procházení internetu. Správně by po vrácení měla být tedy všechna data bezpečně smazána (tzn. několikrát přepsána jinými daty) a počítač by měl být přeinstalován. Pro bezpečné smazání dat existují programy, které na disku přepíšou zvolená data náhodnou sekvencí nul a jedniček, a to mnohokrát za sebou.

Do laboratoře poslal dTest celkem 18 respirátorů, z nichž třetinu tvořili zástupci nejvyšší třídy FFP3, ostatní produkty deklarovaly třídu FFP2. Při zkoušce filtrační účinnosti čelily respirátory proudu různě velkých parafínových částic. Nechyběly mezi nimi kapénky o velikosti 0,15 µm, které svou velikostí odpovídají částicím viru SARS-CoV 2. Větší částice pak napodobovaly kapénky, které člověk šíří kolem sebe. „Rozsahem částic jsme se tak pokusili pokrýt obě možnosti šíření viru, tedy kapénkovou infekci i vdechnutí aerosolu obsahujícího virové částice, který se vznáší ve vzduchu,“ vysvětluje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu.

Jeden neuspěl, osm překonalo očekávání

Ve třídě FFP3 se žádné překvapení nekonalo a všechny respirátory zadržely alespoň 99 % zkušebního aerosolu o velikosti částic 0,6 µm. Nejlepší výsledek předvedl 3M Aura FFP3 s ventilem, když dokázal zachytit 99,9 % i těch nejmenších částic. Zatímco svého nositele chrání výborně, při výdechu zachytí pouhých 55 % částic, a k okolí tak příliš ohleduplný není.

Zajímavé výsledky přinesl test respirátorů třídy FFP2. Nevyhovující filtrační účinnost prokázaly zkoušky pouze u jednou u výrobku. Byl jím A-Gross Dětský respirátor FFP2, který navzdory deklarované třídě FFP2 dokázal zachytit pouze 85,52 % částic o velikosti 0,6 µm, což odpovídá pomůckám nižší třídy FFP1.

Mnohem víc však bylo dobrých zpráv. „Z dvanácti testovaných výrobků této třídy se totiž osm svými výkony zařadilo do vyšší třídy FFP3. Za zmínku stojí zejména trojice výrobků RespiLab Repirátor FFP2, Dongmeng FFP2 NR Schutzmasken a Zhi Shan Particle Filtering Half Mask FFP2. Všechny tři dosáhly účinnosti FFP3, zároveň si však dokázaly udržet i přijatelnou prodyšnost. U zbylých výrobků byla vyšší účinnost vykoupena vyšším odporem při dýchání,“ upřesňuje za dTest Hana Hoffmannová.

Velké rozdíly v prodyšnosti

Užitečná zjištění přinesl test i lidem, kterým se v respirátoru hůře dýchá. Rozdíly mezi jednotlivými výrobky byly totiž poměrně velké. Dýchání se v laboratoři simulovalo pomocí speciálního přístroje, přičemž se měřil odpor, který respirátory kladly proudícímu vzduchu. S nedostatečnou skončily Pharmawex RO2 Respirátory FFP2 a Grande Respirátor FFP3, které vysokým odporem při dýchání nevyhověly požadavkům normy EN 149+A1.

Na druhou stranu se však našly i respirátory, jejichž prodyšnost je srovnatelná s jednorázovými chirurgickými rouškami. Jde především o 3M Aura FFP3, DOC Respirátor FFP3, Dongmeng FFP2 NR Schutzmasken a Respilon RespiPro VK.

Cena ani nanomembrána nerozhodují

Dva z testovaných výrobků se chlubily nanomembránou. K nejlepším výsledkům jim však nepomohla. Spurtex Nano Respirátor sice prokázal 99,84% záchyt částic o velikosti 0,6 µm, což ho výkonem řadí do vyšší kategorie FFP3, v případě částic menších než 0,2 µm už byl záchyt jen 92,9 %. I to je slušný výsledek, hned několik respirátorů z třídy FFP2 však dosáhlo lepšího záchytu i bez nanomembrány. Hodnoty se u nich pohybovaly nad 95 %, u nejlepšího dokonce 98, 1 %.

Výrazně horší výkony předvedl druhý nanomembránou vybavený respirátor Respilon RespiPro VK.  Oprávněné zařazení do kategorie FFP2 sice potvrdil zachycením 96,88 % částic o velikosti 0,6 µm, těch menších 0,2 µm však zachytil jen 74, 7 %. Před posledním místem v této dílčí zkoušce ho tak zachránil jen výše zmiňovaný dětský respirátor, který v této zkoušce neobstál. Výsledky zkoušek respirátoru Respilon RespiPro VK zároveň ukazují, že by se spotřebitelé při výběru ochranných pomůcek neměli spoléhat ani na pravidlo čím dražší, tím lepší. Právě tento respirátor byl totiž s pořizovací cenou 169,50 Kč/kus nejdražším do testu zařazeným zástupcem třídy FFP2.

Kompletní výsledky testu zdarma

Podrobné výsledky zveřejnila nezávislá spotřebitelská organizace dTest na svém webu, a spotřebitelům jsou tak v této náročné situaci k dispozici zdarma. Doplněné jsou navíc o výsledky zkoušky, která prověřila funkčnost jednorázových respirátorů při opakovaném přerušovaném použití. Více na www.dtest.cz

Stop fámám

V souvislosti s respirátory se šíří různé fámy. Často se točí kolem tmavých vláken, která se někdy na respirátorech skutečně objevují. Nejde však o parazity nebo dokonce nanoroboty, jak se někteří mylně domnívají.

„Původu tmavých vláken jsme konzultovali s laboratoří a vysvětlení je zcela prosté. Jde o obyčejná textilní vlákna kontrastní barvy, která se přimísila k netkané textilii, ze které jsou respirátory vyrobeny. Nic na tom nemění ani fakt, že se vlákna na některých internetem kolujících videích hýbala. Textilní vlákno tak mohlo reagovat na statický náboj povrchu netkané textilie, případně jej mohl unášet proud vzduchu. V každém případě nejde o nic nebezpečného a respirátorů se nemusíme bát,“ ujišťuje šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.

V obou případech v okamžiku nárazu došlo k vytržení sedačky z isofixové základny Kiros i-Size. Video z testu je k dispozici na našich webových stránkách ZDE.

Model Chicco Kiros podle informací dTestu teprve vstupuje na trh a nelze očekávat, že by byl příliš rozšířený. Pokud však víte o někom, kdo daný model zakoupil, ADAC důrazně doporučuje nepoužívat sedačku společně se základnou, ale raději ji poutat bezpečnostním pásem vozidla.

Výrobce autosedačky přislíbil, že koncové bude uživatele informovat o možných rizicích. Prodané kusy chce od maloobchodů i spotřebitelů získat zpět a zdarma jim nabídnout bezvadnou základnu sedačky.

Podle informací od výrobce bylo zatím distribuováno 1 984 sedaček. Závadné kusy lze jasně identifikovat podle homologačního štítku (030059) a data výroby na štítku (DOM YY-MM-DD od 19/11/23 do 20/11/19).

Spotřebitelé, kteří si autosedačku zakoupili, mohou výrobce kontaktovat s žádostí
o výměnu prostřednictvím jeho webových stránek www.chicco.com/en/product-recalls.html.

Zdá se, že nepoctiví obchodníci nikdy nespí. A to ani v době koronavirové pandemie. Spotřebitelé se tak stávají, v obavách o zdraví své a svých blízkých, snadným terčem mnohých klamavých reklam, a někdy i podvodných praktik. Tomu nepomáhá ani nepřehlednost trhu s ochrannými pomůckami. Zvýšená opatrnost při nákupu na internetu tak může pomoci zabránit pozdějšímu zklamání a finanční újmě.

Než do online nákupního košíku vložíte zvolenou roušku či respirátor, ověřte si několik věcí. Předně kontrolujte, kdo za e-shopem stojí. V obchodních podmínkách musí být jasně uvedena společnost s identifikačním číslem a na webu musí být dostupné kontaktní údaje. Pokud tomu tak není nebo je provozovatelem zahraniční společnost, existuje zvýšené riziko, že zaplacené zboží buď vůbec nedorazí, nebo na něj budete čekat několik týdnů. Proto je namístě si rovněž prověřit, zda jsou dohledatelné nějaké zkušenosti dalších spotřebitelů (například internetové recenze).

„V tomto ohledu jsou velkým problémem takzvané zprostředkovatelské e-shopy. U nich zpravidla není běžný spotřebitel schopen rozpoznat, že kromě provozovatele
e-shopu uzavírá další smlouvu se subjektem mimo Českou republiku, nejčastěji z Číny,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „I když je pravděpodobné, že zboží dorazí, bude to v řádech několika týdnů. Nezbytné je proto kontrolovat prezentovanou dobu dodání.“ Označení „skladem“ nebo „skladem u dodavatele“ může znamenat desítky dnů, a to už spotřebitel roušku či respirátor nemusí potřebovat, protože si je opatří jinde.

Při tomto druhu prodeje také často dochází ke krácení práv spotřebitelů. Konkrétní informace o zprostředkování je uvedena pouze v obchodních podmínkách, což je nedostatečné a jedná se o takzvané překvapivé ujednání. To znamená, že je vůči spotřebitelům zcela bezvýznamné. Podle práva se tak jedná o kupní smlouvu uzavřenou přímo s provozovatelem e-shopu. Nutnost použít české právo určené k ochraně spotřebitele vyplývá i z toho, že se tyto e-shopy na české spotřebitele zaměřují – například mají stránky v češtině, provozují je na české doméně či umožňují platbu v korunách.

Pokud překonáte prvotní nástrahy ve světě e-shopů, čeká vás samotné zorientování se v nabídce ochrany dýchacích cest. „Z výsledků testu roušek a respirátorů, které jsme zveřejnili v prosincovém vydání časopisu dTest, vyplynulo, že nejlepší filtrační účinnost mají respirátory. Obdobně pak fungují i výrobky s nanomembránami, jsou však výrazně dražší. Pomyslné třetí místo patří jednorázovým ústenkám. Zároveň jsme před několika konkrétními výrobky museli varovat,“ uvádí Eduarda Hekšová.

A podle čeho vybrat roušku či respirátor? První, co byste na obalu či samotném výrobku měli hledat, je značka CE. Ta vyjadřuje, že daný výrobek patří mezi certifikované pomůcky a vyhovuje požadavkům evropských standardů. Označení CE na ústenkách dokládá shodu s normou EN 14683+AC. Takto označené ústenky jsou vhodné pro použití ve zdravotnictví a zabraňují tomu, aby nositel roušky šířil do okolí bakterie a kapénky. Míru ochrany vyjadřuje typové označení, které by se na obalu mělo rovněž objevit. Typ I zachytí alespoň 95 % bakterií (kapének), typy II a IIR nejméně 98 %. Na některých zdravotnických rouškách také můžete najít zmínku, že jde o pomůcku první třídy. Tato informace se neváže na účinnost roušky, ale jde o zařazení zdravotnického prostředku do třídy nízkého zdravotního rizika.

Značku CE můžete najít i na respirátorech. Zde vyjadřuje shodu výrobku s požadavky normy EN 149+A1. Na rozdíl od zdravotnických ústenek slouží respirátory k ochraně dýchacích cest nositele, proto jsou konstruovány pro zachytávání prachových a aerosolových částic. Filtrační účinnost respirátoru závisí na deklarované třídě: respirátory FFP1 dokážou zachytit 80 % zkušebního aerosolu o velikosti částic 0,6 µm, třída FFP2 zadrží 94 % a nejdokonaleji filtruje třída FFP3 (99 %). „Často se na dovezených respirátorech můžete setkat i s označením KN95. Značka KN95 je v asijských zemích obvyklé zatřídění podle čínské normy GB 2626-2006 a filtrační účinností přibližně odpovídá hodnotě FFP2 dle normy EN149. Hodnotě FFP3 pak odpovídá označení KN99,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.

Pokud ochranné pomůcky značku CE nenesou, jde o necertifikované výrobky. Ty žádnou konkrétní úroveň ochrany negarantují, proto by neměly být používány ve zdravotnictví ani jako pracovní ochranná pomůcka. Do této skupiny patří například jednorázové ústenky, které se v asijských městech nosí jako ochrana před smogem. Na obalech bývají často označeny jako „Civil Mask“. U čínských výrobků můžete často najít také originální čínsko-anglický kontrolní lístek, na kterém jsou ústenky proti smogu označeny větou „Not for medical use“.

Vzhledem k tomu, že jsou různé typy pomůcek vhodné pro různé situace, je třeba ještě před nákupem zvážit, co od roušky nebo respirátoru očekáváte.

• Pokud chcete chránit sebe a okolí v rizikovém prostředí, pak budou vhodné respirátory tříd FFP2, FFP3 nebo KN95, KN99. Podle krizového opatření vlády je třeba respirátory s označením FFP2 či KN95 používat v hromadné dopravě a na nástupištích, v obchodech či zdravotnických zařízeních.
• Pokud potřebujete chránit sebe a své okolí v běžném prostředí, pak budou vhodné lékařské roušky nebo respirátory tříd FFP1, případně FFP2. Minimálně roušku je nutné používat ve všech stavbách mimo bydliště a v zastavěných částech obcí a měst.

V ideálním případě by všechny pomůcky měly mít i návod k použití, ten však často chybí. Nejdůležitější je rozlišit, zde jde o pomůcku pro opakované, nebo jednorázové použití. Jednorázové výrobky v názvu obvykle obsahují slovo „Disposable“ a také piktogram přeškrtnuté dvojky. U respirátorů je opakovatelné použití vyznačeno písmenem R uvedeným u čísla normy. Jednorázové respirátory jsou na stejném místě označeny písmeny NR.

„Nakonec je dobré připomenout, že při nákupu přes e-shop máte možnost v případě jakýchkoliv pochybností odstoupit od smlouvy i bez uvedení důvodu ve lhůtě 14 dní od převzetí zboží. Toto právo můžete využít i před samotným dodáním zboží,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Zdroj: dTest

Malí cyklisté do 10 let věku mohou bez doprovodu jezdit pouze na chodnících, cyklistických stezkách a v obytné a pěší zóně. Pokud ovšem chtějí vyjet na silnice či místní a účelové komunikace, mohou tak učinit pouze v doprovodu osoby starší 15 let. Na komunikacích musí jezdit v pruhu pro cyklisty a tam, kde pro ně není vyhrazený pruh, při pravém okraji vozovky, případě po pravé krajnici, pokud jízdou neohrozí či neomezí chodce.

Na jednom jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou. Pokud je ovšem kolo osazeno dětskou cyklosedačkou s pevnými opěrami pro nohy, může osoba starší 15 let vézt dítě mladší sedmi let. „Nezapomínejte, že malí i dospělí cyklisté nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, psa nebo jiné zvíře, vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení, či ohrožovat ostatní účastníky provozu,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a doplňuje: „Dále musí mít při jízdě nohy na pedálech a za snížené viditelnosti používat přední světlo bílé barvy a zadní světlo červené barvy, které může svítit i přerušovaně.“

Všichni malí či náctiletí cyklisté do 18 let věku jsou povinni při jízdě na kole používat cyklistickou přilbu a mít ji řádně připevněnou na hlavě. Stejná pravidla platí i pro jízdu na koloběžce.

Jak správně vybrat cyklistickou přilbu? „Nejdůležitějším pravidlem při jejím výběru je osobně si ji vyzkoušet. Nejlépe přímo v obchodě, případně můžete využít čtrnáctidenní lhůtu na vrácení, pokud si přilbu objednáte přes internet a poté zjistíte, že vám nesedí,“ sděluje Eduarda Hekšová. Na co se tedy při výběru a zkoušení přilby konkrétně soustředit?

Hmotnost: čím je přilba lehčí, tím je to pro cyklistu pohodlnější. Pokud pořizujete přilbu dítěti, ujistěte se, že není příliš těžká, aby nadměrně nezatěžovala krční páteř.

Velikost: uvádí se jako obvod hlavy v centimetrech, případně písmeny S – XXL. Většina přileb je ale vybavena utahovacím mechanismem, s jehož pomocí je možné přizpůsobit vnitřní obvod přilby hlavě v rozpětí několika centimetrů. Dětem nekupujte větší přilbu. Cenou za to, že ji budou moct déle nosit, je výrazné snížení ochrany. Důležité je, aby přilba na hlavě vždy dobře seděla. Ani s utahovacím mechanismem nemusí každý model odpovídat tvaru hlavy. Raději tedy vyzkoušejte více různých značek, abyste našli takovou přilbu, která dokonale padne.

Upínání: nastavení délky podbradního řemínku a upravování velikosti přilby po obvodu jsou důležité vlastnosti. Většinu podbradních řemínků lze upravovat po délce, ale některé přilby už jsou vybaveny novým systémem (Trifix), který není potřeba nastavovat. Obvodový stahovací systém, kterým se upravuje velikost přilby, se nejčastěji ovládá pomocí otočného kroužku na temeni hlavy – když otáčíte na jednu stranu, přilba se utahuje a naopak. Můžete se však setkat i s jinými variantami ovládání. Přezka, kterou se zapíná podbradní pásek, by měla jít snadno rozepnout a také ovládat jednou rukou.

Polstrování: zajišťuje, aby bylo nošení přilby pohodlné. Je výhodné, když jsou spolu s přilbou dodávány náhradní vložky, protože zejména vlivem potu se měkké polstrování snadno zničí.

Větrání: většina cyklistických přileb má větrací otvory, které snižují pocení hlavy a zvyšují uživatelský komfort. Z logiky věci se může zdát, že čím více je otvorů v konstrukci přilby, tím je křehčí a méně bezpečná. Při nárazových zkouškách se ale ukázalo, že to paušálně neplatí. V každém případě je šikovné, pokud jsou otvory v přední části přilby zakryty síťkou proti vniknutí hmyzu.

Kšilt: měl by být odnímatelný a neměl by omezovat výhled. „Většinou je to výbava přileb určených pro jízdu v terénu nebo přileb pro volný čas. Jeho účelem je nejen chránit před slunečními paprsky, ale také například před větvemi, odletujícími kamínky a dalšími nebezpečnými předměty,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.

Reflexní materiály: měly by být na každé přilbě a obzvlášť na přilbě určené pro jízdu na silnici, protože v současném hustém provozu je každé zviditelnění se výhodou.

Jak správně nasadit cyklistickou přilbu, vám ukáže naše infografika:

Zdroj: dTest

Organizace Život dětem již 20 let pomáhá rodinám s vážně nemocnými dětmi z celé naší republiky, tedy i z Vašeho kraje.

Tato organizace každoročně kromě jiných akcí pořádá veřejnou sbírku Srdíčkové dny, v rámci kterých studenti středních škol a učilišť nabízejí lidem jejich drobné sbírkové předměty. Letos na jaře se Srdíčkové dny konají od 23. 3. do 27. 3.

Protože mnozí lidé jsou v době sbírky v práci, dovolujeme si Vás touto cestou poprosit o pomoc. Velmi by nás potěšilo, kdybyste se i Vy do Srdíčkových dnů zapojili.

A jak to funguje?

Organizace Život dětem k Vám do firmy zašle podle Vašeho výběru sbírkové předměty, např. magnetky se zvířátky, plastová srdíčka, reflexní delfíny, magnetické záložky do knížky, propisovací tužky, magnetické kolíčky a další, některý ze zaměstnanců (třeba paní sekretářka) tyto předměty nabídne ostatním a vybrané peníze ze sbírky pak jsou převedeny na sbírkový účet organizace. Za tuto pomoc Vám Organizace Život dětem zašle děkovný certifikát s vybranou částkou. Pochopitelně si můžete vše podle vlastního výběru objednat přímo na na eshopu organizace na webových stránkách www.zivotdetem.cz.

V případě ochoty zapojit se do jarních Srdíčkových dnů stačí VYPLNIT PŘIHLÁŠKU a organizace Vás bude obratem kontaktovat s dalšími informacemi. Pokud Vám termín jarní sbírky nevyhovuje, můžete ji uspořádat ještě v září či v prosinci, ale taky kdykoliv jindy během roku. Za Vaši pomoc Vám budeme nesmírně vděčni nejenom my a samotná organizace Život dětem, ale především rodiče vážně nemocných dětí, kteří se bez pomoci laskavých lidí neobejdou a věřte, že těch, kteří na tuto pomoc čekají, je stále víc a víc.

V případě, že se Vám realizace Srdíčkových dnů zdá náročná, prosím, zvažte, zda byste mohli následovat příklad jiných firem, ve kterých se zaměstnanci domluví, každý si nechá pravidelně měsíčně strhnout z výplaty určitou libovolnou částku, kterou na začátku dalšího měsíce v době výplat firma hromadně zašle na účet organizace Život dětem. Za tyto peníze pak organizace pomáhá dětem z regionu, kde firma sídlí a jsou samozřejmě schopni Vás jednou ročně informovat, komu jste právě Vaším příspěvkem pomohli nebo Vám zprostředkují  setkání přímo s rodinou. (Více informací o organizaci najdete na www.zivotdetem.cz).

Věříme, že si uděláte chvilku času a pokusíte se i Vy pomoci těm, kteří to skutečně nejvíce potřebují.

Děkujeme!

Díky své prostornosti a vysoké užitné hodnotě jsou vozy ŠKODA oblíbenou volbou rodin s dětmi. Cestování s dětmi vyžaduje použití schválených a pro děti vhodných autosedaček, které jim v případě nehody poskytnou maximální možnou ochranu. Nejbezpečnějším místem v autě je pro dítě zadní sedadlo, ovšem přípustná je rovněž přeprava dětí na sedadle spolujezdce. ŠKODA Originální příslušenství nabízí vhodné autosedačky pro děti všech věkových kategorií.

Děti potřebují ve voze tu nejlepší ochranu. Jejich svaly a kosti jsou stále ve vývinu a nejsou tak pevné a odolné jako u dospělých, proto je důležité, aby se malým pasažérům během cestování autem dostalo náležité ochrany. Dle národních předpisů děti do výšky 150 cm a tělesné hmotnosti do 36 kg musí cestovat v autosedačce. Všechny dětské autosedačky z nabídky ŠKODA Originální příslušenství plní aktuální normu ECE a prošly také řadou přísných testů jako například nárazovými testy NCAP nebo bezpečnostními požárními testy.

Nejbezpečnějším místem ve voze je pro děti zadní sedadlo, optimálně na straně za spolujezdcem, kde hrozí nejméně rizik při nastupování, vystupování nebo poutání. Menší děti mohou cestovat otočené proti směru jízdy na předním sedadle spolujezdce za předpokladu, že je deaktivován čelní airbag spolujezdce. Otočení ve směru jízdy je povoleno, jen pokud je k takovému použití daná sedačka oficiálně schválena. Řidič si tyto informace může ověřit v manuálu k autosedačce nebo v návodu k obsluze vozu, a také se může poradit se svým prodejcem. Před nákupem autosedačky je vhodné ji ve voze vyzkoušet, čímž lze odhalit např. krátký bezpečnostní pás nebo nevhodnou velikost pro daný vůz.

Dětská autosedačka může být ve voze upevněna tříbodovým bezpečnostním pásem nebo pomocí systému ISOFIX. U systému ISOFIX se kotvy umístěné na sedačce připojí ke dvěma kotevním bodům, které se nacházejí na sedadlech mezi sedákem a opěradlem. Toto pevné spojení s karoserií vozu zajišťuje vyšší bezpečnost, jednoduchou manipulaci a eliminuje chyby spojené se špatnou instalací. Dodatečnou stabilitu dětské autosedačce dává třetí kotevní bod, který se nachází převážně před sedadlem v prostoru nohou. Všechny současné modely ŠKODA jsou kromě systému ISOFIX vybaveny třetím úchytným bodem TopTether ve formě háčku na zadní straně opěráku sedadel. Modely ŠKODA SCALA a KAMIQ nabízejí standardně systém uchycení ISOFIX s TopTether i na sedadle spolujezdce.

Dětské autosedačky kategorii 0 a 0+: ŠKODA BABY-SAFE Plus

Dětské autosedačky jsou rozděleny do pěti kategorií. Kategorie 0 je vhodná pro novorozence a kategorie 0+ pro děti do hmotnosti 13 kg. Tyto autosedačky se umísťují výhradně proti směru jízdy, aby se předešlo přílišnému namáhání zad a krku dítěte při nouzovém brzdění. Před instalací takové autosedačky v ní musí být kojenec již připoután. Autosedačka se pak položí na sedadlo, bezpečnostní pásy se protáhnou určenými otvory a zajistí. Poté se bezpečnostní pás upraví a pevně utáhne i na zadní straně autosedačky. Držadlo autosedačky se upraví do cestovní pozice. Na závěr je třeba tahem zkontrolovat správné utažení bezpečnostních pásů. Alternativou pro upevnění autosedačky kategorie 0 a 0+ je upevnění zacvaknutím do předpřipravené základny aretované pomocí systému ISOFIX. Dětská autosedačka ŠKODA BABY-SAFE Plus je dodávaná včetně ISOFIX základny.

Dětské autosedačky kategorie 1: ŠKODA ISOFIX DUO plus TopTether

Do kategorie 1 patří autosedačky pro děti ve věku od 9 měsíců do 4 let. Sedačky jsou orientovány většinou ve směru jízdy a nabízejí výbornou ochranu. V případě nárazu sedačky dobře absorbují energii a chrání především hlavu a krk, které jsou nezranitelnější. Vnější skořepina sedačky slouží také jako ochrana proti předmětům volně letícím kabinou během nárazu. Při volbě autosedačky je nutné dbát především na správnou velikost, protože jen dostatečně velká sedačka nabízí dítěti přiměřený komfort a bezpečí. Autosedačka se zapojuje do ISOFIX kotevních bodů, TopTether úchyt se zajišťuje do háčku na zadní straně opěradla sedadla. Dítě je v sedačce zabezpečeno pětibodovým pásem. Z bezpečnostních důvodů není vhodné dítě zapínat do sedačky v teplém oblečení jako je zimní bunda, a pokud je to nutné, měla by se bunda přehodit až přes bezpečnostní pásy. Připoutání je tak těsnější a bezpečnostní pásy dítě rychleji zadrží během nouzového brzdění. Společnost ŠKODA AUTO nabízí v této kategorii dětskou autosedačku ISOFIX DUO plus TopTether.

Dětské autosedačky skupiny 2 a 3: ŠKODA Kidfix XP a ŠKODA Kidfix XP II

Dětské autosedačky kategorie 2 a 3 jsou vhodné pro děti starší 4 let s hmotností nepřesahující 36 kg. Děti starší 4 let již mohou pro cestování použít jen takzvaný podsedák, ale výrazně lepší ochranu před zraněním hlavy nebo krku během případné nehody jim poskytuje dětská autosedačka s opěradlem a bočním vedením jako např. ŠKODA Kidfix XP a ŠKODA Kidfix XP II. Dětskou sedačku stačí položit na sedadlo a dítě v ní připoutat bezpečnostními pásy. Alternativou je dodatečné uchycení pomocí kotevních bodů ISOFIX. Při výběru dětské autosedačky je potřeba dbát nejen na pohodlí dítěte během cesty, ale i při nastupování a vystupování.

Při jízdách s dětmi rodiče ocení i tipy na odpovědi na zvídavé dětské otázky. Najít je mohou v článku v online magazínu ŠKODA Storyboard.

Cestování se zvířaty

Přeprava zvířat v osobních vozech není nijak regulována. Nejvhodnějším místem pro přepravu zvířat jsou zadní sedadla doplněná odpovídajícím zabezpečením. ŠKODA Originální příslušenství nabízí ochranné potahy zadních sedadel nebo bezpečnostní pásy pro psy v několika velikostech. Tyto popruhy se zapínají do zámku bezpečnostního pásu. Zvířata by se v žádném případě neměla poutat za obojek. Větší zvířata se mohou přepravovat i v zavazadlovém prostoru. V takovém případě je vhodné pro jejich ochranu i ochranu pasažérů použít mřížku nebo síť oddělující zavazadlový prostor od interiéru. Zavazadlový prostor může ochránit také protiskluzová podložka. Další tipy pro cestování se zvířaty najdete ve článku ŠKODA Storyboard.

Bez počítače a internetu se dnes obejde málokdo. Právě ve světě financí, nakupování a sociální interakce se online přístup stal takřka přirozeností. Jenomže e-shopy, sociální sítě, banky a jejich klienti nejsou jediní, kteří se pohybují po sítích. A i když v poslední době slýcháme o hackerech spíše v souvislosti se špionáží a útoky na servery různých vlád a agentur, neznamená to, že by naše konta a účty zůstaly v bezpečí. Pojmy jako třeba phishing či hromadné zasílání podvodných e-mailů ze slovníků počítačové bezpečnosti jen tak nezmizí. Neodmyslitelnou součástí dnešní doby je také šíření dezinformací, kterým nejen dospělí, ale i studenti musejí odolávat.

V rámci zpracovávaného soutěžního časopisu se studenti musí pokusit své čtenáře seznámit s tím, jaká rizika číhají na jejich počítač a je samotné při neodpovědném počínání. Vysvětlit jim, že záleží na nich, kolik dvířek za sebou nechají při procházení internetem otevřených. Měli by čtenářům poskytnout návod, jak utěsnit alespoň základní bezpečnostní skuliny domácích počítačů, tabletů nebo chytrých telefonů.

Studenti by měli čtenářům třeba vysvětlit, co je to firewall a co antivirový program. Před čím je mají chránit a jak vlastně fungují. Ukázat jim, že za podobné programy nemusejí vynakládat horentní sumy, ani věnovat přehršel času jejich nastavení. Měli by tedy čtenářům poradit, jak se na internetu chovat bezpečně, a nasměrovat je k odpovědnému užívání internetu.

Soutěž Spotřeba pro život vyhlašuje dTest pro studenty středních škol, vyšších odborných škol a žáky odborných učilišť, mohou se jí ale účastnit samostatně i studenti a žáci zapojení do různých forem mimoškolních odborných aktivit. Každý soutěžní kolektiv reprezentuje tříčlenný redakční tým a koordinátor z řad dospělých.

Soutěží se v tvorbě vzorového vydání spotřebitelského časopisu pro mládež. Studenti v něm zužitkují vlastní zkušenosti s daným tématem, mohou také zpracovat porovnání poskytovaných služeb. Soutěžní časopis má mít v tištěné podobě formát A4, osm až dvanáct číslovaných stran obsahu a čtyři strany samostatné obálky.

Zpracované časopisy mohou soutěžní týmy zasílat až do konce května tohoto roku. Poté odborná porota vybere pět soutěžních časopisů, jejichž autoři obdrží věcné ceny věnované vyhlašovatelem soutěže. První tři kolektivy obdrží spolu se svými koordinátory jako odměnu zájezd do sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku. Každá škola zúčastněná v národním kole soutěže obdrží zdarma předplatné tištěné verze časopisu dTest pro následující školní rok.

dTest vyhlašuje letošní ročník soutěže pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, Českého telekomunikačního úřadu a místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji. Více informací o soutěži najdete na www.spotrebaprozivot.cz.

Zdroj: dTest

Pravidla pro pohyb lyžařů v lyžařských areálech jsou stanovena ve zvláštní české technické normě. Ta obsahuje pravidla pro značení a zabezpečení v zimních střediscích a přehled výstražných, příkazových, zákazových a informačních značek. Vymezuje i zdroje nebezpečí, které se mohou na sjezdovkách vyskytnout.

Patří mezi ně předně zdroje typického nebezpečí jako například hrany terénu, terénní nerovnosti, stromy, rozježděný terén, proměnlivá či omezená výška sněhu, informační tyče s ukazateli, běžná údržba sjezdových tratí, bariéry sněhu vzniklé zasněžováním či zábrany ohraničující sjezdové tratě. „Typická nebezpečí nevyžadují ze strany provozovatele lyžařského areálu žádná zvláštní opatření. S těmito riziky se musí totiž lyžař vypořádat sám a přizpůsobit jim své lyžařské schopnosti a způsob jízdy,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Zdroje atypického nebezpečí, které norma rovněž definuje, působí na lyžaře jako nástrahy. Patří mezi ně například všechny překážky instalované provozovatelem lyžařského areálu na sjezdových tratích nebo v jejich bezprostřední blízkosti, tedy sněžná děla, nadjezdy a podjezdy, sloupy osvětlení pro večerní lyžování a podobně. Mezi další zdroje atypického nebezpečí patří křížení sjezdových tratí s jinou sjezdovou či běžeckou tratí, propasti a strmé úseky mimo sjezdové tratě, ocelová lana a kotvící prvky navijáků, sněžné rolby či organizace akcí na sjezdových tratích.

Provozovatel lyžařského areálu musí atypická nebezpečí podle jejich druhu buď označit varovnými znaky či instalovat bezpečnostní prvky (například bezpečnostní matrace či sítě), nebo je odstranit. Pokud není možné je odstranit ani zabezpečit, musí být sjezdová trať uzavřena, například v případě nesjízdnosti trati vlivem silného větru či sněhové kalamity.

Kromě výše uvedených pravidel by měl každý lyžař dodržovat pravidla Mezinárodní lyžařské federace (FIS), která jsou mezinárodně uznávána. V některých evropských státech je povinnost dodržovat tato pravidla stanovena přímo zákonem, jinde jsou obsažena v provozních řádech skiareálů.

Pravidla FIS sice nejsou součástí českého právního řádu, nicméně Nejvyšší soud ČR při svém rozhodování dospěl k závěru, že jsou pro lyžaře pohybující se na sjezdové trati závazná a jejich nedodržení představuje porušení obecné prevenční povinnosti. „Nejvyšší soud rovněž v jiném rozhodnutí uvedl, že lyžař je povinen přizpůsobit rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a zkušenostem a celkové situaci na místě, jímž projíždí, tedy zejména terénním, sněhovým a povětrnostním podmínkám, výhledovým poměrům, počtu a pohybu ostatních lyžařů či jiných osob. Tedy tak, aby měl možnost včas a v dostatečné vzdálenosti reagovat i na nenadálou překážku v jízdě,“ doplňuje Hekšová.

Pravidla FIS je možné najít na webových stránkách Horské služby ČR.

Při cestách za sjezdařskými zážitky by lyžaři neměli zapomínat ani na helmy či další bezpečnostní prvky lyžařské výbavy. Povinnost používat lyžařskou helmu není v okolních státech jednotná. Někde je povinnost používat helmu pro děti do 15 let stanovena zákonem, jinde mají skiareály tuto povinnost obsaženou ve svých podmínkách. Pokud dítě nemá helmu, může ho provozovatel skiareálu vykázat ze sjezdovky. Chystáte-li se na lyže do zahraničí, nezapomínejte ani na cestovní pojištění správně nastavené pro zimní sporty.

Zdroj: dTest

„Koupili jsme je ve stejném obchodě, stály vedle sebe na stejném regálu, mají stejného výrobce, stejnou váhu i velikost a cenový rozdíl mezi nimi činí pouhé tři koruny. Přesto se 60gramové figurky anděla a Mikuláše svým složením významně liší. Anděl, za kterého jsme zaplatili 24,90 Kč, je z mléčné čokolády. Mikuláš, který stál 21,90 Kč, je vyroben převážně z cukru a palmového tuku,“ uvádí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest.

Kvalitativně jde tedy o dva zcela odlišné výrobky. Rozdíl poznáte pouze tak, že zapátráte po informacích uvedených malým písmem na etiketě na zadní nebo spodní straně staniolového obalu. Na prvním místě ve složení obou figurek stojí cukr. V případě Anděla se však jedná o čokoládu, v případě Mikuláše o výrobek označený jako „Mléčná pochoutka. Cukrovinka“.

„Mikuláš obsahuje jen 9 % kakaového prášku se sníženým obsahem tuku, takže nesmí nést název ‚čokoláda‘. Ve výčtu jeho složení najdeme na prvních místech cukr, plně ztužený rostlinný tuk z palmových jader, sušenou mléčnou syrovátku a až pak zmíněný kakaový prášek. Figurka Anděla z pravé čokolády oproti tomu obsahuje nejméně 32 % kakaové sušiny a je správně označena jako ‚mléčná čokoláda‘. Na prvních místech ve složení najdeme cukr, kakaové máslo, kakaovou hmotu a sušené odstředěné mléko,“ říká Hana Hoffmannová.

Na trhu najdeme různé druhy čokolády, všechny popisuje vyhláška č. 76/2003 Sb. Ta udává minimální podíl kakaové sušiny v mléčné a hořké čokoládě, pro mléčnou a bílou (ta kakao neobsahuje) pak vymezuje i nejnižší přípustný obsah mléčné sušiny.

Figurky z pravé čokolády na čokoládu upozorňují v názvu. Ve složení najdete rovněž cukr a mléčné složky, nebude však chybět kakaová hmota a informace o jejím množství. Mikulášské figurky jsou nejčastěji vyrobeny z čokolády mléčné.

Pokud se v názvu výrobku místo slova čokoláda objevuje „kakaová pochoutka“, „kakaová poleva“ či „kakaová hmota“, je třeba zbystřit, pravděpodobně jde o náhražku čokolády. Budete-li číst etiketu dál, jistotu nabydete ze složení výrobků. V těch, které nejsou čokoládové, se na prvních místech objevují cukr, některý z rostlinných tuků a sušená mléčná syrovátka, případně sušené odtučněné mléko. Až pak zpravidla následuje kakao. Cena takových výrobků sice může být nižší, jejich kvalita tomu ale odpovídá.

Jak poznat čokoládovou figurku?

• dejte si práci a čtěte informace na etiketě
• v názvu výrobku najdete slovo čokoláda
• etiketa musí obsahovat větu „kakaové sušiny nejméně x %“
• na druhém místě ve složení bude kakaová hmota nebo kakaové máslo, nikoli rostlinný tuk.

Jaké požadavky na čokoládu klade vyhláška?

Bílá čokoláda neobsahuje kakaovou sušinu. Je vyrobená zejména z kakaového másla (minimálně 20 %), mléka nebo mléčných výrobků (nejméně 14 % mléčné sušiny) a sladidel.

Mléčná čokoláda obsahuje nejméně 25 % celkové kakaové sušiny a 3,5 % mléčného tuku. Jako „extra“ je pak označena mléčná čokoláda s minimálně 30% podílem celkové kakaové sušiny, 18 % mléčné sušiny a 4,5 % mléčného tuku.

Hořká čokoláda musí obsahovat nejméně 35 % celkové kakaové sušiny, výrobky vyšší jakosti (extra) pak 43 %. Existuje i řada hořkých čokolád s mnohem vyššími podíly kakaa. Nejvíce chuťových tónů si lze vychutnat u těch s obsahem sušiny v rozmezí 60–75 %, u čokolád s vyšším podílem už může převažovat hořkost nad ostatními chuťovými vjemy.

Zdroj: dTest

Vyjma informací, které se standardně vyskytují na školních nástěnkách, jako je rozvrh hodin, suplování, jídelníček nebo třeba fotografie ze školních akcí, nově ÁMOS vision rozšiřuje svoje pole působnosti o virtuální pomocnou ruku. Od října se na dotykových panelech objevuje položka Poradna. Ta obsahuje kontakty na organizace, které poskytují pomoc mladé generaci v komplikovaných situacích. Další novinkou je integrovaná Mapa krizové pomoci. Díky automatickému vyhledávání polohy získá dítě či student v nouzi informace o nejbližší dostupné pomoci doslova na pár kliknutí. „Mapu krizové pomoci jsme vytvořili tak, aby si děti a mladí lidé mohli sami najít nejbližší organizaci, která by jim pomohla řešit obtížné situace, ve kterých se ocitají, a nevědí si s nimi rady. Jsme rádi, že díky interaktivním obrazovkám ÁMOS vision je mapa dostupná v mnoha školách po celé republice. Potřebná pomoc je pro děti a studenty zase dostupnější,“ říká Alena Šváchová, manažerka programu Včasná pomoc dětem.

Multimediální nástěnky se v současné době vyskytují na bezmála stovce českých škol a získávají si čím dál větší popularitu díky své komplexnosti, rychlosti a dostupnosti informací na pár doteků. „Digitální nástěnku ÁMOS jsme u nás ve škole nainstalovali během těchto letních prázdnin, od 1. září je tedy v plném provozu. Máme zatím jenom samé pozitivní odezvy – od studentů i učitelů. Zařízení umožňuje rychlý přenos aktuálních informací a změn, kterých je ve škole každý den celá řada. Bonusem jsou důležité zprávy z oblasti prevence a osvěty. Oceňujeme především fakt, že jsou tyto informace garantovány odborníky z jednotlivých oblastí,” pochvaluje si nového pomocníka PhDr. Pavel Toman, ředitel SŠ stavební v Jihlavě.

ÁMOS 2.0 je tady

Společnost inpublic group, která systém digitálních nástěnek provozuje, vytvořila na základě zpětných vazeb za uplynulý školní rok novou generaci multimediálních zařízení pod názvem ÁMOS 2.0. Původní nástěnky prošly vývojem, aby byly užitečnější a praktičtější pro současné potřeby mládeže, učitelů i vedení škol. Vylepšený ÁMOS má upravený design a disponuje novou dotykovou zónou s rozšířeným počtem tlačítek. Z hlediska obsahu se objevuje také zpravodajství ze studentské redakce, aktuální počasí včetně regionální předpovědi, pomoc s výběrem školy či seznam zajímavých mimoškolních aktivit. „Smysluplné projekty a zpětná vazba od našich uživatelů jsou pro nás hnacím motorem pro další práci a vývoj systému. Jsme nadšení ze spolupráce s NROS a APKP, významnými subjekty, pro které bezpečí dětí hraje prim, a samozřejmě také z nové generace ÁMOS vision, která nás zase posouvá o kus dál,“ vysvětluje Richard Prajsler ze společnosti inpublic group, která systém digitálních nástěnek provozuje.

Vaše první úvahy budou nejspíš směřovat k parametrům mobilního zařízení, výběru značky a modelu. Dále je ale potřeba vybrat určitého operátora a také některý z jeho nabízených tarifů. Na telekomunikačním trhu působí několik desítek operátorů (počítáme-li kromě tří „klasických“ i operátory virtuální) a každý z nich mívá ve svém portfoliu několik různých produktů. Podle čeho tedy vybrat nejvhodnější variantu?

„Parametry výběru operátora pro vaše dítě se nijak zvlášť neliší od dospělácké verze.
V zásadě je třeba si rozmyslet, jak moc pevnou vazbu si chcete k operátorovi vytvořit.
A to jak po stránce anonymity – zvolíte-li předplacenou kartu, tak co se týče časového závazku, kdy se rozhodujete mezi smlouvou na dobu určitou a neurčitou,“ říká Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Kromě těchto dvou faktorů může k rozhodnutí o volbě vhodného poskytovatele přispět také další důležitý aspekt, jímž je takzvaná tarifikace. Jde o způsob, jakým operátor účtuje uskutečněný hovor po první provolané minutě – zda po sekundách (60+1), půl minutách (60+30) nebo minutách (60+60).

U výběru tarifu, respektive jeho doplňkových služeb, už se ale podoba produktů v závislosti na věku uživatele poněkud liší. Kromě obligátních kritérií, která musíte zhodnotit i při volbě tarifu pro sebe (tedy nejčastěji čerpaného typu služby, množství dat či volání do vlastní sítě zdarma), se u nabídky pro malé telefonisty zaměřujte především na škálu funkcí, jež umožní z vaší strany nastavení a kontrolu.

Co všechno je možné přizpůsobit? „Především blokaci volání na drahá audiotextová čísla, blokaci mezinárodních hovorů, multimediálních zpráv a drahých, takzvaných prémiových SMS. Dále je možné u dětských tarifů nastavení limitu na volání a limitu či úplného vypnutí mobilních dat,“ vysvětluje Eduarda Hekšová. A dodává: „Abyste měli přehled nad službami čerpanými dítětem, je velice užitečné zřízení samoobsluhy, která umožňuje mít nonstop přehled nad aktuální útratou a měnit nastavení služeb. Přístupové heslo ale z logiky věci nesmí přijít do rukou dítěti.“

Pokud jste si již ujasnili, co je pro vás důležité při výběru operátora i konkrétního tarifu, nastává správný čas připojit k favorizovaným parametrům odpovídající typ služby. Z jakých možností můžete pro své potomky vybírat? Odhlédneme-li od nejrůznějších firemních či jiných úzce profilovaných tarifů, nabízejí se v zásadě tři varianty:

• Předplacená karta – je oblíbeným řešením především u menších dětí, které se teprve učí s telefonem zacházet. Má své nevýhody v podobě dobíjení kreditu a nemožnosti hovoru při jeho vyčerpání. Na druhou stranu touto cestou zabráníte vysokým účtům za telefon i složitému blokování čísla u operátora v případě ztráty či odcizení přístroje.
• Smluvní tarif s paušálem – uplatní se u starších dětí s větší potřebou volání i písemné komunikace. Doporučujeme však tarif bez pevného závazku (opět kvůli riziku ztráty telefonu) a také nastavení měsíčního limitu na volání i čerpání dat.
• Rodinný tarif – patrně nejkomfortnější varianta, kdy platíte paušální částku (dnes vesměs již za neomezené volání a zprávy), a k tomu máte k dispozici několik dalších čísel s rozdílnými službami. Pozor si dejte pouze na to, že u některých operátorů bývá balíček dat sdílený, tedy společný pro celou rodinu.

Užitečným nástrojem při výběru tarifu je nezávislý srovnávač mobilních tarifů na www.dtest.cz/tarify. Bezplatně a anonymně pomůže najít nejvhodnější tarif či předplacenou kartu podle počtu využitých minut, SMS a mobilních dat.

Zdroj: dTest

Vyberte správnou autosedačku

Vozíte svého školáka či předškoláka do školy, školky či na kroužky autem? Povinnost použít autosedačku nebo podsedák ze zákona platí pro dítě menší než 150 cm či s váhou méně než 36 kg. Výběr správné sedačky není jednoduchý a na trhu je aktuálně mnoho typů. Hlavním kritériem pro výběr autosedačky je zařazení do hmotnostní kategorie podle váhy dítěte. V předškolním věku věnujte pozornost skupině 1, která je určena pro děti s váhou 9-18 kg. Dle nejnovějších testů je nejbezpečnější pozicí pro dítě ta proti směru jízdy. Proto jsou pro děti do 104 cm k dispozici modely sedaček, které nabízejí usazení proti směru jízdy s možností otočení po směru jízdu, když děti povyrostou.

V pozdním předškolním a školním věku pak vybírejte sedačku ze skupiny 2 (15–25 kg) a 3 (22–36 kg), do které patří i tzv. podsedáky. Dětské autosedačky těchto kategorií mají zádovou opěru a vesměs nastavitelnou hlavovou opěrku. Vybírejte ty modely, které disponují kvalitní ochranou hlavy a proti bočnímu nárazu. Populární jsou autosedačky, které najednou splňují požadavky kategorií 1 až 3. To znamená, že je lze používat od 8 až do 36 kg. Menší děti (do 18 kg) se v nich poutají 5ti bodovými bezpečnostními pásy autosedačky a později lze tyto pásy odejmout a dítě se pak poutá 3bodovým bezpečnostním pásem vozidla.

Důležitým kritériem pro výběr autosedačky je fakt, zda je vaše vozidlo vybaveno upevňujícím systémem Isofix. Upevnění sedaček vybavených systémem Isofix je mnohem jednodušší a komfortnější než upevnění sedačky k vozidlu bezpečnostním pásem.

U větších dětí (15-36 kg), které se již nevejdou do autosedačky, je pak řešením pro zajištění bezpečnosti podsedák, který už ale nezajišťuje ochranu hlavy nebo proti bočním nárazu. „Jeho hlavní funkcí je zajištění správného usazení dítěte a to tak, aby sedělo dostatečně vysoko a bezpečnostní pás vedl dítěti přes rameno, nikoli přes krk,“ vysvětluje Michael Knor ze společnosti Auto Kelly.

Každá autosedačka musí být označena tzv. zkušební značkou, která je zárukou toho, že sedačka splňuje testy evropských norem. Na značce najdete homologační značku „E-mark“, označení váhové kategorie a číslo osvědčení. Ne každý typ však může vám i vašemu dítěti vyhovovat, proto doporučujeme navštívit specializovanou prodejnu, kde vám poradí odborník, a kde je možné sedačku vyzkoušet.

Ať je vaše dítě na ulici vidět!

Rána jsou těžká nejen pro rodiče, ale i pro děti, kterým se z teplé postele vůbec nechce. Mnohdy ani třetí upozornění, že musí vstávat, nezabere a u čtvrtého už je pozdě. Vyletí z postele, nestihnou se pořádně ani rozkoukat a ještě rozespalé běží do školy. A právě zde je kámen úrazu. Dbejte na jejich bezpečnost a neustále jim připomínejte, ať jsou opatrné a ostražité. Především teď, když se pomalu blíží podzim. Ráno bude brzy tma, proto by děti měly být na silnici dobře vidět. Naštěstí pro vás, děti milují výrazné oblečení a věci, které jsou nepřehlédnutelné. Takže reflexní prvek na své školní brašně jistě uvítají.

Pro větší děti volte potahy nebo pásky

Pro starší školáky je ideální volit reflexní potah, který se jednoduše natáhne přes školní batoh. Další variantou jsou klasické reflexní pásky nebo pásky se světlými diodami s režimem blikání či svícení. Při cestě do školy tak bude dítě perfektně vidět i v mlze a vy můžete být o něco klidnější.

Kromě klasických bezpečnostních doplňků tu máme i pár tipů na zábavné reflexní prvky. Sada dobře viditelných a výrazných doplňků, která je moderní a vtipná, zaujme každé dítě. Samonavíjecí reflexní pásek se dá využít na ruku a samolepky smajlíků si může dítě přilepit třeba na batoh.

Pro menší děti je lepší sáhnout po vestě nebo límci

Malé předškoláky na ulici nejčastěji potkáte v reflexní vestě, díky které je řidiči spatří i z velké vzdálenosti. Dobrou variantou je i límec, který je za snížené viditelnosti vidět stejně dobře, jako reflexní vesta.

I když budou děti na cestách nepřehlédnutelné, musí být na ulici opatrné a sledovat, co se kolem děje. Mnoho řidičů je dnes nepozorných, a proto je důležité, aby na to myslely i děti a na přechodu opravdu počkaly, než jim auto zastaví.

Dbejte na bezpečnost vašich ratolestí a buďte na školní rok připraveni. Dětské autosedačky a reflexní doplňky zakoupíte třeba v jedné z více než osmdesáti kamenných prodejen Auto Kelly nebo na jejich e-shopu.

Téměř polovina řidičů má osobní zkušenost s mikrospánkem za volantem. Přitom mikrospánek nepřichází jako blesk z čistého nebe – ospalost a zhoršená koncentrace ho vždy provází dlouho dopředu. Přesto velké procento řidičů pokračuje ve své cestě dál a na signály vedoucí k mikrospánku nereaguje. Na problém, který způsobuje až 20 % dopravních nehod, upozorňuje kampaň Ty to zvládneš pod záštitou Asociace Záchranný kruh.

Drtivá většina lidí ví, jak je nebezpečné řídit automobil pod vlivem alkoholu, ale neuvědomuje si, že řízení při ospalosti a únavě může mít stejně fatální důsledky. „Přitom unavený řidič za volantem se chová a reaguje stejně jako řidič, který má v krvi přibližně jedno promile alkoholu, což je zhruba pět plzeňských piv. Posadí-li se tedy za volant unavený nebo vyčerpaný řidič, jeho počínání je stejně nezodpovědné, jako kdyby sedal za volant opilý,“ říká Pavel Žíha, vedoucí odboru dopravní policie z krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.

Při prvních náznacích únavy by měl řidič okamžitě zastavit

Tři až patnáct vteřin, během kterých člověk za volantem zcela vypne, může mít katastrofální následky, které si řidič a spolucestující mohou nést po zbytek života. Téměř polovina řidičů je ale přesvědčena, že se s únavou během jízdy dokáže vypořádat sama. Namlouvají si, že překonání únavy je otázkou síly vůle, což není pravda. Přesvědčení řidiče, že ovládá svou únavu, je pouhou iluzí. Naopak, únava ve skutečnosti ovládá jeho.

„Unavený řidič má sníženou pozornost, pozdě reaguje a má také zhoršenou koordinaci pohybů. To vše může vést k tomu, že buď sám způsobí dopravní nehodu, nebo se mu nepodaří hrozící dopravní nehodu odvrátit,“ přibližuje Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.

Pětina řidičů klidně usedne za volant, i když se cítí unavena. U řidičů z povolání je to dokonce až 40 %. Jedná se o naprosto alarmující čísla svědčící o tom, že řada řidičů únavu za volantem hrubě podceňuje. Dlouhodobě nepomáhají ani takzvané „zlepšováky“, kolem kterých panuje celá řada mýtů. „Káva, otevřená okénka, hlasitá hudba, energetické nápoje – nic z toho unaveného řidiče za volantem neprobere na dlouho. Pouze to o pár minut oddálí nástup mikrospánku,“ doplňuje Smetana.

Řešením jsou krátké, ale pravidelné zastávky, případně i zdřímnutí

Cesta by nikdy neměla být lítým bojem s časem a už vůbec ne s únavou. Pokud řidič únavu cítí, měl by zastavovat zhruba každé dvě hodiny, procházet se, pravidelně a zhluboka dýchat, protáhnout se nebo, pokud to situace dovoluje, si i na chvíli zdřímnout.

„Člověk není stroj a musí pravidelně odpočívat. A na rozdíl od stroje se výrazně hůře opravuje. Člověk, který před nehodou spěchal a nenašel pár minut na to, aby si udělal přestávku a odpočinul si, má pak najednou času dost. Léčba zranění z dopravní nehody se počítá na týdny, někdy i na měsíce, kdy je člověk vyřazen z běžného provozu. A to nemluvíme o těch, kteří si nesou následky tohoto spěchu po zbytek svého života. Nebo nedostanou druhou šanci vůbec…“ říká Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, která sdružuje záchranářské subjekty a další instituce, se kterými vyvíjí a realizuje projekty týkající se informování, vzdělávání a prevence v oblastech běžných rizik a mimořádných událostí.

Asociace zaštiťuje kampaň Ty to zvládneš, ve které představí úderná a inovativní instruktážně analytická videa vycházející z reálných dopravních nehod. „V našem projektu představíme divákům unikátní spojení reálných záběrů složek IZS ze zásahů společně s analýzou nehod a preventivně emotivním sdělením z úst záchranářů. Díky analytické části a výpovědím záchranářů zasahujících na místě události seznámíme diváka jak s průběhem zásahu, tak hlavně s důvody vzniku nehody a zejména pak specifikací chyb. Našim cílem je, aby si divák uvědomil rizika a samozřejmě si přejeme, abychom tímto projektem snížili počet dopravních nehod na minimum,“ uzavírá Krajsová.

Video ke kampani naleznete zde.

Bližší informace o projektu naleznete na realita.tytozvladnes.cz.

Soutěžní program pro děti

Pavilon Z se již od ranních sobotních hodin zaplní dětmi. Připraveno pro ně bude množství zajímavých soutěžních úkolů. Policie ČR přiveze celou řadu techniky, kterou používá při svých zásazích. Děti si mohou zkusit běh na radar, otestují své znalosti dopravních značek.

Městská policie Brno se bude věnovat zejména cyklistům. Na jejich stanovišti si zájemci vyzkouší jízdu zručnosti mezi překážkami. Kola budou zdarma k dispozici.

Jihomoravští profesionální hasiči mají pod patronátem atraktivní stanoviště „Uhas požár“. Zde poteče voda proudem, protože malí soutěžící si vyzkouší na maketě hasičský zásah. Dobrovolní hasiči z KSH JmK nechají zájemce zkusit přepravit zraněného člověka nebo stát se na chvíli tím „nejhustějším“ hasičem, pro děti totiž bude připravena lehčí verze závodu TFA.

Technické muzeum v Brně se zase podívá pochopitelnou a interaktivní formou na téma závodění. Stanoviště otevírají v 9 hodin, poslední soutěžní karty budou vydány v pavilonu Z v 16:30 hodin, dětský program končí v 17 hodin. Děti neodejdou s prázdnou! Pokud splní 8 ze 14 úkolů, mohou si dojít pro odměnu do takzvané Odměnárny.

Program na expozici Ministerstva obrany a Armády ČR

V sobotu bude přístupná i expozice Ministerstva obrany a Armády ČR v pavilonu P a na volné ploše K. Zaměřena je letos na významná jubilejní výročí. Jedním z nich je výročí 20 let od vstupu ČR do NATO a druhým 100 let Generálního štábu Armády ČR.

Na jejich expozici tak uvidíte mnoho zajímavých exponátů, včetně kolového obrněného vozidla Pandur ve velitelsko-štábní modifikaci, lehkého obrněného vozidla Iveco, stíhacího letounu Spitfire ve skutečné velikosti či výrobků československých zbrojovek. Lákadlem bude i tank Renault FT17, který začal sloužit již za první světové války.

Uskuteční se také zajímavý doprovodný program – ukázky práce psovodů, přehlídková vystoupení Hradní stráže nebo ukázky manipulace s přepravními prostředky.

Zábava pro celou rodinu

Atraktivní program je připraven pro celou rodinu. K vidění bude výstava historické vojenské techniky, kterou pořádá Veteran Vehicle Club Březník. Otevřeny budou i všechny expozice veletrhů PYROS a ISET v pavilonu F.

Na stoleté výročí vzniku dopravní policie se zaměří expozice Policie ČR. Návštěvníci si zde prohlédnou řadu historických i novodobých vozidel a zařízení, které provázejí dopravní policii její celou historií. Uvidí motorky, vozidla, radary, které sloužily k měření rychlosti nebo zastavování vozidel.

Městská policie Brno si na svém stánku připomene 20 let existence Poříční jednotky. Návštěvníci uvidí vybavení potápěčů, například tlakové láhve, automatiku, masky, ploutve. Součástí prezentace bude i plně vybavené služební vozidlo pro záchranářské potřeby Škoda Kodiaq a motorový člun Pioner Multi.

Další skvělou podívanou nabídne venkovní terénní polygon, ve kterém zájemci uvidí ukázky vojenské, hasičské a policejní techniky v akci.

Vstup pro děti do 15 let je zdarma, dospělí zaplatí za vstupenku 50 Kč. Vstupenky jsou k zakoupení již nyní on-line.

Kompletní informace najdete na www.denbezpecnosti.cz

Všímejte si zkušební značky

Každá autosedačka musí být označena tzv. zkušební značkou, která je zárukou toho, že sedačka splňuje testy evropských norem. Na značce najdete jméno výrobce, homologační značku „E-mark“, označení váhové kategorie a číslo osvědčení.

Kterou skupinu vybrat?

Autosedačky se dělí na jednotlivé skupiny dle váhy dětí. Maminky mají vyzkoušené, že průměrně od narození až do dvanácti let dítěte vystřídáte zhruba tři autosedačky. Klíčové je tedy vybrat takovou autosedačku, která odpovídá váze dítěte a ve které se bude cítit pohodlně. Začínáme skořepinovými autosedačkami ze skupiny 0 a 0+ (od narození do 13 kg), jde o tzv. vajíčka, které se bez výjimky upínají proti směru jízdy a u kterých je výhodou kompatibilita s kočárkem, takže například při návštěvě obchodu stačí jenom autosedačku s dítětem vyjmout z auta a nasadit na základnu kočárku. Jakmile začíná dítě sedačku přerůstat, tudíž nemá chráněnu celou hlavu, je nutné vajíčko nahradit.

Následuje skupina s označením „1“, která je určená pro děti s váhou od 9 kg do 18 kg. Každá kvalitní autosedačka by měla mít perfektní ochranu proti bočnímu nárazu a být vybavena měkkým polstrováním, které zajistí pohodlí dítěte.

Dalšími jsou skupiny 2 (od 15 kg do 25 kg) a 3 (od 22 kg do 36 kg) kam patří především tzv. podsedáky. Ty už samozřejmě nedisponují boční ochranou hlavy a zádovou opěrou. Jejich hlavním účelem je zvýšení posezu dítěte tak, aby bylo zajištěno správné vedení bezpečnostního pásu. Musí být veden přes rameno, nikoli přes krk dítěte. Povinnost použít podsedák platí pro dítě menší než 150 cm či s váhou méně než 36 kg.

Nyní si už stačí jen vybrat ten správný typ pro vaše dítě. Autosedačky nedoporučujeme kupovat z druhé ruky zvláště, pokud neznáte jejich „historii“.

Připevnění autosedačky

„Autosedačky se k sedačce vozu připevňují dvěma způsoby, buď pomocí tzv. isofixu, kterým ale musí být váš vůz vybavený, nebo bezpečnostním pásem. Autosedačku vybavenou isofixem pořídíte pro všechny váhové kategorie. Pouze u tzv. vajíčka si k ní budete muset pořídit i základnu,“ vysvětluje Michal Knor z Auto Kelly. Isofix je řešení, které využívá kotvy uchycené přímo na konstrukci auta. Svoji správnou funkci bude sedačka plnit pouze tehdy, dodržíte-li všechny postupy instalace i používání. „Prodejce by vám měl umožnit vyzkoušet vybranou autosedačku přímo ve vašem autě, abyste měli jistotu, že autosedačku snadno nainstalujete,“ radí Michal Knor z Auto Kelly.

Prohlédněte si dostupné modely autosedaček online na www.autokelly.cz, nebo navštivte jednu z více než 80 prodejen společnosti Auto Kelly a vyzkoušejte si ji ve svém vlastním voze. Prodejci vám také ochotně zodpoví všechny otázky, kterých jak víme, mívají rodiče celou řadu.

Na zadní stranu předního sedadla jednoduše připevníte organizéry, do kterých umístíte hračky, telefony, powerbanky, tablety a vůbec veškerou drobnou elektroniku. Na výběr je několik druhů, přičemž plastové organizéry se hodí i na uschování nejrůznějších pochutin, jídla a nápojů. Pokud chcete ve svém voze eliminovat výskyt drobečků, pro konzumaci svačinek či jiných drobivých pokrmů perfektně poslouží jídelní pult. Snadno ho složíte, pokud ho nepoužíváte, a nezabere vám tak ve voze prakticky žádné místo. Dětem můžete pořídit také organizéry ozdobené jejich oblíbenými hrdiny, jako jsou ti z Ledového království, Star Wars nebo Cars. S těmito motivy pořídíte i stylové cestovní polštářky, které umožňují pohodlné opření hlavy ze stran, a zároveň ulehčují krční páteři vašich dětí.

Tip na cestování s dětmi

Chcete-li děti během cestování důkladně zabavit, pusťte jim na tabletu jejich oblíbené pohádky. Tablet snadno připevníte pomocí držáku na tablet s mechanismem pro upevnění na opěrku hlavy předního sedadla.

Mezi dvě dětské autosedačky na zadním sedadle je také vhodné umístit k tomu speciálně určený typ organizéru. „Nabízí množství kapes a přihrádek, takže do něj můžete uložit hračky, lahve na pití a nejrůznější drobné předměty. Organizér lze snadno připevnit k bezpečnostnímu pásu, takže nesklouzne ze sedadla. Díky organizéru tak děti mají všechny potřebné věci po ruce a řidič se může plně věnovat jízdě, aniž by byl pro zachování klidu v kabině nucen asistovat spolujezdcům při hledání nejrůznějších předmětů,“ doporučuje s úsměvem Michal Knor ze společnosti Auto Kelly.

Organizéry vám při jízdě prokážou velmi dobrou službu, navíc ochrání přední sedadla před ušpiněním a poškozením od dětských bot a zároveň jsou cenově velmi dostupné, protože i kvalitní organizér pořídíte v řádech stokorun.

Cestujte vy, ne vaše věci

Řešíte-li, kam položit telefon, klíče a jiné drobné předměty ve svém autě, sáhněte po protiskluzové podložce. Za pár desítek korun už nikdy nebudete hledat zapadnuté klíče, drobné do košíku a telefon budete mít vždy při ruce.

I v horkých dnech vždy osvěžující chladivý nápoj

V případě multifunkčního vybavení do auta můžete sáhnout třeba po chladicí tašce, kterou stejně jako organizéry připevníte na zadní stranu předního sedadla. Díky ní si budete moci během cesty vychutnat osvěžující chladivý nápoj nebo ovoce a navíc vám také ochrání sedačky před znečištěním a nabídne mnoho úložného prostoru. Chladicí tašku s přehledem pořídíte do tisíce korun.

První dojem je jen jeden, udělejte si ho co nejlepší

Pokud svým vozem často vyrážíte na pracovní schůzky, jistě oceníte cestovní ramínka. Ta jednoduše namontujete na opěrky hlavy, aniž byste potřebovali nějaké speciální nářadí. Kvalitní chromovaná ramínka dostanete za necelých tři sta padesát korun. Na důležitou pracovní schůzku tak dorazíte, jako byste přijeli přímo od krejčího.

Zavazadlový prostor přehledně

Často se stává, že při balení na výlet či dovolenou nabydete dojmu, že v kufru svého auta nemůžete zákonitě nic rychle najít. Díky organizérům budete mít všechny své věci přehledně uloženy. Zastavit se jen tak po cestě u vody a najít ručníky či jiné vybavení nebude nikdy jednodušší.

Organizéry do kufru vozidla jsou totiž ideálním doplňkem pro udržení pořádku v zavazadlovém prostoru. Jsou vhodné pro uložení zavazadel, nákupu, nářadí, autolékárničky, ale i nezbytné výbavy. Na výběr je hned několik druhů podle objemu a k dostání jsou i stylové vychytávky jako třeba kempinkový košík v různých barvách. U organizérů do zavazadlového prostoru rovněž platí, že se nejedná vůbec o nákladnou záležitost. Kvalitní brašny, organizéry nebo pružné upevňovací sítě pořídíte v řádech stokorun.

Ještě něco navíc

Pro své oblíbené brýle můžete sáhnout po elegantním držáku na brýle, pití bezpečně umístíte do plastových držáků na nápoje. Maximální pohodlí při jízdě vám zaručí opěrky mezi sedadla, jejichž vnitřní prostor lze také prakticky využít.

Skvělý výběr všech šikovných pomocníků, kteří se budou k udržení pořádku ve vašem autě hodit, najdete třeba v Auto Kelly. Podívejte se na www.autokelly.cz, nebo se zastavte v jedné z jejich více než osmdesáti kamenných prodejen, kde můžete s odborníky navíc konzultovat i své případné speciální požadavky.

Dítě získává občanství České republiky automaticky, jestliže je v den jeho narození alespoň jeden z rodičů občanem České republiky. Místo narození přitom nemá na získání českého občanství žádný vliv. Státní občanství České republiky nabývá také dítě, které by jinak bylo osobou bez státní příslušnosti, ale musí být současně splněny tři podmínky. Zaprvé oba rodiče musí být osobou bez státní příslušnosti, dále alespoň jeden z rodičů musí mít povolen pobyt na území České republiky na dobu delší než 90 dní a dítě se musí narodit na území České republiky.

Dítě může vedle českého občanství získat i občanství další. „Například tím, že se narodí rodičům na území cizího státu, pokud tento stát připouští nabytí svého občanství narozeným dětem cizích státních příslušníků. Dítě tak má občanství země, kde se narodilo, a k tomu ještě občanství podle rodiče. Za situace, kdy mají rodiče odlišné občanství, tak může mít dítě dokonce trojí občanství,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Pojem státní příslušnosti by ale neměl být zaměňován s pojmem národnost. Tu si může každý stát vykládat jinak, v České republice se jí myslí příslušnost k určitému národu vyznáváním jeho kultury. V tuzemsku není pro jeho určení rozhodná například mateřská řeč, ale vlastní rozhodnutí. Je tak možné hlásit se k více než jedné národnosti, nebo během života národnost podle svého pocitu změnit.

Narození dítěte je třeba zapsat na matrice. Zpravidla se tak děje z iniciativy porodnice. Proběhne-li porod mimo zdravotnické zařízení, je takový krok na zdravotním pracovníkovi asistujícím při porodu nebo na rodiči. „Zákon stanoví, že rodiče musí dítě zapsat do tří pracovních dnů ode dne, kdy jsou toho schopni. Jestliže jste ještě před porodem stihli určit otcovství dítěte nesezdaných rodičů a zvolili jeho jméno a příjmení, můžete rodný list obdržet již při odchodu z porodnice. Záleží však na praxi konkrétní matriky,“ říká Lukáš Zelený a dodává: „Zvláště ve větších městech si ho budete muset vyzvednout sami, či vám bude doručen poštou. V případě dítěte narozeného v zahraničí musíte požádat o zápis matriku v Brně.“

Ještě před porodem je potřeba vybrat pediatra, protože dítě lékař poprvé zkontroluje zpravidla do 48 hodin po propouštění z porodnice, a to buď v ordinaci, nebo doma. Pediatr bude při první návštěvě vyžadovat propouštěcí zprávu z porodnice. Výběr konkrétního pediatra je dobré zvážit, neboť zvlášť v prvních letech po narození se navštěvuje poměrně často. Důležité jsou tedy reference, ale i to, jak pediatr rodičům takzvaně sedne.

Dnem narození je dítě automaticky pojištěno u pojišťovny, u níž je pojištěna jeho matka, proto by měl mít pediatr uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou matky. Dítě je však třeba registrovat do osmi dnů na pobočce zdravotní pojišťovny. K registraci je nutné mít s sebou rodný list dítěte.

Jestliže bude dítě bydlet v nájemním bytě, musí nájemce nahlásit pronajímateli zvýšení počtu osob v bytě, a to nejlépe písemně. „Zákon stanoví, že tak má učinit nejpozději do dvou měsíců. Neohlášení zvýšení počtu osob totiž může být i důvodem pro výpověď z nájmu, a to s tříměsíční výpovědní dobou. Pronajímatel může po ohlášení zvýšit zálohy na služby, neboť se dá očekávat, že narozením dítěte tyto náklady stoupnou,“ upozorňuje Lukáš Zelený.

Rodný list bude požadovat i mzdová účtárna vašeho zaměstnavatele kvůli daňové slevě na dítě. Někteří zaměstnavatelé také poskytují jednorázové příspěvky. U jiných může být zase narození dítěte důvodem pro požádání o zkrácený úvazek nebo umožnění práce z domova pro toho z partnerů, který není na rodičovské dovolené.

Dítě je také v některých případech třeba přihlásit k platbám za svoz komunálního odpadu. Některé obce pořádají takzvané vítání občánků, tedy slavnostní obřad pro rodiče a děti, které mají trvalý pobyt v dané obci. Zvláště v menších obcích pak neprobíhá vítání občánků hromadně, ale individuálně. Některé obce pošlou pozvánku na ceremonii samy od sebe, jinde se musí poslat žádost. V obřadních prostorách obce obdrží matky květiny, dítě je zapsáno do knihy narozených a může obdržet věcný či finanční dar.

Zdroj: dTest

Finále letošní Robosoutěže pro 2. stupeň ZŠ a odpovídajících tříd víceletých gymnázií se pro ohromný zájem muselo konat ve třech dnech, z každého pak vzešel jeden vítěz:

• ve středu 24.4.2019 zvítězil tým Maniaci ve složení Jan Winzig, Niko Sharma a Anna Winzigova ze Stanice techniků DDM hl. m. Prahy,

• ve čtvrtek 25. 4. 2019 se vítězem stal tým Vrakoslav ve složení Jan Doležil, Adam Hendrych a Filip Hošek z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech u Prahy,

• v pátek 26. 4. 2019 pak na stupni vítěze stanul WZM Team z Gymnázia Zlín  ve složení Lukáš Zuzaník a Jakub Frgal.

Roboti museli v časovém limitu 90 vteřin zcela samostatně přesunout a případně roztřídit co nejvíc barevných kostek rozmístěných na soutěžní ploše do předem definovaných skladišť. „Soutěžní úkol byl letos poměrně těžký a mnoho přihlášených týmů vzdalo účast ještě před startem,“ komentuje Martin Hlinovský, hlavní organizátor Robosoutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „Zvítězily ty týmy, které dobře promyslely strategii i design a dokázaly naprogramovat roboty tak, aby se eliminovala náhoda a chyby senzorů.“

Kingston exhibice na festivalu Maker Faire Prague

Robosoutěž ČVUT je každý rok rozdělena podle věkových kategorií do dvou částí – na jarní a podzimní. Roboti z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií si ale letos budou moci mimořádně zasoutěžit ještě jednou, a to před mnohem širším publikem – na festivalu novodobých kutilů Maker Faire Prague, který se koná 22. a 23. června v Praze na Výstavišti. Speciální exhibice Robosoutěže, kterou uspořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT ve spolupráci se společností Kingston Technology, přinese nové atraktivní souboje a inspiraci pro další mladé fanoušky robotiky.

Další informace o soutěži najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez

Experti v laboratoři testovali stoličky určené pro děti ve věku zhruba od šesti měsíců. dTest mimo jiné zjišťoval, jestli se židličky mohou s dítětem převrátit dopředu, vzad nebo do strany. Při testování se odborníci řídili aktuálně platnou normou ČSN EN 14988:2018, která u dětských vysokých židliček přesně stanovuje bezpečnostní požadavky na jejich konstrukční zpracování i zkušební metody, kterými se prověřují. Testovací metoda při zkoušce stability simuluje situace, kdy se dítě v židličce naklání do stran nebo se odstrčí od stolu.

„Pokud měly stoličky ve výbavě pultík a nastavitelnou opěrku zad, testovali jsme všechny možné varianty. Při zkouškách stability jsme odhalili čtyři rizikové modely – Baby Mix 2v1, Caretero Primus, Caretero Homee a Scarlett Kombi. Reálně hrozí, že se tyto židličky s dítětem převrátí dozadu,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest a dodává: „Tyto židličky nepovažujeme za vhodné a pro děti bezpečné, podali jsme proto podnět České obchodní inspekci kvůli nedodržení platné normy.“

Žádný rodič si určitě nechce ani představit, jaká nebezpečí s sebou nese převrácení stoličky. Poznat rizikovou židličku přitom nelze jinak než při testování. Všechny nedostatečně stabilní výrobky mají shodou okolností jedno společné, a to podobnou konstrukci. Jedná se o typ, který je možno rozložit na samostatnou židličku a stoleček. „Dvěma židličkám jsme udělili nedostatečnou známku i za jejich konstrukční zpracování. U modelů Caretero Homee a Scarlett jsme totiž mezi sedačkou a opěradlem narazili na skuliny, ve kterých mohou dětské prsty uvíznout nebo se dokonce skřípnout,“ dodává Hana Hoffmannová.

Přehled testovaných vysokých dětských židliček nejdete na webu ZDE. Kompletní výsledky testu dětských židliček přineslo dubnové vydání časopisu dTest.

Zdroj: dTest

Dětská dopravní nadace (DDN), která pomáhá dětem, jejichž rodiče zahynuli při dopravních nehodách, letos podpořila 26 dětí částkou ve výši 420 000 korun. Za dvacet dva let svého působení rozdala již přes 11 milionů korun, které slouží zejména na podporu studia sirotků na středních a vysokých školách. Mezi přispěvatele se zařadili i účastníci projektu Nebouram.cz, celorepublikové vzdělávací soutěže pro všechny řidiče, a sbírky, kterou uspořádal i plavec Jaroslav Chytil, který v létě překonal Severní průliv, jenž je považovaný kvůli teplotě vody a mořským proudům za zřejmě nejtěžší plaveckou výzvu na světě.

Podle statistiky Policie České republiky, která šetřila letos za deset měsíců na 87 334  dopravních nehod, se počet usmrcených osob ve srovnání s rokem 2018 zvýšil o 11,8%. Při těchto nehodách bylo usmrceno 163 řidičů osobních automobilů, 90 chodců, 84 motocyklistů 66 spolujezdců a 34 cyklistů. „Po loňském roce, kdy bylo dle statistik Policie ČR usmrceno nejméně osob v novodobé historii, došlo opět k nárůstu počtu nehod i obětí. Jako maminka téměř pětileté dcery i ředitelka společnosti, která minulý týden vyrovnala celoroční prodeje z loňska a prodala přes 75 400 automobilů v rámci skupiny AURES Holdings, považuji za povinnost pomáhat dětem obětí dopravních nehod,“ uvedla generální ředitelka AURES Holdings, provozovatele sítě autocenter AAA AUTO, a předsedkyně správní rady Dětské dopravní nadace Karolína Topolová.

Letos nadace přijala celkem 26 oprávněných žádostí o finanční příspěvek a rozdělila mezi ně finanční pomoc ve výši 420 000 Kč. Výše příspěvku činí 30 000,- Kč pro vysokoškoláky sirotky, 15 000,- Kč pro vysokoškoláky polosirotky, 20 000,- Kč pro ostatní sirotky od mateřských škol až po vyšší odborné školy a 10 000,- Kč pro polosirotky ve stejných vzdělávacích zařízeních. Děti mohou také využít možnosti studovat bezplatně na soukromé vysoké škole CEVRO Institut, získat přednostně zaměstnání u největšího prodejce ojetých aut AAA AUTO či bezplatně studovat na jazykové škole Confucius. Samotné předávání finančních příspěvků od nadace žadatelům proběhlo tradičně ve Smetanově sále Autoklubu České republiky v Opletalově ulici za účasti předsedkyně správní rady DDN a generální ředitelky AURES Holdings Karolíny Topolové, místopředsedy správní rady DDN Petra Bolda, ředitele Global Assistance Marka Jaroše a marketingové ředitelky VŠ CEVRO Institut Lenky Pavlíkové. Příjemným dopolednem provázela oblíbená herečka Veronika Žilková.

Největšími dárci nadace jsou dlouhodobě AURES Holdings, provozovatel autocenter AAA AUTO, a Global Assistance. Nefinanční pomoc poskytuje CEVRO Institut, který umožňuje bezplatné studium dvěma dětem z nadace, a Autoklub ČR, který poskytuje bezplatný pronájem prostor v reprezentativní budově Autoklubu. Nedávno nadaci podpořil také plavec Jaroslav Chytil, který před svou životní plavbou přes Severní průliv, jenž je považovaný kvůli teplotě vody a mořským proudům za zřejmě nejtěžší plaveckou výzvu na světě, uspořádal pro nadaci sbírku. Významným partnerem se stal také projekt Nebouram.cz, díky kterému si můžou účastníci moderní formou online testů ověřit kvalitu svých znalostí z oblasti silničního provozu a současně jsou motivováni k tomu, aby své vědomosti dále prohlubovali. Účastníci testů získávají body, které mohou proměnit v různé odměny. Nadaci tak přispěli za krátkou dobu 50 000 korun.

“ V životě nás všech se mohou odehrát skutečnosti, které nečekáme. Můžeme přijít o blízké a octnout se v situaci, kterou si dnes ani neumíme představit. Ztráta rodičů patří mezi největší bolesti, jež může člověk zažít. Jsme proto pyšni na to, že můžeme být Nadaci partnerem již šestým rokem a přiložit v pomáhání potřebným ruku k dílu. Věříme, že dar, který poskytujeme v podobě stoprocentního stipendia po celou dobu studia, dětem zvýší šanci najít si práci, ve které budou šťastni. Studium na naší škole není jednoduché, možnosti uplatnění jsou však po jejím absolvování velmi široké,“ řekla Lenka Pavlíková, ředitelka marketingu VŠ CEVRO Institut.

Cílem Dětské dopravní nadace je zejména finančně pomáhat dětem, jejichž rodiče zahynuli při dopravních nehodách a také těm dětem, které mají v důsledku dopravní nehody trvalé zdravotní následky. Nadace od svého založení poskytla dětem již 11 milionů korun, a to zejména na studium, zdravotní rehabilitaci, pobyty v přírodě a k udržení životního standardu. Podrobnější informace o činnosti nadace a návod jak zažádat o příspěvek mohou zájemci nalézt na webu www.detskadopravninadace.cz.

V České republice se každý rok narodí přibližně 110 tisíc dětí. Až 8 % z nich je narozených předčasně, tedy mezi 24. až 36. týdnem těhotenství, další se rodí s vrozenou vývojovou vadou či jiným závažným onemocněním. Předčasný porod, vrozená vývojová vada, nebo jakékoliv onemocnění miminka je pro rodinu velkým traumatem a výzkumy ukazují, že klíčovou roli ve vývoji novorozence hraje emoční vazba – vztah mezi matkou a dítětem.

„Na našem oddělení jsou často hospitalizovaní novorozenci s vrozenými vývojovými vadami z jiných krajů Čech a Moravy. Někteří rodiče z nejrůznějších důvodů nemohou za svým dítětem dojíždět. Proto jsme jim s pomocí kamer chtěli umožnit alespoň vizuální kontakt,“ uvádí MUDr. Miloš Černý, primář novorozeneckého oddělení FN Motol a předseda správní rady Nadačního fondu N.

Jak probíhá přímý přenos z inkubátoru

Na novorozeneckém oddělení FN Motol je kamerami vybaveno celkem 15 lůžek intenzivní a resuscitační péče. Jde o miniaturní snímací senzory Axis připevněné k policovému systému s pomocí flexibilního ramene, které jsou k internetu připojené s pomocí nezávislé LAN sítě zajištěné ve spolupráci se společností O2. Video přenos bez zvuku je kvalitní i ve ztížených světelných podmínkách, což je důležité, protože na oddělení se cíleně udržuje tlumené osvětlení. Každý z inkubátorů je z důvodu ochrany soukromí v systému veden jako samostatný kanál, záznam se neukládá a přístup je chráněn unikátním heslem, které se vygeneruje zvlášť pro každou maminku. Pak už mohou rodiče klidně sledovat své dítě na mobilu, tabletu nebo počítači. „Prozatím je vysílací čas omezen na 60 minut denně mezi 19. a 20. hodinou, plánujeme ale tento časový interval rozšiřovat, v době, kdy neprobíhají žádné zdravotnické výkony,“ říká Dr. Černý.

Dobrý nápad se stává trendem

Systém novorozenecké televize se v České republice poprvé začal používat ve Fakultní nemocnici Olomouc a později v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. „Ohlasy byly jednoznačně pozitivní a pracoviště ve FN Motol je tak třetím v republice, které rodičům může poskytnout tuto službu,“ komentuje David Capoušek, ředitel společnosti NetRex, která systém dodala.

Po ukončení zkušebního provozu si systém pochvaluje i primář oddělení MUDr. Miloš Černý: „Rodiče nebo další příbuzní velmi oceňují, že mohou sledovat své dítě každý den na vlastní oči a jejich vzájemná vazba se tak posiluje,“ uzavírá. Instalace v největší české nemocnici tak potvrzuje fakt, že úroveň tuzemské péče o novorozence je stále na vysoké úrovni.

Nenechávejte nic na poslední chvíli

Základním pravidlem pro bezpečnou cestu kamkoli je vyrazit včas a nehonit vše na poslední chvíli. Vzbuďte děti dostatečně brzo, aby se stihly nasnídat a v klidu odešly do školy. Pospíchání vede jedině k tomu, že školák doma něco zapomene, vrací se a vy jste ještě více ve stresu, aby nepřišel do školy pozdě. A ještě jedno doporučení, školní batoh připravujte vždy den předem, vyvarujete se tím hledáním potřebných pomůcek na poslední chvíli.

Zviditelněte své dítko výstražným doplňkem

Ranní vstávání je pro děti náročné, a i když mají školáci vše připravené, nestihnou se dostatečně rozkoukat a mnohdy ještě rozespalí běží do školy. Je nutné, aby rodiče své děti nabádali k ostražitosti. S postupujícím podzimem se navíc začne rozednívat později. Děti by proto při cestě do školy či do školky měly být dobře viditelné a měly na sobě mít nějaký reflexní prvek. To platí i pro dítě, které vodíte osobně.

Pro ty nejmenší je ideální reflexní vesta nebo límec. Oba reflexní doplňky jsou dobře viditelné na velkou vzdálenost. Zejména za snížené viditelnosti nebo v šeru několikanásobně prodlužují vzdálenost, na kterou je dítě vidět.

Starší školáci jistě, spíše než vestu, ocení reflexní potah, který si můžou přetáhnout přes svůj školní batoh. Ať už jde pěšky nebo do školy jede na kole, bude dobře viditelný i v šeru. Kromě potahu na brašny pak přijde vhod také reflexní páska kolem ruky. Existují i pásky, které mají světelné diody s režimy blikání nebo jenom svícení.

I když budou děti na cestě dobře viditelné, musí mít řidiči při ranní jízdě autem oči na stopkách.

Vozíte děti do školy autem?

Pokud vozíte děti do školy autem, pak nezapomeňte, že dokud dítě neměří 150 cm nebo neváží 36 kg, musí být připásané ve vyhovující autosedačce nebo na podsedáku. Výběr sedaček nepodceňte a nechte si raději poradit ve specializovaných prodejnách. Dbejte vždy na bezpečnost vašich ratolestí, která je prioritní. Proto i na krátkých trasách, třeba právě při dopravě dětí z domova do školy, posaďte dítě do autosedačky nebo podsedáku.

Se začátkem školního roku navíc přibývá i policejních kontrol, tak na ně buďte dobře připravení.

Dětské autosedačky a reflexní doplňky pro vaše děti nakoupíte třeba v jedné z více než osmdesáti prodejen Auto Kelly nebo na jejich e-shopu.

Ani letos se začátek školního roku neobejde bez preventivních a kontrolních akcí zaměřených především na ochranu dětí po jejich návratu z prázdnin do školních lavic. ŠKODA AUTO v rámci hnutí za bezpečný pátek vyzývá řidiče, aby respektovali nejmenší účastníky silničního provozu a pomohli snížit riziko jejich zranění tak, že za ně převezmou část zodpovědnosti.

Každoročně si první zářijový týden vyžádá oběti z řad chodců, mezi nimiž je více dětí než po zbytek roku. Statistiky ukazují, že září patří k měsícům s největším počtem dopravních nehod i největším počtem obětí na životech. V období let 2013 až 2017 se devátý měsíc roku vždy řadil k těm nejsmutnějším. Například v září 2014 se stalo 7 770 dopravních nehod, při nichž zahynulo 76 účastníků silničního provozu – absolutně nejvíce z celého roku. Loňské září dle statistik Dopravní policie vykazuje nárůst počtu dopravních nehod na celkových 8 930 incidentů, při nichž přišlo o život celkem 43 osob. Těmto nehodám by se v mnoha případech dalo zabránit, kdyby chodci i řidiči věnovali pozornost dopravní situaci a uvědomovali si rizika, která jim hrozí.

Policie České republiky proto připravuje opatření spojená s prvními dny nového školního roku. Činnost hlídek se bude týkat dětí zejména při cestě do školy. Kromě přechodů se policisté zaměří také na provoz kolem škol, dodržování nejvyšší povolené rychlosti ze strany řidičů a případné porušování pravidel ze strany ostatních účastníků silničního provozu. Žádná represe však nemůže nahradit prevenci. Řidiči by si měli uvědomit, že děti vracející se z prázdnin ještě žijí ve své „bublině“ a v provozu mohou reagovat nelogicky či zkratkovitě. Z tohoto úhlu pohledu se jako nejrizikovější jeví skupina nejmladších školáků – převážně žáků nejnižších tříd základních škol.

Tyto děti se dopouštějí několika zásadních chyb, které by řidiči měli znát. Často přeceňují své schopnosti a ve snaze vyniknout před kamarády zapomínají na pravidla silničního provozu, byť je teoreticky ovládají. Vzhledem k psychické nezralosti nedokážou předvídat dopravní situaci, zejména neumějí odhadnout rychlost přijíždějícího automobilu. A mnohé z nich mají pocit, že je řidiči musejí respektovat a dávat jim přednost.

Hodně nebezpečných situací se odehrává i na přechodech, kde sice neexistuje absolutní přednost chodců, ale jejich práva jsou velmi silná. Děti by si měly dávat pozor zejména tam, kde se nemůžou při přecházení dobře rozhlédnout, například kvůli špatně parkujícím autům. To platí hlavně pro nejmladší školáky a školačky, kteří jsou menší než běžná auta. Ani starší děti však častokrát nemusí vidět přes dodávky nebo větší vozy typu SUV. Rizikové jsou rovněž přechody přes víceproudé silnice s vyšší povolenou rychlostí. K neštěstí může také snadno dojít tehdy, když jeden automobil zastaví a pustí chodce, ale jiný jede dál. Dospělí by měli klást dětem odmalička na srdce, že si ho řidič druhého vozu nemusí všimnout. Bezpečnost dětí na cestě do školy určitě podpoří i oblečení s reflexními prvky. Ty už dnes bývají samozřejmostí a jsou esteticky zakomponovány do bot, bund i školních tašek.

K dispozici jsou i různé reflexní pásky nebo přívěsky jak pro ty nejmenší, tak pro teenagery. Jejich význam roste úměrně tomu, jak se zkracují dny. V dnešní době však řada dětí do školy nedochází či nejezdí veřejnou dopravou, nýbrž je rodiči dovážena osobním automobilem. V takovém případě nelze zapomínat na dětské autosedačky.

Odborníci z týmu výzkumu dopravní bezpečnosti značky ŠKODA upozorňují, že dítě musí být upoutáno v zádržném systému i při přepravě na krátkou vzdálenost. Při používání dětské autosedačky v automobilu od nejútlejšího věku dítěte se dá předpokládat, že ve věku školáka již bere toto bezpečnostní opatření jako samozřejmost. Pro školáky z nejnižších tříd je vhodné zvolit sedačku s pevnými zády. Při jejím použití a připoutání dítěte bezpečnostním pásem se musí dbát na to, aby pás nešel v blízkosti krku ani přes ramenní kloub a ve spodní části obepínal pánev.

Nejbezpečnější umístění dětské sedačky je na zadním sedadle za spolujezdcem, ale od roku 2006 je povoleno přepravovat dítě v sedačce i na předním sedadle. Rychlý růst postavy dítěte v pozdějším věku vyústí v používání samostatného sedáku místo kompaktní dětské autosedačky. Díky němu je zvýšen posed dítěte do polohy, v níž bude bezpečnostní pás správně obepínat celé tělo. Jakmile dítě doroste výšky 150 cm nebo jeho tělesná hmotnost dosáhne 36 kg, není již autosedačka povinná. Pak se dítě přepravuje ve vozidle jako dospělý člověk.

Při nákupu vhodné autosedačky se vyplatí ověřit si s dítětem, jak se do ní vejde a jak se v ní cítí. Některé modely specifickým tvarováním nemusejí dítěti vyhovovat. Rovněž nemusejí dobře pasovat do konkrétního vozu – především moderní „ušaté“ sedačky jsou velmi široké, do užších interiérů starších automobilů úplně dobře nesednou a opírají se o dveře, což není žádoucí. Při umisťování nové dětské autosedačky se vyplatí respektovat přiložený návod. Z hlediska instalace je možné sedačku upevnit pomocí bezpečnostních pásů nebo speciálních isofixových úchytů. V případě Isofixu je menší riziko chyby při instalaci sedačky. „Pokud ovšem máte pouze sedačku s pásy, bát se nemusíte. Jen je třeba dbát na to, aby byly pásy dotažené a sedačka správně připevněná,“ vysvětluje expert a odborník na prevenci z týmu Výzkum dopravní bezpečnosti ŠKODA AUTO Robert Šťastný.

Pokud se sedačka dobře připoutá, nedá se s ní téměř pohnout. Lepší než vybírat v obecném supermarketu či dokonce na anonymním e-shopu je nákup ve specializovaném obchodu či autosalonu, kde nabídnou sedačku přímo vyhovující konkrétnímu vozu.

„Zde si může zákazník nechat odborně předvést, jak autosedačku do vozu umístit. Má také jistotu, že návod bude v češtině a samotný výrobek bude mít odpovídající homologaci,“ dodává Robert Šťastný. Sortiment ŠKODA Originálního příslušenství aktuálně nabízí zádržný systém Kidfix XP II vhodný pro děti školního věku o hmotnosti 15 až 36 kg. Tato autosedačka je určena pro všechny současné modely vozů ŠKODA – CITIGO, FABIA, RAPID, OCTAVIA, KAROQ, KODIAQ a SUPERB.

Tipy, které doporučují experti z týmu výzkumu dopravní bezpečnosti pro bezpečný návrat do školních lavic, si můžete přečíst v článku na ŠKODA Storyboard včetně několika užitečných rad jak pro ty, kteří vozí děti automobilem, tak pro rodiče malých chodců a cyklistů.

Bezpečný pátek

Téma aktivní a pasivní bezpečnosti vozů ŠKODA, stejně jako dopravní výchova a prevence, patří ke klíčovým tématům, kterým se domácí automobilka věnuje dlouhá léta. Po řadě dílčích projektů nyní přichází s uceleným konceptem, který si klade za cíl vtáhnout do dění nejširší veřejnost a přispět tak k popularizaci této problematiky a učinit české silnice bezpečnějšími. Má k tomu ty nejlepší předpoklady. Během posledních deseti let analyzovali experti týmu výzkumu dopravní bezpečnosti více než 1 000 reálných dopravních nehod, její experti se aktivně podílí na školení a prevenci složek IZS a studentů škol, učitelů i široké veřejnosti. V posledních pěti letech navíc podpořila mladoboleslavská automobilka řadu preventivních projektů na podporu dopravní bezpečnosti nejen v lokalitách výrobních závodů částkou 31 mil. Kč. Všechny aktuálně dostupné modelové řady obdržely od nezávislé organizace Euro NCAP v době svého uvedení na trh špičkové pětihvězdičkové hodnocení bezpečnosti.

Výzkum dopravní bezpečnosti ve ŠKODA AUTO

Od roku 2008 působí ve společnosti ŠKODA AUTO zcela unikátní tým výzkumu dopravní bezpečnosti. Věnuje se podrobné analýze příčin, okolností a průběhu různých silničních nehod a vyhodnocuje, jak může vozidlo ještě více eliminovat následky nehody nebo nehodě zcela zabránit. Díky tomu lze lépe pochopit chování vozů při dopravních nehodách, poznat úroveň jejich ochrany a odhalit oblasti budoucích zlepšení. Poznatky z reálných dopravních nehod pomáhají při vývoji prvků aktivní i pasivní bezpečnosti pro nové generace vozů ŠKODA. Další využití nacházejí v preventivních programech a dopravní výchově dětí. Tým výzkumu dopravní bezpečnosti vytváří unikátní audiovizuální materiály z nárazových testů, dbá na šíření informací a osvěty o bezpečném cestování v automobilu a realizuje různá odborná školení. Ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem zajišťuje školení hasičů tak, aby vozy ŠKODA znali co nejlépe a mohli v případě potřeby rychle a bezpečně vyprosit posádku z havarovaného vozu.

Pomozte nám změnit nebezpečný pátek na bezpečný. Soustřeďte se na řízení, abyste v  pořádku dojeli do cíle a udělejte tak z nebezpečného pátku bezpečný. Připojte se k Bezpečnému pátku na: https://bezpecnypatek.cz/ a sledujte nejnovější informace z oblasti aktivní a pasivní bezpečností přímo od expertů týmu výzkumu dopravní bezpečnosti značky ŠKODA.

Ztráty klíčů jsou asi nejčastějším problémem, který rodiče školáků trápí. Veďte proto své děti k odpovědnosti a učte je, že Vám musí ihned oznámit, když klíče ztratí. V takovém případě ihned vyměňte zamykací vložku ve dveřích, jinak riskujete, že se Vám domů dostanou nezvaní hosté. Některé zamykací vložky je možné přestavět na jinou kombinaci zubů a nechat si k nim pouze vyrobit nové klíče.

Nebezpečí ztráty klíčů snižují popruhy na klíče, které jsou vhodné nejen pro mladší děti. Z nejrůznějších barevných motivů si vyberou teenageři i ti nejmenší. A jak jinak nejlépe přimět Vašeho školáka, aby si na klíče dával větší pozor? Přeci pokud bude mít klíče, které bude chtít mít pořád na očích. Ať už má Váš syn nebo dcera v oblibě pohádky od Disneyho či Angry Birds a nebo je fanouškem StarWars, z nabídky obrázkových klíčů s populárními motivy jistě vyberete ten pravý. A pokud svazek klíčů doplníte pěkným přívěškem, budete mít jistotu, že si na něj Váš školák bude dávat dobrý pozor, a ještě k tomu originálními klíči nadchne spolužáky.

Široký sortiment obrázkových klíčů, příslušenství ke klíčům a visacích zámků na školní skříňky ale také zamykací vložky s možností přestavby nabízí KLÍČOVÉ CENTRUM, které se specializuje na kompletní zabezpečení pro domácnosti i firmy.

Konzumace sladkých průmyslově zpracovaných potravin a málo pohybu stojí za nadměrnou hmotností dětí. „Podívali jsme se tentokrát na složení nevinně se tvářících chlazených mléčných řezů. Nakoupili jsme jich celkem 13, tři z nich byly tvarohové tyčinky. Vyhodnotili jsme, které výrobky jsou z pohledu výživy lepší než jiné,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

dTest porovnával tyčinky podle složení uvedeného na obalu výrobků. Mezi hodnoticí kritéria dTestu patřil obsah tuku, cukru, bílkovin, přítomnost částečně ztužených tuků, glukózo-fruktózového sirupu nebo konzervantů. Nejvíc se výrobky mezi sebou liší v podílu a formě mléka. V tyčinkách najdete jak mléko čerstvé, tak sušené, někdy i smetanu, jogurt nebo sýr mascarpone.

Nejvíce čerstvého mléka avizují Kinder Mléčný řez a Müller Müllermilch Snack Čokoláda, celých 40 %, Pilos Milk Break z Lidlu pak 32,3 %. U zbylých tyčinek tvoří mléko zhruba pětinový podíl, výjimkou je Kinder Paradiso s pouhými 11 % čerstvého mléka. Všechny mléčné svačinky také obsahovaly mléko sušené. Nejvíce tvarohu by mělo být v Tvarohové tyčince Lidl/Pilos, kde tvoří 55 % výrobku.

Obsah cukru dTest posuzoval jak v porci (tedy v celém dezertu), tak ve 100 gramech výrobku podle klíče čím méně, tím lépe. „Denní maximum přidaného cukru je podle doporučení Světové zdravotnické organizace 21 g. Snědením skoro každé ze srovnávaných svačinek ukrojí dítě z této hodnoty hned polovinu. Výjimku tvoří Zott Monte Snack, který z ní vyčerpá třetinu,“ vysvětluje Hana Hoffmannová. Obsah cukru přepočtený na 100 gramů je nejnižší právě ve zmíněném Zott Monte Snacku (26 %), nejvíc cukru ukrývá Kinder Paradiso (39,6 %). Jen o málo méně je ho pak ve snacku Billa Milk Snack Cocoa, Penny Milk snack a v Bobíkovi s mléčnou náplní a kakaovou polevou (shodně 36 %).

Tukový podíl se ve sledovaných pamlscích pohyboval okolo 28 %. Nejméně tučná je tvarohová tyčinka Tesco Quark Bar (17,4 % tuku), která byla ve své skupině zároveň nejsladší (32,2 % cukru). Rizikové částečně ztužené tuky přiznávají výrobci na obalech dvou tvarohových tyčinek (Tesco Quark Bar a Pribináček Tyčinka Vanilka) jako součást polev. Plně ztužené tuky přitom obsahovaly všechny tři dezerty z tvarohu.

Srovnání ukázalo, že jde vyrobit chlazený dezert bez použití konzervačních látek a glukózo-fruktózového sirupu, příkladem jsou Kinder Mléčný řez a Kinder Joghurt-Schnitte.

Někteří výrobci prezentují mléčné řezy nebo tvarohové tyčinky jako plné živin a prospěšné k růstu dětí. „Děti taková svačinka nabudí rychlou energií, o kterou však velmi rychle přijdou. Jsou pak unavené, nesoustředěné a roztěkané. Nejde totiž o plnohodnotnou svačinu, ale stále jen o pamlsek,“ vysvětluje výživová poradkyně Štěpánka Čápová a dodává: „To, co skutečně potřebujeme, je čerstvá živá strava, jako jsou ovoce, zelenina a základní potraviny.“  

Srovnání chlazených řezů a tyčinek najdete na webu www.dtest.cz. Kompletní výsledky přineslo červencové vydání časopisu dTest.

Tipy dTestu:

Vysoce průmyslově zpracované výrobky typu mléčný řez či tvarohová tyčinka mají k dokonalosti daleko. Obecně jde o sladké a tučné dezerty, které dodají tělu rychlou energii, a po chvíli přijde opět hlad. V jídelníčku by se měly vyskytovat jen výjimečně. Při nakupování sledujte podíl cukru, způsob zpracování tuků a přítomnost potravinářské chemie. Čím „čistší“ složení produkt má, tím lépe pro spotřebitele.

Zdroj: dTest

„Je opravdu důležité děti v oblasti financí vzdělávat již od raného věku. Musí si totiž uvědomit hodnotu peněz a naučit se s nimi efektivně hospodařit. Mnozí lidé se dnes dostávají do dluhové pasti, a to jen proto, že jim chybí základní znalosti. Neumí si kolikrát ani pořádně sestavit rozpočet a pak se diví, že s výplatou ke konci měsíce nevycházejí,“ říká Petra Zákravská, programová manažerka science centra. Badatelská aktivita „Nauč se hospodařit“ začíná denně v iQLANDII ve 13 hodin, workshop „Kde se berou peníze“ v iQPARKU zase ve 14 hodin. „Vedle finanční podpory nám společnost
ČSOB, a. s., poskytla drobné dárky pro návštěvníky. Pro děti tak máme nachystané vaky na záda, lahve na pití nebo třeba bloky,“ doplňuje manažerka.

Když peníze netiskne bankomat

„V rámci interního průzkumu jsme zjistili, že si hodně malých dětí myslí, že peníze tiskne bankomat. Proto jsme se zaměřili na základy. V iQPARKU tak malým návštěvníkům zábavnou formou vysvětlujeme, odkud se berou peníze, proč vznikly a jak vůbec vypadají a k čemu slouží ochranné prvky na bankovkách,“ dodává Petra Zákravská. „Moc se mi líbila hra na směnný obchod, měnila jsem třeba kravičku za boty,“ říká osmiletá Terezka, jedna z prvních účastnic workshopu.  V iQLANDII si starší děti už vyzkouší sestavit vlastní rodinný rozpočet. „Ty seznámíme jak s příjmy, tak i povinnými a nepovinnými rodinnými výdaji. Zjistí třeba, kolik vydělává taková prodavačka a jakou částku v průměru vydá za jídlo, dopravu, bydlení či zábavu. Dotkneme se i daní,“ uzavírá Petra Zákravská.

Harmonogram:

Workshop – Kde se berou peníze – od 14 hodin v iQPARKU
Badatelská aktivita – Nauč se hospodařit – od 13 hodin v iQLANDII

Více informací na: www.iQLANDIA.cz

Ničí sociální sítě naše děti? Kolik času stráveného na internetu je už příliš? Co pro teenagery znamenají selfie a sexting? Jak jejich život ovlivňuje syndrom zvaný FOMO (Fear of Missing Out), tedy potřeba být neustále online, protože jinak by bylo možné něco podstatného propásnout?

Tento rádce jednoduchým, srozumitelným způsobem seznamuje čtenáře s tím, jaký vliv mohou mít současná média na naše děti, ale i na nás samotné. Každá kapitola je zakončena shrnutím nejdůležitějších bodů a užitečnými typy pro běžný život. Poskytuje tak přehledný a čtivý návod, jak snadněji proplouvat nástrahami digitální éry. Kniha je ceněna zejména pro svou informativnost a pozitivní tón.

Dr. Yalda T. Uhls původně pracovala v MGM a Sony, pak se ale začala věnovat otázkám dětského vývoje a získala doktorát z psychologie na UCLA. Nyní zkoumá, jak média ovlivňují sociální chování u teenagerů, a vede seminář o digitálních médiích a lidském vývoji.

Zdroj: www.prevencekriminality.cz

Velmi vysoká kvalita soutěžních časopisů ukázala, že mladá generace je spotřebitelsky gramotná. Vybrat vítěze z rekordního počtu 54 doručených časopisů proto nebylo pro odbornou porotu jednoduché. „Na prvním místě se umístili studenti Gymnázia Vítkov s časopisem LIGHTBULB. Z druhého místa se mohou těšit soutěžící z Gymnázia Jana Pivečky a Střední odborné školy Slavičín s časopisem MENEL. Na třetím místě skončili studenti z pražského Gymnázia Jaroslava Heyrovského s časopisem Labyrint,“ vyhlásil vítěznou trojici Lukáš Zelený z organizace dTest, která se už 25 let věnuje ochraně spotřebitelů.

Účastníci každoročně soutěží v tvorbě vzorového čísla spotřebitelského časopisu pro mládež zaměřeného na zpracování vlastních rozborů poznatků a zkušeností s předem stanoveným tématem. „V letošním ročníku soutěže museli studenti provést své čtenáře úskalím smluv a jejich výpověďmi, přinést spotřebitelům přehled jejich práv a povinností v elektronických komunikacích, přeložit řeč zákona a všeobecných smluvních podmínek do srozumitelné podoby, upozornit čtenáře na obchodní triky a ukázat, jak důležité je znát telefonní čísla. Opomenout neměli ani ankety k dané problematice, a to nejen mezi svými spolužáky,“ uvádí Lukáš Zelený.

Odměnou za první tři místa je zájezd do jednoho ze sídel Evropského parlamentu. Za čtvrté a páté místo obdrží soutěžní kolektivy věcné ceny. Na čtvrtém místě se umístili studenti ze Všeobecného sportovního gymnázia Bruntál (časopis Byznys) a na pátém místě se umístili studenti z Gymnázia Jana Masaryka z Jihlavy (časopis PREDátor).

Soutěž pořádanou v rámci mezinárodní soutěže Spotřeba pro život v České republice vyhlašuje obecně prospěšná společnost dTest pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, Českého telekomunikačního úřadu a poslankyně Evropského parlamentu Olgy Sehnalové. Je každoročně vypsána pro studenty středních škol a žáky odborných učilišť, ale mohou se jí účastnit samostatně i studenti a žáci zapojení do různých forem mimoškolských odborných aktivit. Každý soutěžní kolektiv reprezentuje tříčlenný redakční tým a koordinátor z řad dospělých. Každá škola, jejíž studenti se do soutěže zapojili, obdrží navíc zdarma předplatné tištěné verze časopisu dTest pro následující školní rok.

Soutěžní časopis má v tištěné podobě formát  A4, osm až 12 číslovaných stran obsahu a čtyři strany samostatné obálky; na titulní straně je uvedeno logo časopisu, jeho název a vydavatelské údaje, na poslední straně pak tiráž se jmény autorů.

Zdroj: dTest

Klíčová úloha brýlí není estetická, nýbrž ochranná. Dětské oči by měly chránit především proti ostrému světlu a UV záření, které může poškodit rohovku nebo sítnici oka. Poznatky z testu shrnuje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest: „Otestovali jsme 16 modelů slunečních brýlí v různých cenových relacích, od 80 do tisíce korun. Dobrou zprávou je, že ochranu před UV zářením o vlnové délce 380 i 400 nanometrů plní na jedničku všechny námi prověřené modely. Ve zkouškách na přítomnost nežádoucích chemikálií jsme neudělili horší než dobré známky. Výrazné rozdíly se projevily až v testech odolnosti vůči pádu a poškrábání.“

Dětské brýle by měly snést i hrubší zacházení, proto dTest simuloval situace, jako jsou pády na zem, nechtěné rozsednutí nebo poškrábání povrchu skel. Všech 16 modelů přežilo pětkrát za sebou pád na zem z výšky 1,5 metru bez jakéhokoliv viditelného poškození. Téměř všechny brýle odolaly také opakované zátěži při dosednutí 75kilové osoby na brýle položené na běžné kancelářské židli.

Kromě odolnosti vůči poškození dTest podrobil testované modely i zkoušce odolnosti vůči poškrábání. „Odolnost vůči poškrábání jsme prověřili speciálním perem, které se pro podobné testy používá třeba u displejů smartphonů. Nejmenší úsilí bylo zapotřebí vynaložit k poškrábání skel u výrobku Zara Kids Sunglasses,“ popisuje Hana Hoffmannová.

Zatímco v nedávných testech dětských pastelek, holínek nebo kočárků dTest objevil nežádoucí chemické látky, sluneční brýle na tom byly podstatně lépe. Laboratoř v brýlích neodhalila žádné změkčovače plastu ani polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Kromě těchto látek pátrali odborníci i po dalších nežádoucích chemikáliích, a to těžkých kovech. „Těžké kovy patří mezi látky, které by mohly mít v případě kontaktu s pokožkou nebo ústy negativní dopady na zdraví. Nalezli jsme je jen u pár výrobků, ale ve zcela minimálním množství, které nepředstavuje žádné zdravotní riziko,“ říká Hana Hoffmannová a dodává: „Děti mají tendenci okusovat nožičky brýlí, podrobujeme je tedy stejným testům, jako kdyby šlo o hračky.“

Kromě ochrany proti škodlivému UV záření je důležitá i velikost brýlí. Sluneční brýle by měly být dost velké a široké, aby chránily celou plochu očí, a ne moc těsné, aby nezpůsobovaly nepříjemné otlaky na nose či za ušima. Co se týká barvy skel, podle odborníků se pro sluneční brýle nejlépe hodí hnědá nebo šedá. Tmavší, tedy černá skla, jsou ideální na hory nebo k moři, kde je intenzita slunečního svitu vyšší než například ve městě. Dětské brýle by měly být také co nejlehčí, ideálně do 20 gramů.

Podle názorů očních lékařů se děti v českých podmínkách obejdou i bez slunečních brýlí, pokud nosí pokrývku hlavy s kšiltem a nevycházejí mezi 12. až 14. hodinou na přímé slunce. Ve vysokohorském prostředí, na přímém slunci u moře nebo kolem rovníku je riziko poškození zraku UV zářením hmatatelnější. Ani na exotické dovolené by děti neměly sluneční brýle nosit trvale. Oči totiž mohou zchoulostivět a dítě může být časem světloplaché.

Praktické tipy dTestu na výběr dětských brýlí:

• Zkontrolujte, aby brýle dobře seděly za ušima a hlavně na kořeni nosu. Brýle by neměly dítěti padat, ale ani ho tlačit.
• Každé dítě je jiné, typ obrouček vybírejte podle toho, jaký má obličej.
• Důležitá je velikost očí a vzdálenost mezi nimi. Brýle by měly pokrýt celé okolí oka tak, aby nedocházelo k bočnímu průniku UV záření.
• Obroučky mají být z pružného a pevného materiálu.
• Řasy by se ani při mrkání neměly dotýkat skel, aby se oči příliš neunavovaly.
• Skla by měla být plastová a stabilně zabarvená (kolem 85 %)

Přehled testovaných slunečních brýlí najdete na webu www.dtest.cz/detske-bryle. Kompletní výsledky testu přineslo červnové vydání časopisu dTest.